Nejbližší hvězda je pořádně zlostný trpaslík. Umí takové supererupce, že by sterilizovaly přivrácenou stranu planet. Stále ale nevíme, jak moc velký je to problém pro obyvatelnost planet červených trpaslíků.

Když se vesmír nafukoval zběsilou kosmologickou inflací, tak v záhybech Higgsova pole mohly vzniknout miniaturní černé díry. Mohly by primordiální minidíry po téměř 14 miliardách let vysvětlit problém s temnou hmotou?

Jestli si někdo oblíbil černé díry hvězdné velikosti, měl by se přestěhovat k jádru naší Galaxie. Není tam totiž jenom supermasivní černá díra, ale i tisíce černých děr, které jsou pozůstatkem dávných supernov.

Vesmír vypadá stabilní a neměnný, ale v jeho základech se skrývají zárodky chaosu. Pokud by došlo k fázovému přechodu Higgsova bosonu, tak naše realita skončí. Máme to prý čekat asi tak za 10 na 139 let.

V roce 2135 se k Zemi přiblíží půlkilometrový asteroid Bennu a existuje velmi malá šance, že se s námi srazí. Vědci rádi myslí na nejhorší a vyvíjejí technologie, s nimiž by bylo možné takové riziko odvrátit.

Španělský fyzik Carballo-Rubio zkřížil černou díru s gravastarem. Výsledkem je nový typ extrémně hustého objektu, kterému brání v gravitačním zhroucení kvantové jevy.

Nejčastějšími hvězdami v naší Galaxii, tedy i v našem okolí, jsou červení trpaslíci. Jsou tak prvními cíli pro mezihvězdnou kolonizaci. Jejich svítivost je mnohem menší, než je u Slunce, takže mají obyvatelné zóny mnohem blíže u sebe. Problémem je jejich rané období s velmi intenzivními erupcemi záření, které mohou silně ovlivnit existenci atmosfér u planet v těchto vzdálenostech. Podívejme se tak na možné podmínky na nich.

V tiché australské pustině je možné vystopovat i ty nejslabší rádiové signály z úsvitu vesmíru. Experiment EDGES ulovil signály vodíku z doby, kdy bylo našemu vesmíru jen 180 milionů let.

Vojenští vývojáři hledají stopy po kontaktu se zbraněmi hromadného ničení, které se otisknou do lidské DNA. Rovněž cvičí umělé inteligence, které budou stopovat ultimátní zbraně na světové síti. Trénují si to na hromadě fake dat.

Naše minulost určuje naši budoucnost. Žijeme v deterministickém světě, nad kterým bdí silná kosmická cenzura. Jenomže vědci teď tvrdí, že u některých černých děr existují teoreticky přístupné oblasti s nedeterministickým světem. A to je pořádná jízda.

V galaxiích vznikají hvězdy, ale jejich supermasivní černé díry, zvláště v těch velikých galaxiích, rostou ještě rychleji. Jak bude asi vesmír vypadat za další miliardy let?

Vylepšené satelity třetí generace pro systém GPS by měly lépe odolávat elektronickému rušení. Budou stát miliardy dolarů, ale podle Pentagonu se rozhodně vyplatí.

Na hoře Paranal, daleko pod jižním sluncem, ve vyprahlé chilské poušti s křišťálově průzračným vzduchem, na observatoři Evropské kosmické agentury zprovoznili nového lovce planet, přístroj ESPRESSO. Má nahradit stávající instrument HARPS a výrazně zvýšit šance (asi 100x) na nalezení planety u vzdálené hvězdy.

Elon Musk vynesl do vesmíru svoje oblíbené auto. A poslal tím celý svět do kolen. Jak asi Tesla Roadster obstojí ve vesmíru plném mikrometeoritů a tvrdého záření?

Momentálně nejsilnějšímu kosmickému nosiči světa se premiéra vydařila.

Mikročočkování se předvedlo jako zázračná metoda, která dovede vytáhnout informace o planetách v naprosto bláznivě vzdálené galaxii. Jde o miliardy světelných let!

Nová detailní hydrodynamická simulace výřezu vesmíru IllustrisTNG nabízí pozoruhodné možnosti studia evoluce vesmírných struktur, působení supermasivních černých děr na rozložení hmoty nebo vzniku obrovských magnetických polí ve vesmíru.

Na konci ledna se hromadí zlé zvěsti. Nadace X Prize Foundation před pár dny definitivně zrušila kosmický závod Google Lunar XPRIZE, který měl dovést na Měsíc robotická vozítka soukromých týmů.

Pro milovníky noční oblohy pozoruhodný dárek, pro astronomy mrzký vandalismus a vesmírné graffiti. To je pasivní satelit Humanity Star, který se teď bude asi devět měsíců třpytit na noční obloze.

Jaký život bychom vlastně měli hledat ve vesmíru? Na Zemi jsou daleko nejhojnější viry. Co když je to na cizích planetách a měsících podobné?

Nová analýza 16 rychlých rádiových záblesků slavného zdroje FRB 121102 prozrazuje, že by tímto zdrojem mohla být neutronová hvězda v blízkosti masivní nebo supermasivní černé díry.

Pokud to není zpravodajská kachna, tak má Čína k dispozici první fungující hypersonický systém nové generace. Spojené státy mají co dohánět.

Sluneční soustava možná vznikla z popelu supernovy. A možná se objevila v pozůstatcích bublin hmoty kolem vyhaslé Wolf-Rayetovy hvězdy. Tak či onak, máme velmi dramatickou minulost.

Pulzary jsou extrémní. Jaké jiné by mohly být hvězdy o hmotnosti Slunce a průměru pár kilometrů? Jenže i pulzar, čistě teoreticky, může hostit planetu vhodnou pro pozemský život. Vesmír má vytříbený smysl pro ironii.

Trio matematiků tvrdí, že původní rovnice Einsteinovy obecné relativity jsou v pořádku a není žádoucí k nim zavádět takové podezřelé věci, jako je temná energie. Klíč je prý v nestabilitě modelu založeného na Friedmannově vesmíru.

Brazilský astrofyzik Neves navrhuje, že se můžeme obejít bez problematické singularity Velkého třesku. Podle něj současné fázi rozpínání vesmíru předcházelo jeho smršťování, podle modelu Velkého odrazu (Big Bounce).

Totální záhada. Kde se vzalo něco tak obrovského tak brzy v našem vesmíru? Objev nejvzdálenější supermasivní černé díry přidělá astrofyzikům spousty vrásek na čele.

Experiment DAMPE (Dark Matter Particle Explorer), přezdívaný Wukong, hledá WIMPy, hypotetické masivní částice, které by mohly představovat temnou hmotu. A něco našel. Temná hmota to být nemusí, ale o vzrušení se objev rozhodně postaral.

Mezihvězdné planetky jsou velice zajímavé a bohužel také velice rychlé. Jak je dostihnout s reálně dostupnými technologiemi? Nějaké možnosti již máme.

Exploze PS1-10adi z roku 2010 otřásla celým vesmírem. Byla to zřejmě zatím nejsilnější exploze typu supernova, o které ve vesmíru víme

Pozoruhodný mezihvězdný návštěvník zřejmě přiletěl z mladých otevřených hvězdokup v jižních souhvězdích Lodního kýlu anebo Holubice. V takovém případě by planetka ʻOumuamua byla na cestě asi 40 milionů let.

Spirální galaxie A1689B11 je nestarší známou galaxií svého druhu. Její pozorování umožnila mocná gravitační čočka a pokročilé zařízení Near-infrared Integral Field Spectrograph na havajském teleskopu Gemini North.

Lety ke hvězdám už nejsou fikcí. Existují výzkumné týmy, které připravují technologie pro první mezihvězdné lety. A už si pro svá miniaturní mezihvězdná plavidla vybírají posádku.

Asteroid A/2017 U1 přiletěl ze souhvězdí Lyry a brzy zase zmizí v hlubinách vesmíru. Na jeho průzkum máme jenom málo času.

Na mnoha místech trpasličí planety Ceres se nachází minerály obsahující vodu, což by mohlo naznačovat, že tento svět mohl mít v dávné minulosti globální oceán. Ale co se s ním stalo a je možné, že by se na Ceres stále nacházela kapalná voda? Dvě nové studie založené na údajích, které naměřila sonda Dawn, se snaží přinést odpovědi na tyto dvě palčivé otázky, které mohou být zajímavé i z hlediska vývoje celé sluneční soustavy.

Astronomové pozorovali průběh vzniku velmi energetického polárního výtrysku černé díry systému V404 Cygni v rentgenové, optické i rádiové oblasti spektra.

Nejjasnější galaxie v centrech kup galaxií se nechovají tak, jak by měly. Je za tím chyba pozorování, nějaký neznámý astrofyzikální fenomén nebo dokonce nová fyzika?

Hvězdy typu Slunce si občas rády zařádí. Opatrnost je v tomto případě zcela na místě. Měli bychom si dávat pozor.

Vesmír je plný záření a lidé s ním mají problém. V NASA usilovně vymýšlejí, jak ochránit astronauty a budoucí kolonisty. Vydají se cestou vylepšování lidské DNA?

Podle nových odhadů je rychlých rádiových záblesků plná celá obloha. Snad se nám jich povede zachytit mnohem více, než doposud a přiblížíme se k řešení záhady jejich původu.

Co si počít s přízrakem temné energie? Možná existuje a možná taky ne. Zrychlování rozpínání vesmíru je možná jenom iluze. Budou Perlmutter, Schmidt a Riess vracet Nobelovu?

Umělé inteligence analyzují gravitační čočky ve vesmíru 10 milionkrát rychleji než my. Brzy se pustí do práce.

Zdroj opakovaných rádiových záblesků se opět ozval. Vědci programu Breakthrough Listen na teleskopu Green Bank jich zachytili 15, ale moudří z toho nejsou.

V našem vesmírném sousedství je pořádný provoz. Za milion let se do blízkosti Slunce přiblíží stovky hvězd.

Bílý trpaslík LP 40-365, který se řítí Mléčnou dráhou, by mohl být pozůstatkem astronomicky nedávné exploze supernovy typu Iax.

Pro rozsáhlejší expanzi lidí do vesmíru je třeba vyřešit levnou a efektivní dopravu nákladů ze Země či dalších těles do vesmírného prostoru. Kromě mnohonásobně využitelných raket existuje několik mnohem exotičtějších způsobů dopravy materiálů na oběžnou dráhu okolo planety. Mezi ně patří idea kosmického výtahu či věže, které by umožnily zjednodušit dopravu nákladů na oběžnou dráhu, případně mezi různými oběžnými drahami.

V naší Galaxii je 100 až 400 miliard hvězd. A podle nového výzkum na pár tisíc hvězd připadá jedna černá díra. Mléčná dráha je plná tichých monster hvězdné velikosti.

V říjnu se k Zemi přiblíží asteroid ze skupiny Apollo. Vědci z institucí po celém světě si zahrají na ohrožení planety a budou asteroid pozorovat, jako kdyby byl na kolizním kurzu se Zemí.

Nanosatelity Sprite programu Breakthrough Starshot jsou první funkční technologií pro cestu k planetám nejbližších hvězd. Kdy asi vyrazí na cestu?

Společnost Moon Express chce už letos poslat na Měsíc soukromý modul Lunar Scout. A když půjde vše podle plánu, tak tam v roce 2020 začnou komerčně těžit suroviny.