S ledovými měsíci Sluneční soustavy to bude ještě hodně zajímavé. Sotva se dozvíme novou pozoruhodnost o Europě, už je to zcela čerstvý průlomový objev z Enceladu. Planetární vědci vyčetli z dat hmotnostního spektrometru sondy NASA Cassini, že z prasklin v ledovém příkrovu Enceladu tryskají zrna ledu, která obsahují velké a komplexní molekuly organických látek. Prý jde o produkty chemických reakcí mezi kamenným jádrem tohoto Saturnova měsíce a teplou vodou jeho podpovrchového oceánu.
Specialista na chemii mimozemských oceánů Christopher Glein z institutu Southwest Research Institute (SwRI) v San Antoniu, Texas, a jeho spolupracovníci přiznávají, že je Enceladus opět dostal. Doposud se jim povedlo na Enceladu identifikovat jednoduché organické molekuly s pár atomy uhlíku – a už to bylo nesmírně zajímavé. Teď ale objevili organické molekuly s atomovou hmotností nad 200 daltonů, což už je docela jízda. Pro představu, taková kyselina acetylsalicylová, čili Aspirin, má molekulu s atomovou hmotností přibližně 180 daltonů.
Díky tomuto objevu, který v těchto dnech publikoval časopis Nature, se Enceladus stal druhým tělesem po planetě Zemi, o němž víme, že splňuje všechny základní požadavky pro výskyt života našeho typu zároveň.
Než sonda Cassini v září 2017 shořela v atmosféře Saturnu, tak nasbírala materiál z výtrysku, který mířil z hlubin Enceladu do vesmírného prostoru. Zařízení na palubě sondy Cosmic Dust Analyzer (CDA) a Ion and Neutral Mass Spectrometer (INMS) analyzovala jak tyto vzorky, tak i materiál ze Saturnova prstence E, který vzniká z takových výtrysků ledových zrn pocházejících právě z Enceladu.
Glein si pochvaluje, že sonda Cassini vlastně odhaluje tajuplný svět pod ledem Enceladu i po svém zániku. Zároveň poukazuje na to, jak je v planetárních vědách cenná týmová spolupráce. Operátoři experimentů CDA a INMS spojili síly a dohromady dosáhli hlubšího porozumění organické chemii podpovrchového oceánu Enceladu, než by bylo možné s jediným souborem dat.
V roce 2015 hmotnostní spektrometr INMS sondy Cassini detekoval ve výtryscích Enceladu molekulární vodík. Ten zřejmě vzniká při geochemických reakcích mezi vodou a horninami v hydrotermálním prostředí u dna podpovrchového oceánu. Zároveň by mohl být zdrojem chemické energie pro případné mikroby, pokud něco takového na Enceladu žije u zmíněných hydrotermálních vývěrů.
Podle Gleina jsou nové objevy na Enceladu velmi významné pro budoucí průzkumné mise. Teď už je prakticky bez debaty, že do ledových výtrysků Enceladu poletí další meziplanetární sondy. Budou vybaveny hmotnostními spektrometry s vysokým rozlišením, s nimiž bude možné zjistit, co jsou objevené organické látky vlastně zač. Glein rozumně varuje před unáhlenými závěry. Má ale také pravdu v tom, že teď můžeme počítat s možností biologické syntézy organických látek v hlubinách Enceladu. Snad se brzy dozvíme víc.
Video: The potential for life within Enceladus after Cassini
Literatura
Southwest Research Institute 27. 6. 2018, Nature 558: 564–568.