O.S.E.L. - Neuvěřitelný výzkum: Vědci se blíží k vakcíně proti úzkosti a depresím!
 Neuvěřitelný výzkum: Vědci se blíží k vakcíně proti úzkosti a depresím!
Zní to bláznivě. Jedna půdní bakterie z příbuzenstva tuberkulózy a lepry působí v mozku myší a krys proti stresu a úzkosti. Jestli to bude fungovat i u lidí, a v podstatě není důvod, proč by nemělo, tak se můžeme těšit na injekce pro hrdiny. Vojáci, záchranáři, hasiči, lékaři nebo učitelé se budou očkovat proti duševním strastem.

Vakcínou proti duševním strastem. Kredit: CU Boulder.
Vakcínou proti duševním strastem. Kredit: CU Boulder.

Zní to bláznivě. Když se dozvíte detaily, tak to zní ještě šíleněji. Ale podle všeho je to pravda. Na obzoru se rýsuje možnost, že bychom se mohli očkovat proti úzkosti. A proti depresím i dalším podobným stavům, které souvisejí s velmi špatnou náladou. Posttraumatickou stresovou poruchu nevyjímaje. Nejlepší na tom je, že za tohle všechno může půdní aktinobakterie z příbuzenstva tubery a lepry.

 

Christopher Lowry. Kredit: CU Boulder.
Christopher Lowry. Kredit: CU Boulder.

Vážně nejde o blouznění po divoké páteční party. Očkování proti úzkosti a spol. už má za sebou experimenty na stresovaných krysách. A funguje to, jak se lze dočíst ve studii, kterou publikoval časopis s příznačným názvem Brain, Behavior, and Immunity.


Dotyčnou zázračnou bakterií je Mycobacterium vaccae, tedy česky přeloženo mykobakterie kraví, což odkazuje na její objev v rakouských kravincích. Již v roce 2007 vyšlo najevo, že tahle bakterie z nějakého důvodu stimuluje jistou skupinu neuronů v mozku, což vede k nárůstu hladiny serotoninu. A serotonin, to je ten správný lék na stres, strach, úzkost a podobné věci. Už v roce 2007 myši krmené živými kravími mykobakteriemi běhaly úžasně rychle experimentálním bludištěm a byly mnohem méně úzkostné, než jejich kolegyně.

 

Mycobacterium vaccae pod mikroskopem. Kredit: CU Boulder.
Mycobacterium vaccae pod mikroskopem. Kredit: CU Boulder.

Christopher Lowry z Coloradské univerzity v Boulderu a jeho tým chtěli zjistit, jak to vlastně tyhle mykobakterie dělají. Proto vpichovali krysím samcům směs s mykobakteriemi, vždy po týdnu, celkem třikrát. Tímto způsobem získali krysáky, kteří byli zřetelně mnohem víc v pohodě.

 

Matt Frank. Kredit: CU Boulder.
Matt Frank. Kredit: CU Boulder.

Když Lowry s kolegy proměřili proteiny v mozku studovaných krys osm dní po injekcích mykobakterií, tak zjistili, že mají podstatně zvýšenou hladinu protizánětlivého proteinu, cytokinu interleukin 4 (IL-4) – v oblasti hippokampu, kde mozek pracuje s náladami, úzkostmi a strachy. Pak tyto krysy očkované mykobakteriemi vystavili stresu a následně u nich naměřili méně než obvykle proteinu HMGB1, který souvisí se stresem a záněty v mozku, a zároveň větší množství glykoproteinového receptoru CD200R1, který pomáhá udržovat imunitní buňky v mozku v protizánětlivé „náladě“.


První autor studie Matthew Frank a jeho kolegové tak vlastně zjistilis, že bakterie Mycobacterium vaccae působí proti zánětlivým stavům v mozku. A tím právě vytvářejí pozorované psychologické efekty. Na stresu, úzkosti či depresi se totiž významně podílejí záněty v prostředí mozku. Pokud to bude fungovat i u lidí, tak by to mohlo mít dalekosáhlé důsledky pro medicínu.


Frank, Lowry a jejich spolupracovníci doufají, že by se v dohledné budoucnosti mohly objevit „vakcíny“ proti stresu a úzkosti, založené na kravích mykobakteriích. Podávaly by se především lidem, u nichž hrozí velké riziko stresu, úzkosti nebo vyhoření. Těšit se tedy mohou vojáci, záchranáři, lékaři, učitelé a další profese, který každý den chodí se svojí kůží na trh a v práci riskují duševní zdraví.

 

Video:  Christopher Lowry – Associate Professor at University of Colorado Boulder


Literatura
University of Colorado, Boulder 6. 6. 2018, Brain, Behavior, and Immunity online 26. 5. 2018.


Autor: Stanislav Mihulka
Datum:09.06.2018