Pro spoustu lidí je to noční můra. Infekční choroba, která se rozšíří po celém světě a ohrozí civilizaci v té podobě, v jaké ji známe. Jaký patogen by mohl zvládnout něco takového? Právě nad tím se zamýšlí nedávná zpráva „The Characteristics of Pandemic Pathogen“ centra Johns Hopkins Center for Health Security v americkém Baltimore. Cílem této zprávy není děsit veřejnost, ale působit preventivně, aby k něčemu podobnému nedošlo, protože na to budeme připraveni. Pro zájemce je celá zpráva dostupná na webu centra a její výstupy rozhodně stojí za pozornost.
Vedoucí týmu autorů zprávy a specialista na pandemie i bioterorismus, mediálně známý Amesh Adalja a jeho kolegové dospěli k názoru, že patogeny jako je Ebola nebo Zika, které si slízávají mediální smetánku, ve skutečnosti nejsou pravděpodobnými původci devastující globální pandemie. Mnohem větší rizika podle nich skýtají viry, které se snadno a rychle šíří vzduchem, například blízcí příbuzní viru rýmy. Přitom jsou obvykle mimo hledáček zájmu médií i úřadů. Ebola ani Zika se naštěstí šíří o poznání komplikovaněji. Zika k tomu potřebuje určité druhy komárů a Ebola nezvládne ani to a šíří se hlavně kontaktem s tělesnými tekutinami nemocných.
Adalja považuje mediální mlhu za vážné riziko. Plýtváme prý finančními prostředky a emocemi na patogeny, která vlastně nepředstavují existenční hrozbu pro civilizaci. Jak už to v podobných případech bývá, odborníci a úřady jsou jakž takž připraveni na eventuální pandemie patogenů, s nimiž jsme již měli tu čest. Existují seznamy rizikových patogenů, jimž vévodí například chřipkové viry, SARS a spol. anebo patogeny, které považujeme za vhodné pro biologické zbraně. Z logiky věci tedy nejsme připraveni na patogeny, které dosud nerozpoutaly vážnější infekce anebo je dokonce ani neznáme.
Z výše uvedených důvodů se Adalja a jeho tým snažili při své analýze oprostit od předsudků, které obvykle ohledně rizik pandemií máme. Mimo jiné zpracovali dostupnou literaturu o patogenicitě rozmanitých mikroorganismů a zhodnotili jejich potenciál pro spuštění skutečně závažné pandemie. Rovněž se dotazovali více než 120 expertů v této oblasti biologie a medicíny.
Nakonec dospěli k seznamu charakteristik „ideálního patogenu“, který by měl největší potenciál pro globální pandemickou katastrofu: 1. Takový patogen by se měl spolehlivě šířit vzduchem. 2. Měl by být vysoce nakažlivý během inkubační doby, předtím než se u nakažených projeví závažnější příznaky. 3. Dotyčný patogen by měl být takový, aby proti němu velká většina lidské populace neměla připravenou imunitu. 4. Uspět by mohl patogen, proti němuž nemáme vhodnou léčbu či prevenci jako je očkování. 5. Pandemický patogen by měl mít relativně nízkou, ale přitom stále
citelnou úmrtnost.
Poslední z charakteristik může být podle Adalji pro leckoho zvláštní. Je to ale vcelku pochopitelné. Aby pandemie rozvrátila civilizaci, tak nemusí pobít většinu lidí. Úplně by stačilo, kdyby většině lidí bylo po delší dobu hodně zle, fyzicky i psychicky a třeba utrpěli dlouhodobé či trvalé následky. Rychlí a drsní zabijáci mezi patogeny mají ve skutečnosti značnou nevýhodu. Pobijí si totiž všechny hostitele dřív, než se stačí pořádně rozšířit. Přesně to je důvodem, proč lidstvo nevymřelo, ani nikdy nevymře na Ebolu a podobné hollywoodské hrůzy. Adaljův tým v tomto vychází z naší dosavadní zkušenosti s pandemiemi. Asi nejobávanější pandemie nedávné doby, tedy španělská chřipka, měla ve skutečnosti úmrtnost pouhých 2,5 procenta. Problém byl v tom, že rychle nakazila stovky milionů lidí po celím světě, takže mrtvých nakonec bylo asi 50 milionů.
Za nejvíce rizikovou skupinu patogenů považují Adalja a spol. RNA viry. Podle nich mají největší potenciál k rozpoutání pořádné pandemie, mimo jiné i proto, že hodně snadno a rychle mutují. Nejde přitom jenom o vykřičenou chřipku nebo koronaviry jako SARS. Hrozbou jsou i viry z příbuzenstva rým a rýmiček, jako rhinoviry či enteroviry anebo třeba pneumoviry jako lidský respirační syncyciální virus HRSV. Adalja upozorňuje, že v dnešní době na sebe téměř veškerou pozornost strhávají chřipkové viry. Přitom prý existují celé málo známé čeledi RNA virů, mezi nimiž by se mohl objevit pandemický čistič.
Co bychom měli dělat? Zpráva Adaljova týmu naléhavě doporučuje zesílit výzkum rizikových patogenů, především RNA virů. Rovněž bychom prý měli věnovat více úsilí a financí na vývoj protivirových léků a vakcín proti takovým virům. Univerzální vakcína proti chřipkovým virům je podle Adalji a spol. rozhodně krok správným směrem, ale neměli bychom zapomínat na ostatní patogeny. Za OSLA ještě dodáváme, že šíření nesmyslů o vakcínách, očkování nebo nedej bože lékařích, naší obraně proti budoucím pandemiím zrovna neprospěje.
Zároveň je podle autorů zprávy důležité lépe a důkladněji testovat pacienty, abychom znali skutečné patogeny jejich infekcí. Často se prý stává, že lékaři odbydou pacienta s respiračními příznaky neurčitou diagnózou jako „pneumonie“ nebo třeba „virový syndrom“, aniž by tušili, který patogen ho vlastně trápí. Pokud ale chceme mít představu o pandemických hrozbách, tak by se to mělo změnit. Pandemie prý může přijít velice nenápadně, bez nemocnic plných hrozivě umírajících lidí. Výsledek by ale mohl být o to horší.
Video: Pittsburgh Now with Dr. Amesh Adalja on Global Pandemics Report
Video: CBS: Amesh Adalja on Food Security and the Romaine Lettuce E-coli Crisis
Literatura
Live Science 12. 5. 2018.
The Characteristics of Pandemic Pathogen