Když na trůn usedl nový vládce, tak se očekávalo, že nastolí klid a mír. Ale dva mladší uchazeči o trůn měli jiné plány. Jejich nenasytné ambice je dohnaly k tomu, že se snažili uchvátit moc pro sebe. Nakonec došlo k rozpadu tlupy, po němž následovaly roky brutálních bojů a násilí. Probíhaly nájezdy, přepady ze zálohy a nikdo si nebyl jistý životem.
Tento příběh se opravdu stal, jenom ne lidem. Je známý jako Čtyřletá válka v Gombe a jeho aktéry jsou šimpanzi v národním parku Gombe. Doposud jde o jediný detailně a kompletně zaznamenaný průběh války mezi šimpanzi, která proběhla v letech 1974 a 1978. Události v Gombe zaznamenala během svého výzkumu Jane Goodallová. Lidé si v té době mysleli, že šimpanzi jsou takové roztomilé opičky z cirkusu, kteří mírumilovně žijí někde v lese a možná tam i nosí šaty. Šimpanzí válka všechny šokovala, včetně samotné Goodallové. Z toho, co zažila, byla vědkyně naprosto otřesená. Její líčení si nezadá s brutálními válečnými, někdy až hororovými scénami z lidské historie.
Jak už to v podobných případech bývá, lidé se vzpěčovali uvěřit tomu, co odporovalo jejich romantickým představám. Mnozí si mysleli, že válka v Gombe nebyla přirozenou epizodou ze života šimpanzů, které se Goodallová stala svědkem. Podle nich se šimpanzi vraždili kvůli krmicí stanici, kterou Goodallová zřídila v lese, a dalším věcem, které souvisejí s existencí národního parku i výzkumem.
Vědecký tým, který vedl Joseph Feldblum z Dukeho univerzity, proto ve snaze zmapovat příčiny šimpanzí války digitalizoval původní terénní zápisky Goodallové a pečlivě je analyzoval. Povedlo se jim sestavit působivě detailní mapu sociálních vztahů a spojenectví mezi šimpanzi v Gombe z doby, když ještě žili v klidu. Pak sledovali změny, k nimž docházelo před samotným konfliktem a v jeho průběhu. Výzkum publikoval časopis American Journal of Physical Anthropology.
Výsledky této studie ukazují, že zárodky konfliktu mezi šimpanzi doutnaly již celé roky. Na konci šedesátých let byli samci šimpanzů v Gombe spokojení. V roce 1971 se už ale mezi nimi objevovaly rozpory. Samci severní a jižní skupiny trávili spolu navzájem méně času a jejich střetnutí se stávala více agresivními. Během dalšího roku vykrystalizovaly dvě vyhraněné skupiny šimpanzů, jejichž členové zůstávali pouze ve své skupině, a tam také výhradně navazovali sociální vztahy. To bylo dva roky předtím, než mezi šimpanzi naplno explodovalo divoké násilí.
Vědci dospěli k závěru, že kritický okamžik nastal, když se alfa samcem celé tlupy stal šimpanz jménem Humphrey a samci jižní skupiny Charlie a Hugh s tím nesouhlasili. Výsledkem jejich rozbrojů byl čtyřletý konflikt, plný násilí, únosů a smrti. Humphrey a jeho severní skupina postupně pozabíjeli, často brutálně, všechny samce jižní skupiny a obsadili jejich území se třemi přeživšími samicemi. Vše prý nasvědčuje tomu, že právě nedostatek pohlavně zralých samic byl hlavní příčinou Války v Gombe.
Srovnání lidí s jinými zvířaty bývá ošidné. Šimpanzi jsou ale naši nejbližší příbuzní, takže se s nimi srovnávat můžeme bez větších obav. Jak se zdá, tak se šimpanzi zabíjejí a divoce válčí kvůli nezřízené touze po moci, přehnaným ambicím a žárlivosti. Jak povědomě to zní. Goodallová v tom podle všeho byla nevinně.
Video: Violent chimpanzee attack - Planet Earth
Literatura
IFL Science 27. 3. 2018, American Journal of Physical Anthropology online 22. 3. 2018.