Na planetě Zemi funguje klima, i když stále ještě přesně nevíme jak. Zároveň na Zemi funguje lidstvo, které při svých aktivitách zvyšuje obsah skleníkových plynů v atmosféře. Není v tom podle všeho zlý úmysl, je to prostě nešťastná souhra okolností. Klima planety se kvůli tomu otepluje, což je z našeho pohledu problém. Je tím pádem rozbité. Lidé mají v zásadě dvě možnosti. Buď můžeme být smutní, bičovat se a omezit své veškeré aktivity na minimum anebo se můžeme pokusit klima spravit.
Mnozí lidé mají z klimatického inženýrství (či geoinženýrství) obavy. Je to pochopitelné, každá oprava přináší určité riziko. A když opravujete planetu, tak vám hrozí planetární rizika. V rozvojových zemích si ale uvědomují, že s klimatem jde do tuhého. Jejich vědci nedávno publikovali v prestižním časopisu Nature komentář, ve kterém vyzývají ke společnému výzkumu fungování klimatického inženýrství. Budou se o to snažit v rámci výzkumného projektu iniciativy Solar Radiation Management Governance Initiative (SRMGI), který financuje Open Philanthropy Project 400 tisíci dolary.
Zaměřili se přitom na management slunečního záření (SRM, z anglického Solar Radiation Management), kterému se také libozvučně přezdívá „sluneční inženýrství“. Tato technologie spočívá ve vytváření chemického stínu rozprašováním drobných částic odrážejících sluneční záření do horních vrstev atmosféry. Takové částice filtrují přicházející sluneční energii a část odrážejí zpátky do vesmíru.
Pokud by takovou technologii někdo použil ve velkém rozsahu, mělo by to vést k ochlazení planety a zmírnění symptomů globálního oteplování. Vědci rozvojových zemí by tuhle věci rádi měli k dispozici, ale zároveň chtějí být v obraze, pokud jde o možné důsledky takového klimatického inženýrství. Vedoucí týmu autorů studie Atiq Rahman připouští, že použití slunečního inženýrství SRM by bylo riskantní. Záleží ale na tom, jestli takové riziko převáží anebo nepřeváží nad možnými důsledky oteplení planety podle předpovědí klimatologů.
Autoři ve svém komentáři upozorňují na to, že rozvojové země jsou a budou ze všech nejvíce zranitelné globálním oteplováním. Musí čelit vysokým teplotám, změnám srážek a obecně drsnějšímu a chaotičtějšímu počasí. Proto by prý právě rozvojové země měly být v čele snah o výzkum a rozvoj technologií použitelných ke slunečnímu nebo obecně klimatickému inženýrství.
Zhruba před rokem ohlásili američtí odborníci záměr během pár let otestovat sluneční inženýrství s rozptylováním vody a také uhličitanu vápenatého do atmosféry. Z OSN unikly zprávy, že jejich odborníci jsou ke slunečnímu inženýrství skeptičtí. Prý nevěří, že takové technologie budou ekonomicky, sociálně a institucionálně přijatelné. Pro další skeptiky je sluneční inženýrství jenom dočasným řešením, které odvrací následky a nikoliv příčiny globálního oteplování.
Nicméně, podle autorů komentáře jsou dosavadní snahy o snižování emisí očividně bezzubé. Stojí mnoho energie a diplomatického umu, ale jejich výsledky problém s oteplováním zatím nijak zvlášť neřeší. Proto je podle Rahmana a spol. nutné přistoupit k adaptačním strategiím. Sami prý nejsou horlivými advokáty pro použití technologií slunečního inženýrství, ale považují za velmi důležité porozumět jeho možnostem, dopadům a doprovodným rizikům.
Sluneční inženýrství je podle komentáře stále hodně exotické a znepokojivé. Má příchuť science-fiction. Tohle by ale sedělo na praktickou každou průlomovou technologii, které se dnes objevují jedna za druhou. V zásadě ale můžeme říct, že podobné zásahy jsou už v našich možnostech, pokud se nám povede dostat do atmosféry potřebné množství účinných látek. Asi největší problém tkví ale v tom, že každá země světa má svoje vlastní představy o ideálním klimatu. A tyto představy jsou často ve značném rozporu. To by mohlo vést k hádkám a nakonec i ke klimatickým válkám, které by planetě určitě moc neprospěly.
Video: Solar Radiation Management Science 2015 - University of Cambridge
Literatura
Nature online 3. 4. 2018, Wikipedia (Solar radiation management).