O obřích sauropodních dinosaurech byla na Oslu řeč mnohokrát, obvykle se však točila kolem gigantických jihoamerických titanosaurů (Argentinosaurus, Futalognkosaurus, Notocolossus, Antarctosaurus, Patagotitan) nebo severoamerických diplodokidů (Barosaurus, Amphicoelias, Supersaurus ad.). Své obry však měla i východní Asie a zejména některé objevy z Číny dokládají, že kolosální sauropodi žili v období jury a křídy i zde. Pokud pomineme například mamenchisaurida druhu Xinjiangtitan shanshanensiss odhadovanou délkou až 32 metrů[1] nebo titanosaura druhu Ruyangosaurus giganteus rovněž přesahujícího délku 30 metrů[2], mezi vůbec největší asijské obry je dlouhodobě počítán stále poněkud záhadný druh Mamenchisaurus sinocanadorum. Fosilie tohoto obra (kat. ozn. IVPP V10603) byly objeveny na počátku 90. let minulého století v sedimentech souvrství Shishugou na území autonomní oblasti Sin-ťiang v severozápadní Číně a mají stáří zhruba 160 milionů let (stupeň oxford; přelom střední a svrchní jury). Obří druh mamenchisaura tak sdílel své životní prostředí například se stegosauridem rodu Jiangjunosaurus, primitivním rohatým dinosaurem rodu Yinlong, dalšími sauropody, jako byl Bellusaurus a Klamelisaurus nebo s dravými teropody, jakým byl vývojově primitivní tyranosauroid Guanlong či větší metriakantosaurid Sinraptor. Zkameněliny největšího druhu mamenchisaura objevili účastníci čínsko-kanadské paleontologické expedice, proto při formálním popisu v roce 1994 zvolili druhové jméno M. sinocanadorum.[3]
Tento druh mamenchisaura byl výrazně větší a mohutnější než ostatní dosud popsané druhy, jejichž celková délka se většinou pohybuje „pouze“ kolem 20 metrů.[4] M. sinocanadorum přitom dosahoval délky asi 35 metrů (a jedná se tak o jednu z největších poměrně kompletních dinosauřích koster na světě) a jeho hmotnost odhaduje nezávislý americký badatel Gregory S. Paul na fantastických 50 až 75 tun (což by z něj zároveň činilo jednoho z pěti nejmasivnějších známých sauropodů vůbec).[5] M. sinocanadorum navíc drží další zajímavý primát – jeho krční žebro dlouhé 4,1 metru je vůbec nejdelší dinosauří kostí, která kdy byla objevena. Pro srovnání lze uvést, že u obřího sauropoda sauroposeidona (dosahujícího výšky 16 až 18 metrů) měří nejdelší objevené krční žebro 3,42 metru.[6] Také délka krku je v tomto případě rekordní – u 35 metrů dlouhého jedince M. sinocanadorum činila zřejmě neuvěřitelných 17 metrů! Tím by čínský sauropod překonával i své severoamerické příbuzné rodu Supersaurus a Barosaurus. Celkem dnes paleontologové rozeznávají sedm druhů rodu Mamenchisaurus, typovým druhem je M. constructus, popsaný v roce 1954, jehož holotyp měří pouze 13 metrů.[7] M. sinocanadorum je mnohem větším druhem, jehož kosterní rekonstrukce dnes mohou obdivovat návštěvníci mnoha muzeí ve východní Asii. Není jisté, zda rozměry uváděné zejména Paulem jsou korektní, ale vzhledem ke kompletnosti dochované fosilní kostry nelze přinejmenším údaje o délce dinosaura popřít. Jako obvykle, více o jeho ekologii a anatomii nám snad prozradí až případné budoucí objevy.
Napsáno pro Dinosaurusblog a osel.cz
Short English Summary: M. sinocanadorum was a giant species of the genus Mamenchisaurus. It was probably around 35 meters long and possibly weighed 50 to 75 tons, making it one of the largest sauropods known.
Odkazy:
https://en.wikipedia.org/wiki/Mamenchisaurus
https://fossilworks.org/?a=taxonInfo&taxon_no=56541
https://www.dinochecker.com/dinosaurs/MAMENCHISAURUS
https://paleoking.blogspot.cz/2011/11/15-biggest-dinosaurs-youve-never-heard.html
[1] Wu, Wen-hao; Zhou, Chang-Fu; Wings, Oliver; Toru, Sekiya; Dong, Zhi-ming (2013). „A new gigantic sauropod dinosaur from the Middle Jurassic of Shanshan, Xinjiang“ (PDF). Global Geology. 32 (3): 437–446. doi:10.3969/j.issn.1004-5589.2013.03.002
[2] Paul, Gregory S. (2016). The Princeton Field Guide to Dinosaurs 2nd Edition.United States of America: Princeton University Press. str. 193. ISBN 978-0-691-16766-4
[3] Russell, D. A., Zheng, Z. (1994). „A large mamenchisaurid from the Junggar Basin, Xinjiang, People Republic of China.“ Canadian Journal of Earth Sciences, 30 (10-11): 2082-2095.
[4] Zhang, Yihong; Li, kui; Zeng, Qinghua (1998). „‚A new species of sauropod from the Late Jurassic of the Sichuan Basin (Mamenchisaurus jingyanensis sp. nov.)'“. Journal of the Chengdu University of Technology. 25 (1): 61–68.
[5] Paul, Gregory S. (2016). The Princeton Field Guide to Dinosaurs 2nd Edition. United States of America: Princeton University Press. str. 193. ISBN 978-0-691-16766-4.
[6] Wedel, Mathew J.; Cifelli, R. L.; Sanders, R.. K. (2000). „Osteology, paleobiology, and relationships of the sauropod dinosaur Sauroposeidon“ (PDF). Acta Palaeontologica Polonica. 45: 343–3888.
[7] Young, C. C. (1954), On a new sauropod from Yiping, Szechuan, China. Acta geologica sinica, III(4), 481-514.