Když byl před třemi roky publikován lidský genom, zavládlo mezi laiky i odborníky zděšení nad neuvěřitelně nízkým počtem genů, který lidská DNA obsahuje. Původní odhady se pohybovaly obvykle nad 60 000 genů, ale za rozumné byly považovány i odhady podstatně vyšší – 80 až 100 tisíc. Přeci jen jsme pánové tvorstva a nemáme o sobě špatné mínění. Určitě musíme mít v dědičné informaci spoustu genů, které zvířata postrádají. Ale ukázalo se, že si moc fandíme. První odhady říkaly, že vystačíme z 30 až 40 tisíci genů.
Nyní provedlo mezinárodní konsorcium genetiků vedené Francisem Collinsem další analýzy a došlo k závěru, že se v lidském genomu ukrývá „jen“ 20 až 25 tisíc genů. Pro srovnání – drobná brukvovitá rostlina huseníček  Thalův (Arabidopsis thaliana) se pyšní 27 000 geny, hlístice Caenorhabditis elegans má asi 19 500 genů. Takže se od nich v počtu genů příliš nelišíme. Podle dalších odhadů může mít rýže asi 45 000 genů, takže ta nám dá v bohatství dědičné informace spolehlivě na frak.
Jak se mohlo stát, že jsme se v odhadech počtu genů tak sekli. Vědci vycházeli z tzv. draftu – tedy genomu, který byl přečten jen „nahrubo“. V souboru dat o 3 miliardách písmen genetického kódu v lidské dědičné informaci bylo příliš mnoho mezer a příliš mnoho chyb. Po jejich nápravě a zacelení se ukázalo, že mnohé údajné geny jsou ve skutečnosti „trosky“ původních genů, které jsou dnes zcela k nepoužití. Někdy genetici počítali jeden gen dvakrát. V současné době bylo v lidské dědičné informaci identifikováno 19 599 genů. Zcela jistě ještě zůstaly nějaké neodhaleny. O tom, kolik se jich ještě skrývá, se genetici dohadují. Proto si můžeme být spodní hranicí současného odhadu zcela jisti. Horní hranice se ještě bude měnit. Ale prý rozhodně nevyšplhá nad 30 000 genů.
A jak to, že dokážeme ve srovnání s hlísticí či huseníčkem tolik věcí „navíc“? Tajemství zřejmě leží v regulaci genů. Můžeme si představit každý gen jako švýcarský nůž s mnoha želízky. Jeden jediný nástroj můžeme díky tomu použít na nejrůznější věci – dá se s ním řezat, vrtat, šroubovat. Lidské geny se díky svým „zapínačům“, „vypínačům“, „brzdám“ a „plynovým pedálům“ mohou chovat jako nože s podstatně větším počtem želízek, než jakými jsou vybaveny nižší organismy. S velmi podobnou sadou genetického „nářadí“ zvládáme mnohem více „prací“. O tajích těchto tzv. regulačních sekvencí, jimž vděčíme za mnoho ne-li za všechno, však víme zatím zoufale málo.

Caenorhabditis elegans – maličká hlístice má zřejmě skoro tolik genů…

...jako pán tvorstva.

Kukuřice má zřejmě kolem 50 000 genů a lidské geny by se do ní tudíž vešly dvakrát.

Pramen: Nature