Sluneční soustava vypadá klidně a mrtvě, ale zdání klame. Slunce není efektní kolečko na obloze, nýbrž hvězda, a občas to dá jasně a nekompromisně najevo. Podle nové studie by právě Slunce mohlo být v dohledných desetiletích jednou z největších hrozeb současné globální civilizaci, protože by mohlo vyslat zničující solární bouři. Škody by se prý snadno vyšplhaly do bilionů dolarů. Na druhou stranu, podobné vnější hrozby, byť strašlivé, mají tu příjemnou vlastnost, že lidi sjednocují. Což nejsou zase tak špatné vyhlídky.
V roce 1859 se odehrála slavná Carringtonova událost. Zemi tehdy zasáhla velice silná geomagnetická sluneční bouře, která tehdejší civilizaci příliš neuškodila. Dnes je ale jiná doba. Kdyby od Slunce přiletělo něco podobného, tak to usmaží satelity, internet a elektrické sítě. Globální život se sociálními médii, tak jak ho známe, by utichl. Možná na celé měsíce, roky. Astrofyzici Avi Loeb a Manasvi Lingam z Harvardu ve své nové studii tvrdí, že taková monstrózní erupce pravděpodobně zasáhne Zemi během následující stovky let.
Podle Loeba a Lingama se Slunce tváří přátelsky, jako zdroj všeho života ve Sluneční soustavě. Jenomže vždycky to přítel není. Badatelé analyzovali dostupná data, která jsme doposud nasbírali o hvězdách podobných Slunci. Pak odhadli, jak časté jsou u takových hvězd extrémní hvězdné erupce, a jak nás taková událost může zasáhnout.
Z jejich výsledků vyplývá, že nejvíce monstrózní erupce, jaké hvězdy typu Slunce vůbec mohou odpálit, jsou naštěstí docela vzácné.
Zemi mohou zasáhnout asi tak jednou za 20 milionů let. Když taková extrémní sprcha UV záření a vysokoenergetických elektricky nabitých částic přiletí na naší planetu, tak sežehne ozonovou vrstvu a zřejmě provede i něco ošklivého na zemském povrchu. Na druhou stranu, ve fosilním záznamu podle všeho nejsou vidět dramatická celoplanetární vymírání, která by měla spojitost s takovými událostmi. Takže to asi nebude zase tak příšerně hrozné. Pravda, tehdejší savci neměli notebooky.
Jak už to na světě chodí, méně intenzivní události se obvykle dějí častěji. Platí to i pro méně extrémní, ale stále dost brutální solární erupce. Loeb si tak trochu stěžuje, že dopadu asteroidů se bojí každý, ale sluneční supererupce zůstávají neprávem poněkud stranou. Jsou přitom nejspíš stejně ničivé a stejně pravděpodobné. Greg Laughlin z Yale k tomu řekl, že se sice uprostřed noci nebudí hrůzou ze solárních supererupcí, ale to podle něj neznamená, že bychom se jich neměli obávat.
Loeb s Linghamem nezůstali u strašení veřejnosti. Navrhují totiž řešení, jednu z možností, jak ochránit Zemi před extrémními solárními erupcemi. Jejich řešení je megalomanské a prosté zároveň. Doporučují umístit mezi Zemi a Slunce gigantickou smyčku z vodivého drátu. Taková smyčka by fungovala jako magnetický štít a odkláněla by divoký proud částic sluneční bouře.
Takovou technologii bychom zvládli. Problém je v tom, že by vybudování podobného planetárního štítu přišlo asi na 100 miliard dolarů. Není to zrovna málo, ale škody po extrémní solární erupci by mohly být mnohem, mnohem vyšší. Na planetárních štítech budeme ještě nejspíš muset zapracovat, anebo vyvineme nějakou lepší technologii, ale Slunce bychom každopádně neměli podceňovat.
Video: What Was the Carrington Event? - The Most Powerful Solar Storm on Record
Literatura
New Scientist 16. 10. 2017, Astrophysical Journal 848: 41.