Rychlé rádiové záblesky FRB jsou teď tak populární, že je obtížné se jim vyhnout. Stále sice nevíme, co jsou vlastně zač, ale zajímavé hypotézy a teorie se kolem nich množí geometrickou řadou. A významnou roli v tom hraje americký astrofyzik a kosmolog Avi Loeb z centra Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics. S kolegyní Anastasií Fialkov má na svědomí i nejnovější výzkum o rychlých rádiových záblescích, který rozvířil světová média.
Loeb s Fialkovou se rozhodli odpovědět na jednoduchou otázku: Jak časté vlastně jsou rychlé rádiové záblesky? Až doteď jsme zaznamenali tak asi dva tři tucty těchto pozoruhodných jevů. Jsou to vlastně rádiové výkřiky, velmi silné a velmi krátké, které najednou přiletí z některé části oblohy. Odborníci je už dlouho podezřívají, že se jich na obloze objevuje mnohem víc, než by se podle úspěšných pozorování zdálo.
Podle Loeba a Fialkové je rychlých rádiových záblesků dokonce tolik, že to odpovídá jednomu záblesku za sekundu. Pokud se badatelé z Harvardu nepletou, tak je celé nebe doslova pokryto těmito záblesky. Skoro jako kdyby se na obloze v rádiové oblasti spektra točila diskokoule.
Nový odhad počtu rádiových záblesků vychází z aktivity jediného alespoň trochu známého zdroje záblesků FRB 121102. Tento zdroj na nás blýská opakovaně a zároveň nepravidelně. Podle všeho se nachází v trpasličí galaxii vzdálené 3 miliardy světelných let, což k řešení záhady rychlých rádiových záblesků moc nepomáhá.
Jednou z uvažovaných hypotéz je, že FRB 121102 je ve skutečnosti mladá a divoká neutronová hvězda s výjimečně silným magnetickým polem. Problém je v tom, že nikdo neví, je-li FRB 121102 typickým zdrojem rychlých rádiových záblesků nebo nikoliv. Pokud je to typický zdroj záblesků, tak bych záblesků měla být plná celá obloha. Jak již bylo řečeno, možná i jeden FRB záblesk za sekundu. Anebo vůbec nejde o neutronové hvězdy a rychlé rádiové záblesky vznikají při dramatických jednorázových událostech, jako jsou třeba srážky extrémních objektů. V tom případě je zase záhadou, proč k těmto srážkám nepozorujeme exploze ve viditelné oblasti spektra.
Zatím netušíme, jak to s rychlými rádiovými záblesky je. Zbývá nám jediné. Pozorovat jich co nejvíc a vysledovat v jejich výkřicích nějaké souvislosti, které by nás dovedly k jejich původu. A když si s FRB záblesky začneme rozumět, tak bychom je mohli využít k průzkumu vzdáleného a starého vesmíru. Jsou to vlastně velmi intenzivní signály, co k nám letí přes nezměrné hlubiny vesmíru miliardy světelných let.
Průzkum rychlých rádiových signálů by měly zrychlit nové observatoře, jako je například soustava radioteleskopů Square Kilometer Array, která propojuje radioteleskopy v Austrálii, na Novém Zélandu a v Jižní Africe. S jejich pomocí bude snadnější detekovat FRB záblesky, takže bychom jich měli zachytit mnohem více než doposud. Možná i více než jeden záblesk za minutu. S takovým počtem pozorování bychom snad už konečně mohli vyřešit záhadu rychlých rádiových záblesků.
Video: A Profile of Astrophysicist Avi Loeb
Video: CITA 760: Signals from the Cosmic Dawn
Literatura
Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics 21. 9. 2017, Astrophysical Journal Letters online 8. 9. 2017.