Třicet let spekulací ukončil článek publikovaný v prestižním Proceeding of National Academy of Sciences německými vědci z University Martina Luthera v Halle vedenými Meinhartem Zenkem. Všichni v sobě nosíme morfin. Naštěstí to zřejmě není „větší než malé množství“. Ale stačí to, aby se biologům a lékařům povážlivě nabouraly stávající představy o funkcích a účincích této látky.
Už dlouho se dařilo chemikům získávat morfin z tkání a orgánů nejrůznějších živočichů. Nacházel se v kůži některých žab, v mozku skotu a dokonce i v lidských srdcích nebo lidské moči. Morfin obsahovala dokonce i tělíčka bezobratlých živočichů. Pokaždé se ale přítomnost stopových množství tohoto opiátu vysvětlovala jako důsledek znečištění životního prostředí. Morfin se totiž v malých množstvích našel i čočce nebo v seně. V roce 2003 ale američtí neurofyziologové izolovali z lidských tkání vazebnou bílkovinu, která se vázala jen a jen na morfin. S ničím jiným nechtěla mít nic společného. To už bylo na pováženou. Proč by měl člověk v těle vazebnou bílkovinu na látku, kterou by musel do těla dodávat.
Zenk a jeho kolegové se rozhodli přistihnout lidské buňky přímo při činu. Nakrmili laboratorně kultivované nervové buňky radioaktivně označeným L-tyramine, jenž slouží jako surovina pro biologickou syntézu morfinu. A právě tahle radioaktivní značka se našla v molekulách morfinu izolovaných z buněčné kultury. Není tedy pochyb o tom, že nervové buňky vzaly radioaktivní surovinu a samy z ní vyrobily morfin. Provedly to stejnými biochemickými triky, jaké užívá pro syntézu morfinu rostlina máku setého. Buňky tak byly  de facto usvědčeny z naplnění skutkové podstaty trestného činu „výroba a držení omamných látek.“
Americký neurolog George Stefano nevěří, že by shodné metabolické cesty pro výrobu morfinu sdílel člověk a mák čirou náhodou.
„Představa, že se oba totožné systémy syntézy vyvinuly nezávisle na sobě, je pěkně uhozená,“ říká Stefano. „Tahle mašinérie musela existovat dávno před tím, než se mák a člověk objevili na tomto světě, dřív, než se od sebe vývojově oddělili živočichové a rostliny.“
Morfin je v lidském těle vyráběn metabolickými pochody, které produkují kromě jiného i přenašeč nervových vzruchů dopamin. Ten sehrává v lidském mozku významnou roli ve vzniku pocitů uspokojení a v motivaci. Náš vlastní morfin se proto může významnou měrou podílet nejen na naší náchylnosti k závislostem na drogách, ale i na tvorbě vazeb mezi lidmi nebo na ovlivnění bolesti. Mnohé poruchy mohou být vyvolány tím, že máme svého vlastního morfinu příliš málo nebo naopak moc.

Morfin je získáván z máku setého a využívá se k tišení bolestí.