Jestli mají v dnešní době nějaké infekce ještě respekt, tak k nim určitě patří pravé neštovice. Je to příšerný virus. S chutí zabíjí a koho nezabije, toho zohyzdí. Má na svém kontě miliony a miliony mrtvých. Na druhou stranu, právě neštovice jsou perfektním důkazem toho, že očkování, přes všechny nedokonalosti, je skvělým nástrojem proti virům. Pravé neštovice jsme díky globálnímu programu očkování dotlačili na pokraj vymření. Už jenom za tohle, že neuvidíme nikoho ze svých blízkých umírat na neštovice, bychom všichni bez výjimky měli být globalizaci, medicíně a speciálně očkování nadosmrti vděční.
Virus neštovic vlastně ještě nevyhynul. Několik zemí ho drží ve svých laboratořích s vysokým stupněm zabezpečení, přičemž není úplně jasné, kde všude ho mají a v jakém množství. Pravé neštovice totiž mohou posloužit jako relativně účinná biologická zbraň, takže je kolem nich spousta utajování. O nedemokratických režimech nemluvě, těm nelze v podobných záležitostech věřit ani nos mezi očima.
V těchto dnech se neštovice opět ocitly ve středu zájmu světových médií. Nejde sice o pravé neštovice, nýbrž o jejich pro lidi neškodného příbuzného, to je ale mimo rozlišovací schopnosti velké části médií. Výzkumníci kanadské Univerzity v Albertě pod vedením virologa Davida Evanse použili komerčně dostupné suroviny a syntetizovali virus koňských neštovic (anglicky horsepox virus, HSPV) z rodu Orthopoxvirus. Jak jméno viru napovídá, jde o infekci koní, která je blízce příbuzná lidským neštovicím, a ještě blíže viru vaccinia, což je jeden z virů tzv. kravských neštovic, z něhož byly vytvořeny první vakcíny proti pravým neštovicím.
Mezi těmito všemi viry panují překvapivě složité a stále ještě záhadné vztahy. Ve skutečnosti existuje několik příbuzných virů „koňských neštovic“ i několik virů „kravských neštovic“. Podle některých teorií vznikly vakcíny proti pravým neštovicím vlastně z koňských neštovic a nikoliv kravských. Pozoruhodné je i to, že když začaly mizet lidské pravé neštovice a kravské neštovice, tak se velice snížil výskyt i koňských neštovic. O koních je také známo, že je mohou infikovat různé poxviry. Podle některých odborníků virus koňských neštovic HSPV už v přírodě zmizel, stejně jako lidské neštovice, ale vzhledem k nepřehledné situaci a existenci několika dalších blízce příbuzných virů je velmi obtížné ověřit, jak to s tímto virem v přírodě vlastně je.
Syntetizovaný virus HSPV je pro lidi neškodný. Asi to nepomůže proti tomu, že mnozí lidé budou šokováni, ale rozhodně neuškodí to zdůraznit. Pro odborníky je to pozoruhodný průlom, protože viry této skupiny, čeledi Poxviridae, měly až doteď pověst, že je nesmírně obtížné je syntetizovat v laboratoři. Jde o velmi velké a složité viry s dvojitým řetězcem DNA. Je to každopádně čerstvá zpráva a výzkum ještě nebyl publikovaný v odborném časopisu – také proto, že časopisy mají strach tohle publikovat.
Podle vědců ale nebylo hlavní motivací výzkumu uspět v syntetizování pox viru, stejně jako nebylo cílem vystrašit co největší počet lidí. Tento výzkum je vlastně součástí projektu vývoje technologie pro testování vakcín proti neštovicím.
Proč testovat vakcíny, když jsou pravé neštovice oficiálně eliminované? Jejich riziko ve skutečnosti nikdy úplně nezmizí. Jak už bylo řečeno, neštovice mají k dispozici země, kterým se nedá věřit. Může tam dojít k nehodě nebo ke zlému úmyslu a neštovice se najednou objeví mezi lidmi. Stejně tak teoreticky mohou neštovice přežívat v nějakém bizarním rezervoáru v přírodě, případně se objeví zcela nový virus, blízce podobný původním pravým neštovicím. Anebo, jak právě ukázali kanadští biologové, si někdo neštovice vyrobí v laboratoři. Teď čelí z mnoha stran kritice, že překročili meze, a že nabízejí návod padouchům. Jenomže to bylo jenom otázkou času. Doba už prostě dozrála k syntetizování virů. A upřímně, je lepší, když to dělají virologové v prestižní laborce, nežli bezejmenní laboranti kdesi ve stínu.
Všechno tohle je také důvodem, proč bychom neměli definitivně zlikvidovat poslední oficiální vzorky pravých neštovic. Nikdy nebudeme mít záruku, že jsou skutečně poslední a připravili bychom se o možnost vycvičit si odborníky, kteří jediní proti neštovicím skutečně pomohou.
A právě proto také tým Univerzity v Albertě syntetizoval virus koňských neštovic. Je blízký lidským neštovicím a je na něm možné smysluplně testovat vakcíny. Zásadní výhoda koňských neštovic je v tom, že jsou levné a bezpečné. Syntetický virus v Albertě, jehož genom obsahuje 212 tisíc párů bází, pořídili zhruba za 100 tisíc dolarů. Potřebovali sice nějaká povolení, nebylo to snadné, ale dalo se to zvládnout. Teď si představte, že chcete povolení pro výzkum vakcín přímo naostro s virem pravých neštovic. To by bylo jako zlý sen. Pokud byste vůbec dostali příslušná razítka, tak byste museli výzkum zabezpečit podle nejpřísnějších protokolů biologické ochrany, což by stálo celé jmění. Koňské neštovice jsou proti tomu dost v pohodě.
Vážně není na místě se takového výzkumu přehnaně bát nebo se ho dokonce snažit zakazovat. Zákazy neštovice neporazí, důsledný výzkum a účinné vakcíny ano. Šéf výzkumu Evans ostatně není bioterorista, nýbrž člen vědeckého poradního výboru k pravým neštovicím Světové zdravotnické organizace WHO. Opatrnost a zdravý rozum jsou namístě, to bez debaty. Chce to zhluboka dýchat, nestresovat se, a držet virologům palce. Díky koňským neštovicím bychom měli mít prověřené vakcíny proti pravým neštovicím. A ty použijeme, kdyby došlo ke skutečnému průšvihu s neštovicemi.
Video: Jak jsme zdolali smrtelný virus neštovic
Literatura
IFL Science 13. 7. 2017, Science News 6. 7. 2017.