Dokonce i české veřejnoprávní sdělovací prostředky neodolaly a informovaly o příběhu s happyendem  v podání dvaatřicetileté Belgičanky Ouardy Touiratové.  Té byl před sedmi roky diagnostikován Hodgkinův lymfom a musela se podrobit velmi tvrdé léčbě cytostatiky a radioterapii. Při těchto léčbách obvykle zaniká podstatná část pohlavních buněk jak u žen tak i u mužů a výsledkem může být i úplná neplodnost. Lékaři proto seřízli z povrchu levého vaječníku mladé ženy „slupku“ silnou asi 1 až 2 mm, tu následně ještě nakrájeli na malé kousky a zamrazili ji. Vaječníky (nebo to, co zbylo z levého vaječníku + zdravý vaječník pravý) zůstaly v těle pacientky. Tzv. vaječníkový štěp čekal v tekutém dusíku, až se jeho majitelka uzdraví. Ta byla prohlášena za vyléčenou v dubnu loňského roku. Lékaři z bruselské Cliniques Universitaires Saint-Luc vedení Jacquesem Donnezem jí voperovali rozmražený ovariální štěp hned k vaječníkům. Po pěti měsících se pacientce obnovila menstruace a o šest měsíců později pacientka otěhotněla zcela přirozeným způsobem – tedy bez přispění šamanů z oboru asistované reprodukce.  Ve čtvrtek 23. září se pak narodila Tamara (hmotnost 3,72 kg, délku ani jiné „ženské“ míry se nám nepodařilo zjistit).
Podle vyjádření kliniky jsou matka i dítě v absolutním pořádku.
Výsledky experimentu byly zveřejněny on-line na stránkách prestižního lékařského časopisu The Lancet. Donnez přitom uvádí, že dítě bylo mimo jakoukoli pochybnost počato z vajíčka, které dozrálo na transplantovaném ovariálním štěpu. Dokládá to sonografickým vyšetřením, které údajně neodhalilo žádné zrání vajíček na vaječnících, ale jen a jen na transplantovaném štěpu. Konkurenti, jmenovitě Kutluk Oktay z Weill Medical Collge při Cornell University, ale doporučuje v tomto případě neslavit úspěch za zvuku explodující zátek šampaňského Dom Perignon, ale spíše připít jablečným moštem. Podle něj nejsou Donnezovy důkazy dost přesvědčivé. Oktay, který sám slavil úspěchy s transplantací mražených vaječníkových štěpů, když se jeho pacientce obnovil menstruační cyklus, ale nenarodilo se dítě, poukazuje na fakt, že při léčbě Hodgkinova lymfou skončí pacientky jako neplodné jen v malém počtu případů. U většiny se pohlavní funkce po nějaké době v určitém rozsahu opět obnoví. Zřejmě je to důsledek namnožení kmenových buněk, jejichž existence ve vaječníku nedávno tak šokovala odbornou veřejnost. Podle Oktaye se Tamara narodila z vajíčka, které vytvořilo v těle její matky poté, co se obnovila normální funkce vaječníků, a nikoli ze zmraženého štěpu. A nebo že by Oktaye inspirovaly k přípitku jablečným moštem kyselé hrozny?
Každopádně není pravda, že by byla provedena první úspěšná transplantace vaječníků a transplantace zamražených vaječníků už vůbec ne. To už je ale obrazovkový folklór, který hodila do placu např. veřejnoprávní ČT1.  Správně bychom měli říkat, že možná byl úspěšně přenesen první zamražený vaječníkový štěp. Ale malé Tamaře a její mamince můžou být tyhle spory ukradené. A to je na celém tom příběhu to nejlepší. Takže tím bychom snad mohli i skončit.

Tamaře je zatím všechno úplně jedno.

Její matka září štěstím.

Otázku, zda si připíjet jablečným moštem nebo luxusním šampusem tyhle dvě určitě neřeší. Ta je důležitá pro další podobně postižené pacientky. Mnozí experti upozorňují, že účinnost metody je velmi nízká a že ji rozhodně nelze považovat za rutinní cestu pro záchranu plodnosti žen, jež se musí podrobit chemoterapii, ozařování či obojímu.

Prameny: Lancet, Nature, ČT1