Toto je pan teropod. Žádný jiný dravý dinosaurus nebyl tak velký, silný nebo neměl stejně silný stisk čelistí. Žádné jiné zvíře této velikosti nedokázalo běhat tak rychle – přinejmenším 40 mil za hodinu (64 km/h). Jedinci vážící kolem 12 tun mohli zvednout hlavu 23 stop (7 metrů) vysoko a dospělého člověka by slupnuli jako ústřici. Nic se nevyrovná velikosti, rychlosti a síle tohoto tvora. Poměrně běžní mohli být patnáctitunoví jedinci a nelze vyloučit ani existenci dvacetitunových „rekordmanů“. Takové a mnohé jiné fantastické informace se o králi dinosaurů tyranosaurovi dozvíme z již téměř tři desetiletí staré knihy The Predatory Dinosaurs of the World („Draví dinosauři světa“) od nezávislého badatele a amatérského paleontologa Gregoryho Scotta Paula (nar. 1954). Kniha vyšla v roce 1988 a okamžitě se stala hitem. Pro popularizaci představy o aktivních a pohyblivých dinosaurech znamenala v období dinosauří renesance ohromný přínos a stále k ní odkazuje množství populárních textů i některých vědeckých studií. Ovlivnila také dlouhodobý vědecký pohled na teropodní dinosaury a z našich autorů se touto knihou do značné míry inspiroval například i Jaroslav Mareš ve své Záhadě dinosaurů (1993). Paul předběhl svou dobu například předjímáním opeřených teropodů i úzkého vývojového spojení ptáků a neptačích teropodních dinosaurů. Jeho moderní pojetí anatomie těchto dinosaurů bylo do značné míry potvrzeno v dalších desetiletích novými výzkumy, v některých ohledech se ale tento Američan přece jen zmýlil. Například již víme, že jeho odhady rychlosti běhu dospělých tyranosaurů jsou značně přehnané, vždyť rychlost přes 60 kilometrů za hodinu považuje za minimální. Dnes jsme si však prakticky jistí, že několikatunoví dospělci tyranosaura dosahovali nanejvýš asi jen poloviční rychlosti.[1] Také předpoklad existence gigantů o hmotnosti 20 metrických tun je zřejmě značně přehnaný, i když hmotnost přes 10 tun je u největších jedinců poměrně reálná.[2]
Zajímavá je i část textu, zaměřená na energetickou bilanci tyranosaura. Podle Paula vydal 8000 kilogramů vážící Tyrannosaurus rex asi 120 000 kilokalorií za den, což je asi 40ti násobek výdaje dospělého člověka. V průměru pak musel osmitunový jedinec spořádat za den asi 93 kilogramů masa, což odpovídá zhruba 2000 tun v průběhu jeho 60 let dlouhého života (dnes ovšem víme, že tyranosauři se dožívali jen asi poloviny udávaného stáří).[3] Paul nicméně pokračuje, že v průběhu svého života tak T. rex pozřel maso o hmotnosti válečné lodě z Druhé světové války, případně pak asi o hmotnosti tří tisíc krav. K těm ještě dodává, že „král dinosaurů“ by každou jednotlivě spořádal jen na dvě nebo tři polknutí. Díky svému drasticky silnému skusu a odolným čelistem mohl dospělý jedinec pozřít až 85 % mrtvého těla triceratopse, tedy víc, než by z něj vytěžili jiní teropodi. Obřího dravce by potom za celý jeho život nasytilo asi čtyři sta šestitunových triceratopsů. Po zabití dospělého rohatého dinosaura by podle Paula tyranosaurus pojídal jeho maso po dobu několika dní a následně měl energii ještě stále asi na dalších 55 dní. Skutečně fascinující údaje, ačkoliv jejich přesnost je otázkou další diskuze. Co tedy dodat ke knize závěrem? Pokud vám nedělá problém odbornější angličtina a stojíte o možnost začíst se do opravdové „dinosauří klasiky“, pak kniha G. S. Paula Predatory Dinosaurs of the World může být rozhodně tím pravým pro příjemné jarní či letní večery. Podobně to mimochodem platí i pro další stěžejní knihu The Dinosaur Heresies (Dinosauří kacířství) od amerického paleontologa Roberta T. Bakkera z roku 1986.
Napsáno pro Dinosaurusblog a osel.cz
Odkazy:
https://chasmosaurs.blogspot.cz/2016/06/vintage-dinosaur-art-predatory.html
https://www.amazon.com/Predatory-Dinosaurs-World-Complete-Illustrated/dp/0671619462
https://cs.wikipedia.org/wiki/Predatory_Dinosaurs_of_the_World
https://gspauldino.com/index.html
[1] Hutchinson J. R., Garcia M. (Únor 2002). „Tyrannosaurus was not a fast runner“. Nature. 415 (6875): 1018–21. doi:10.1038/4151018a
[2] Hutchinson, J. R.; Bates, K. T.; Molnar, J.; Allen, V.; Makovicky, P. J. (2011). „A Computational Analysis of Limb and Body Dimensions in Tyrannosaurus rex with Implications for Locomotion, Ontogeny, and Growth“. PLoS ONE. 6 (10): e26037. doi:10.1371/journal.pone.0026037
[3] Erickson, Gregory M.; Makovicky, Peter J.; Currie, Philip J.; Norell, Mark A.; Yerby, Scott A.; Brochu, Christopher A. (2004). „Gigantism and comparative life-history parameters of tyrannosaurid dinosaurs“. Nature. 430 (7001): 772–775. doi:10.1038/nature02699