Naši jednometroví příbuzní. Lovci obřích krys a mikroslonů, kteří se najednou objevili na ostrově Flores. Hobiti (Homo floresiensis) jsou fascinující každým coulem. Kde se ale vlastně vzali? Co jsou zač? Jejich původ je stále obestřen fylogenetickým tajemstvím. Hodně by napověděla DNA hobitů, ale pokud je známo, tak pokusů o její získání nebylo mnoho a hlavně nebyly úspěšné.
Tým Australské národní univerzity (ANU) sice rovněž nezískal a nepřečetl DNA hobitů, ale zase vypracoval zatím nejobsáhlejší studii fosilního materiálu hobitů. Jejich závěr je poměrně přesvědčivý, zajímavý a rozhodně stojí za pozornost. Debbie Argue a její spolupracovníci tvrdí, že hobiti se s největší pravděpodobností odštěpili od dávného druhu z lidské linie – člověka zručného (Homo habilis), tedy jednoho z nejstaršího druhů lidí, který žil v Africe zhruba před 2,1 až 1,5 miliony let.
Donedávna se říkalo, že hobiti na Floresu žili ještě před 12 tisíci let, a že tedy zažili předky moderních lidí. Podle nedávno přepracované stratigrafie a chronologie nálezů hobitů z jeskyně Liang Bua to ale bylo jinak. V této chvíli převažuje názor, že nejmladší nálezy hobitů pocházejí z doby před asi 50 tisíci let, zatímco nejstarší z doby před cca 100 tisíci let. Jestli se nenajdou spolehlivě mladší pozůstatky hobitů, tak to znamená, že hobiti zmizeli v době příchodu předků moderních lidí, kteří zřejmě ve vztahu k divným trpaslíkům netrpěli žádnou nostalgií. Buď je vyhladověli, vybili nebo snědli.
A co populární teorie, podle níž se hobiti vyvinuli z mnohem většího a pozdějšího člověka vzpřímeného (Homo erectus), jediného dalšího raného hominida, o němž je známo, že kdysi žil v dnešní Indonésii? Argueová a spol. dospěli k závěru, že této teorii nic moc nenasvědčuje. Analyzovali dostupné morfologické znaky z fosilních nálezů a vyšlo jim, že hobiti byli velmi blízce příbuzní člověku zručnému (Homo habilis). Pokud se nepletou, tak to znamená, že se hobiti odštěpili od člověka zručného buď přímo v Africe a poté doputovali až na Flores anebo se to stalo někde cestou mezi Afrikou a Floresem. Na Flores podle nich hobiti dorazili někdy před 700 tisíci let. Jestli se takový scénář blíží skutečnosti, tak bychom mohli objevit fosilie hobitů v Africe nebo cestou na Flores.
Dosavadní studie evolučního původu hobitů se soustředily hlavně na lebku a spodní čelist. Australští badatelé použili data získaná na lebce, čelistech, zubech, ramenou, pažích a nohou. Ať se na fylogenetické analýzy dívali, jak chtěli, se člověkem vzpřímeným (Homo erectus) hobity nic moc nespojovalo. V řadě znaků, jako je třeba struktura čelisti, byli hobiti primitivnější než člověk vzpřímený. Badatelům naopak vyšlo, že se hobiti pravděpodobně odštěpili velmi brzy, od nejranějších populací člověka zručného (Homo habilis).
Mike Lee z australské Flindersovy univerzity a Muzea Jižní Austrálie, který se podílel na analýze dat, potvrzuje jasný vztah mezi hobity a člověkem zručným (Homo habilis). Hobiti z Floresu jsou teď prý zřetelně na velmi archaické pozici evolučního stromu lidské linie. Lee a jeho spolupracovníci jsou si na 99 procent jistí, že hobiti nemají nic společného s člověkem vzpřímeným a stoprocentně jistí, že nejde o znetvořené lidi Homo sapiens. Osudy hobitů z Floresu jsou ale hodně turbulentní, ne každému odborníkovi se líbí, že by to měli být zakrslíci blízcí člověku zručnému, takže zatím jenom těžko říct, jestli je určení jejich původu doopravdy definitivní.
Literatura
Australian National University 21. 4. 2017, Journal of Human Evolution online 21. 4. 2017, Wikipedia (Homo floresiensis).