Když jsem se v létě roku 2009 účastnil vykopávek v americké Montaně, ještě jsem nevěděl, že jsem vlastně malou součástí zajímavého projektu, který tehdy procházel již svojí poslední jedenáctou sezónou (rozmezí let 1999-2009). Jednalo se o Projekt Hell Creek (Hell Creek Project), významný a rozsáhlý terénní výzkum v souvrství Hell Creek, kterého se účastnilo několik institucí a stovky dobrovolníků z celého světa. Výzkum vyústil v množství objevů nových exemplářů, umožnil poprvé v historii zkoumat ontogenezi některých dinosaurů (například rodu Triceratops) a objeveno bylo celkem asi 240 dinosauřích jedinců v různě kvalitním stupni zachování. Některé výsledky výzkumu v tomto souvrství, které zahrnuje asi 1,5 milionu let na úplném konci křídové periody, jsou velmi překvapivé. Zejména jde o výsledek tzv. dinosauřího censu (sčítání), který ukázal, že s představou o početnosti a rozšíření některých druhů jsme dosud byli zcela „vedle“. Dodnes ještě nejsou zpracovány úplně všechny fosilní vzorky, které byly v průběhu trvání projektu získány, přesto již v roce 2011 publikoval paleontolog Jack Horner s kolegy výsledky dosavadního studia objevených fosilií.[1] Co zajímavého tedy tito vědci zjistili a jak nové poznatky ovlivnily náš pohled na dávné ekosystémy v souvrství Hell Creek a na život posledních dinosauřích populací vůbec?
Fosilie byly hledány v okolí vodní nádrže Fort Peck ve východní Montaně, kde jsou výchozy svrchní části souvrství Hell Creek exponovány na ploše více než 1000 km2 a sedimentologický i paleontologický vývoj zde byl sledován v sedimentech představujících mocnost asi 90 až 100 metrů. Do přehledu taxonů byly zahrnuty větší druhy neptačích dinosaurů, přičemž v potaz byly brány fosilní lebky, postraniální kosterní elementy i zuby. Objevy fosilních zubů byly analyzovány přibližně na 150 lokalitách. Ne všechny fosilie ale byly skutečně vyzvednuty a vypreparovány – hůře zachované exempláře (například fragmenty lebek triceratopsů) byly alespoň v prvních pěti sezónách pouze písemně zaznamenány. Podstatné je, že přesně podle Hornerova dlouhodobého postoje nebyly brány v potaz sporné rody Torosaurus a Nedoceratops (zahrnuty pod rod Triceratops), dále Stygimoloch a Dracorex (Pachycephalosaurus), Anatotitan (Edmontosaurus), Bugenasaura (Thescelosaurus) a konečně ani Nanotyrannus (Tyrannosaurus). S výjimkou jediného exempláře tyranosaura (označeného jako „N-rex“), který je v současnosti součástí sbírky Smithsonian Institution, našly všechny fosilní exempláře objevené v rámci projektu svůj nový domov v Museum of the Rockies při Montanské státní univerzitě ve městě Bozeman. Není tedy divu, že dnes je toto muzeum jedním z nejbohatších, co se pozdně křídových dinosauřích fosilií týká.[2]
Vědci dále nezjistili žádný závazný vztah mezi dinosaury určitého druhu a typem horniny, ve které se dochovaly jeho fosilie (obvykle převažují prachovce a pískovce, dále jílovce). Celkem bylo objeveno pět artikulovaných jedinců (s fosilními kostmi přibližně na původních místech) a z nich pouze jeden exemplář zahrnoval také fosilní otisky kůže. Tento exemplář kachnozobého edmontosaura („X-rex“, MOR 1142) je zajímavý i jinou okolností – představuje jednoho z největších známých jedinců tohoto rodu vůbec. Ocasní část jeho páteře měří na délku asi 7,6 metru, což odpovídá celkové délce těla kolem 15 metrů. Podobně velký byl mimochodem i další nově objevený jedinec MOR 1609 „Beckyˈs Giant“, jehož zubní „baterie“ na dolní čelisti měří na délku celých 57 cm. V obou případech jde zřejmě o edmontosaury ve velikostní kategorii čínského kolosa šantungosaura (S. giganteus).[3] Největší překvapení ale přinesly až konečné součty objevených dinosauřích jedinců. Není nijak překvapivé, že celkově nejvíce zastoupeným rodem je ceratopsid Triceratops, který při počtu 72 exemplářů představuje asi 40 % všech dinosaurů objevených v sedimentech souvrství Hell Creek. Takřka šokující je ale fakt, že druhým nejpočetnějším rodem je se 44 objevenými jedinci obří teropod Tyrannosaurus, který tak s přibližně 24 % překonává o 4 procentní body rod Edmontosaurus (36 jedinců)!
Toto zjištění je přitom v příkrém rozporu s dosavadními představami, které ve shodě se situací v současných přírodních ekosystémech spatřovaly v druhu T. rex málo početného dominantního predátora, který netvořil v souvrství Hell Creek víc než asi 10 % objevených jedinců.[4] Tato domněnka však byla množstvím nových nálezů vyvrácena a nyní se zdá, že tyranosauři byli dokonce početnější než jejich předpokládaná preferovaná kořist v podobě edmontosaurů.[5]Horner vysvětluje tuto skutečnost hypotézou, že tyranosauři byli oportunističtí lovci i mrchožrouti, kteří se dokázali živit na širokém spektru masité stravy, jak živými zvířaty, tak i mršinami. To je poměrně pravděpodobná představa, dnes máme nicméně důkazy o tom, že T. rex byl nepochybně schopen i aktivního lovu.[6] Druhou variantou, která by mohla vysvětlit extrémní početnost tyranosaurů, je na blogu již zmíněná hypotéza o invazivním šíření tohoto teropoda, následující po jeho předpokládané imigraci z východní Asie. Ať už je to jakkoliv, jisté je, že tyranosauři byli relativně velmi početní. Tescelosauři (Thescelosaurus neglectus) představují již pouze 8 % (15 jedinců) celkového množství objevených druhů, rychlonozí ornitomimosauři (Ornithomimus velox?) 5 % (9 exemplářů) a konečně obrnění ankylosauři (Ankylosaurus magniventris) i „tlustolebí“ pachycefalosauři (Pachycephalosaurus wyomingensis) pouze po jediném procentu (2 exempláře). Ostatní druhy dinosaurů už byly ve fosilním záznamu již příliš vzácné na to, aby byly zahrnuty do přehledu. Dá se předpokládat, že na tento výzkum navážou v budoucnu další projekty, které naše znalosti v tomto směru ještě více zpřesní a prohloubí.
---
Napsáno pro Dinosaurusblog a osel.cz.
---
Short English Summary: A thorough research of the dinosaur populations in the Hell Creek formation revealed a surprising fact, that the giant tyrannosaurid theropod Tyrannosaurus rex was much more abundant then previously suggested. It was the second most numerous large-bodied dinosaur species in its environment (after popular ceratopsid genus Triceratops).
---
Odkazy:
https://en.wikipedia.org/wiki/Hell_Creek_Formation
https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0016574
https://www.ucmp.berkeley.edu/science/parks/hellcreek.php
Horner J. R., Goodwin M. B., Myhrvold N. (2011). Dinosaur Census Reveals Abundant Tyrannosaurus and Rare Ontogenetic Stages in the Upper Cretaceous Hell Creek Formation (Maastrichtian), Montana, USA. PLoS ONE 6(2): e16574. doi:10.1371/journal.pone.0016574
[1] Horner J. R., Goodwin M. B., Myhrvold N. (2011). Dinosaur Census Reveals Abundant Tyrannosaurus and Rare Ontogenetic Stages in the Upper Cretaceous Hell Creek Formation (Maastrichtian), Montana, USA. PLoS ONE 6(2): e16574. doi:10.1371/journal.pone.0016574
[2] Viz odkaz https://www.museumoftherockies.org/
[3] Xing, Hai; Zhao, Xijin; Wang, Kebai; Li, Dunjing; Chen, Shuqing; Mallon, Jordan C; Zhang, Yanxia; Xu, Xing (2014). „Comparative osteology and phylogenetic relationship of Edmontosaurus and Shantungosaurus (Dinosauria: Hadrosauridae) from the Upper Cretaceous of North America and East Asia“. Acta Geologica Sinica-English Edition. 88 (6): 1623–1652.
[4] White P. D., Fastovsky D. E., Sheehan P. M. (1998). Taphonomy and suggested structure of the dinosaurian assemblage of the Hell Creek Formation (Maastrichtian), eastern Montana and western North Dakota. Palaios 13: 41–51.
[5] Paul G. S. (2008). The extreme lifestyles and habits of the gigantic tyrannosaurid superpredators of the Late Cretaceous of North America and Asia. In: Larson P, Carpenter K, ed. Tyrannosaurus Rex. Bloomington: Indiana University Press. str. 307–352.
[6] Holtz T. R. Jr. (2008). A critical reappraisal of the obligate scavenging hypothesis for Tyrannosaurus rex and other tyrant dinosaurs. In: Larson P, Carpenter K, ed. Tyrannosaurus Rex. Bloomington: Indiana University Press. str. 371–396.