Výzkumu krabů se již delší dobu zabývají v laboratoři, jejímž šéfem je Michael Jennions. Původem je Jihoafričan. Výzkumničit začal studiem soutěživosti spermií. Pak vymyslel kondom pro žáby a doktoranturu absolvoval v Británii. V Oxfordu z něj udělali specialistu na sexuální výběr, ale protože to je obor, v němž je velká konkurence, jako nezaměstnaný se toulal nějaký čas po Panamě, Barbadosu a Trinidadu. Zakotvil až na Australské národní universitě v Canbeře. Nyní je z něj vážený specialista na cvrčky, cichlidy a kraby.
Již dříve se mu podařilo zjistit, že některé druhy houslisty se vydávají do sousedství bránit cizí teritorium. Ale že to od nich ani zdaleka není činnost nezištná. Samičku ze sousedství brání samečci před vetřelci za odměnu. Tou je sex. Laicky řečeno, nejlepší ochranou před nepřáteli je v životě paní houslistové prostituce. U obratlovců to není zase tak nic neobvyklého. Aby si to někdo špatně nevysvětlil, tak slovem obratlovci mám na mysli jen tvory, jako jsou tučňáci, maximálně šimpanze. Na příslušníky kmene členovců je tak sofistikované jednání, zvané „půjčka za oplátku“, velkým překvapením.
K nejnovějšímu výzkumu okrunýřovaných desetinožců si Jennions do své laboratoře přizval Angličanku Sophie Mowles. Jak vyplývá z její publikace v PloS ONE, jde o profesionálku na svádění. Popsala například namlouvací rituál kubánských samečků Byrsotria. Pokud se jim nepodaří partnerce předvést, že se umí dobře vrtět, nedostanou šanci. Že je vrtění a tření nožky o tělo energeticky náročným počínáním, se vědkyni podařilo dokázat pokusem, při němž sexuálně náruživé nápadníky postavila v běžeckých závodech proti těm, kterým dala v námluvách pauzu. Výsledek se dá interpretovat i tak, že vrcholový sex a sport spolu moc dohromady nejdou. Alespoň pokud jde o šváby.
U krabů, které si výzkumníci ke svým hrátkám vybrali tentokrát (Uca mjoebergi), je rovněž charakteristickým znakem samců, že mají jedno klepeto výrazně větší než druhé. Někdy je to pravé, jindy levé. V publikacích se o nich píše, že ho používají k soubojům a námluvám. Pravda je ale taková, že k soubojům u nich dochází výjimečně a navíc nejsou nebezpečné. A s námluvami to je u nich také poněkud jinak. Na to se výzkumnickému triu podařilo přijít japonským mikrofonem TWA-3S, pracujícím na frekvenci 100 Hz-8 kHz. Umístili ho jeden a půl centimetru od vchodu do samečkovy nory. Pak lapili vhodně velkou a hezkou samičku a přilepili jí na klacík. Když pak s ním zamávali krabovi před nosem, jak už to u krabů v takových případech bývá zvykem, začali se natřásat.
Mikrofon na roztoužence prozradil, že jejich natřásání a mávání klepetem, má zvukový doprovod. Tím jsou vibrace vydávané větším z klepet. Čím je kadence tónů v jejich skladbě rychlejší, tím je produkce energeticky náročnější, což vypovídá o fyzickém stavu hudebníka. A nejen to. Krab při svém chlubení často zalézá do nory. Tam ve svém hraní na bicí nepřestává. Je dost dobře možné, že partnerka si podle zvuků šířených z podzemí udělá představu o rozměrech a kvalitě nabízené nemovitosti. Nejspíš krab na sebe bubnováním vykecá všechno, co může a svou stavitelskou zručnost nevyjímaje.
Závěr
Zlí jazykové tvrdí, že na objevu, že australští houslisté zvládají taktiku: „Já nic já muzikant“, nového nic není. Prý to je obecný fenomén vlastní všem, o nichž se říká, že hrají první housle.
Video: Muzicírování samce kraba Uca mjoebergi
Literatura
Multimodal communication in courting fiddler crabs reveals male performance capacities. Sophie L. Mowles, Michael Jennions, Patricia R. Y. Backwell. Published 15 March 2017. DOI: 10.1098/rsos.161093
Rosenberg, M.S. (2014) Contextual cross-referencing of species names for fiddler crabs (genus Uca): An experiment in cyber-taxonomy. PLoS ONE 9(7):e101704.
https://www.fiddlercrab.info/u_mjoebergi.html