O.S.E.L. - Pohánějí rychlé rádiové záblesky vesmírné plachetnice cizích civilizací?
 Pohánějí rychlé rádiové záblesky vesmírné plachetnice cizích civilizací?
Astrofyzici z Harvardu navrhují, že by rychlé rádiové záblesky mohly být projevem mezihvězdných letů kolosálních korábů v hlubokém vesmíru.

 

Kredit: M. Weiss/CfA.
Kredit: M. Weiss/CfA.

Pro naše čtenáře není tajemstvím, že na Zemi prší rychlé rádiové záblesky (FRB, anglicky Fast Radio Burst). Jsou to kratičké škytance velice intenzivního rádiového záření, které kvílejí kosmickým prostorem z ohromných dálek. Teprve nedávno Shami Chatterjee z Cornellu se svými kolegy vůbec poprvé s rozumnou přesností vystopovali oblast, odkud takový rychlý rádiový záblesk přišel, v tomto případě opakovaně. Ironií je, že jsme tím nijak zvlášť nepokročili k odhalení jevu, který je zdrojem těchto záblesků. Spíše naopak, protože přilétají z trpasličí galaxie, která na první pohled ničím nevyniká.

Avi Loeb. Kredit: CfA.
Avi Loeb. Kredit: CfA.

 

Stále dost tajemné rychlé rádiové záblesky samozřejmě dráždí představivost na maximum. Jejich kouzlu neodolali ani astrofyzici Manasvi Lingam a Avi Loeb, které inspiroval pozoruhodný projekt Breakthrough Starshot, financovaný miliardářem Yuri Milnerem. Cílem projektu je vyslat hejno maličkých mezihvězdných robotických nanolodí StarChip k nejbližším hvězdným soustavám. Nanolodě by měly pohánět extrémně výkonné pozemní lasery, které je urychlí až k 20 procentům rychlosti světla. A Lingam s Loebem pojali nápad, že rychlé rádiové záblesky a projekt Breakthrough Starshot mohli mít něco společného. Vlastně to není zase takový šok, Avi Loeb je šéfem výboru poradců projektu Breakthrough Starshot a vědeckým ředitelem všech programů Breakthrough Prize Foundation, takže zná nanolodě jako své boty.

 

Poletují vesmírem ohromné plachetnice na rádiový pohon. Kredit: Andrzej Mirecki / Wikimedia Commons.
Poletují vesmírem ohromné plachetnice na rádiový pohon. Kredit: Andrzej Mirecki / Wikimedia Commons.

Lingam a Loeb přišli s tím, že by rychlé rádiové záblesky mohly pocházet od pulzů rádiových paprsků, které souvisejí s mezihvězdnými lety jiných civilizací. Buď jako radiomajáky anebo přímo k pohonu cizích vesmírných lodí. Jejich publikace na preprintovém serveru arXiv si všiml časopis New Scientist a okomentoval ji v otázkách i odpovědích.

 

Cože? Takže jsme tím pádem našli mimozemšťany?

Ale ne. Neexistuje žádný přímý důkaz, že rychlé rádiové záblesky jsou dílem nějaké mimozemské civilizace. Nic takového ani článek Lingama a Loeba netvrdí. Badatelé vzali scénář mimozemského původu jako daný fakt a začali se ptát, jak by to mohlo fungovat. Vzhledem k tomu, že ve skutečnosti nikdo netuší, jak rychlé rádiové záblesky vznikají, tak Lingam s Loebem prostě přihodili další z možných vysvětlení. Mnozí odborníci považují takové vysvětlení za málo pravděpodobné. Dvojice astrofyziků ale očividně nejsou z těch, co by se báli jít s kůží na trh.


Pokud jsou za záblesky alieni, tak jak to dělají?

Badatelé se domnívají, že rychlé rádiové záblesky mohou být vysílány z gigantických rádiových vysílačů daleko mimo naši Galaxii. Pokud by je poháněla energie ze záře hvězd, tak by to musely být hodně velké vysílače, nejméně asi jako dvojnásobek Země. Proč by ale mimozemské civilizace stavěla tak mohutná zařízení, když by o sobě mohla dát vědět i méně nákladným způsobem? Lingam a Loeb odpovídají, že cizí civilizace mohou těmito enormními rádiovými paprsky pohánět plachty mezihvězdných korábů, podobně, jako se na to chystají v projektu Breakthrough Starshot. Jestli mají pravdu, tak rychlé rádiové záblesky jsou natolik intenzivní, že by mohly pohánět gigantické plachty, schopné uvézt miliony tun nákladu. V takovém případě by obloha měla být plná rychlých rádiových záblesků. Když se takový paprsek střetne se Zemí, tak naši vědci zachytí rychlý rádiový záblesk.


Jestli v tom alieni nemají prsty, tak co jsou tyhle záblesky zač?

Zatím toho víme málo. Nejspíš přilétají ze vzdáleného vesmíru, takže musejí pocházet z výjimečně energetických a zářivých zdrojů. Většina možných vysvětlení bez mimozemšťanů tudíž pracuje s neutronovými hvězdami nebo černými děrami. Jedna teorie počítá s tím, že rychlé rádiové záblesky jsou smrtelné výkřiky těsných dvojic neutronových hvězd s černými děrami v okamžiku srážky. Podle další teorie zase jde o zaječení neutronové hvězdy, která se hroutí do černé díry.

 

Rychlý rádiový záblesk. Kredit: Royal Astronomical Society.
Rychlý rádiový záblesk. Kredit: Royal Astronomical Society.

Potíž je v tom, že minimálně u rychlého rádiového záblesku FRB 121102 došlo po pár letech k celkem deseti opakováním záblesku. Jestli to celé není omyl, tak nejspíš nepůjde o katastrofální jev typu srážka, protože ta by se tolikrát opakovala na jednom místě jenom stěží. Když tohle vezmeme v potaz, tak se možná vysvětlení stávají více a více fantastickými – jako například „pulsary na steroidech“, tedy energetické rotující objekty, které občas vyplivnou paprsek intenzivního rádiového záření.

 

Mohou to tedy být mimozemšťané?

Dokud nevystopujeme přijatelné vysvětlení bez cizí civilizace, tak to nelze vyloučit. Takže, technicky vzato, jsou cizí civilizace, stejně jako třeba temní elfové, stále ve hře. Na každém pak je, jak mu je takové vysvětlení sympatické.

Video:  Avi Loeb: Breakthrough Discuss 2016


Literatura
New Scientist 10. 3. 2017, arXiv:1701.01109.


Autor: Stanislav Mihulka
Datum:12.03.2017