V Polytechnickém institutu v Lausanne se zase jednou nechali inspirovat hmyzem. Tentokrát je výsledkem dron s pružnou kostrou. Vzorem Stefano Mintchevovi prý stáli trubci. Létají tak trochu jako drony a při jejich svatebních kejklích není o kolize se soky nouze. Přesto to jejich pružný skelet bez problémů ustojí.
Drony s podstatně menšími nároky na řídící jednotku, která by nemusela neustále hlídat odstup od souseda, je přesně tím, po čem touží srdce armádních stratégů. Hrátky početných semknutých droních hejn s mozky nerozptylovanými udržováním rozestupů a formacemi, zato se plně soustředící na splnění bojového úkolu, by totiž mohly být tím, co na protivníka udělá dojem.
I když tu snahy ochránit dron před kolizemi s překážkou byly odjakživa, zatím se všichni konstruktéři soustředili na všemožné varianty ochranných košů, které dělaly drony nemožnými. Ať už kvůli nárůstu hmotnosti sníženým doletem, nebo oslabenou schopností manévrovat. S jedním takovým řešením koketovalo japonské ministerstvo obrany. Dron ve tvaru koule se měl od překážek odrážet.
Švýcarská novinka z Laboratoře inteligentních systémů EPFL ukázala na jiný směr možného vývoje odolnějších dronů. V tomto pojetí se jedná o kvadrokoptéru se čtyřmi magnetickými spojkami, které jsou integrovanou součástí rámu. Ten jimi získal hodně z vlastností hmyzího exoskeletu. Dovoluje dronu absorbovat nárazy a pády takřka bez úhony. Testy s prvním, padesátigramovým prototypem, jehož magnetické klouby automaticky obnovují uspořádání před karambolem, dopadly nadějně. Více než padesát letových kolizí ve vysoké rychlosti s následnými kotrmelci z dvoumetrové výšky, nezanechaly na dronu žádné následky. Tým už údajně pracuje na vylepšení své platformy.
Literatura
Stefano Mintchev et al. Insect-Inspired Mechanical Resilience for Multicopters, IEEE Robotics and Automation Letters (2017). DOI: 10.1109/LRA.2017.2658946