Google v průběhu ledna potvrdil pět finalistů, kteří se ještě tento rok mají pokusit o přistání svých robotů na Měsíci, protože pokud chtějí pomýšlet na výhru, je třeba vše stihnout nejpozději do 31. prosince 2017. Moc času tedy nezbývá a bude jistě zajímavé sledovat, jestli se to někomu nakonec skutečně povede. Jen připomenu, že hlavní cenou soutěže je částka 20 milionů dolarů a výherní tým musí dopravit na Měsíc robota, který na povrchu absolvuje alespoň 500 metrů dlouhý přesun a odvysílá zpět na Zemi data, fotografie a video a pokud by splnil i bonusová zadání, může si jeho tým připsat dalších 5 milionů dolarů. Zmíněné odměny však nejsou konečné. Projekt podpořili i různé jiné instituce včetně agentury NASA a v sázce je tedy nakonec mnohem více peněz.
V roce 2010 se k soutěži přihlásilo celkem 32 soukromých týmů z celého světa, ale pouze pěti kandidátům se nakonec podaří zúčastnit se finálního klání. Na veřejnost postupně proniká stále více nových informací o detailech jednotlivých misí a tak jsem se ty stávající pokusil shrnout do jednoduché infografiky. Již na první pohled je patrná značná rozmanitost strojů. Například pojízdný rover indického týmu připomíná kresleného robota VALL-I ze stejnojmenného filmu společnosti Disney-Pixar. Naproti tomu americký „kandidát“ týmu Moon Express připomíná obří automatický vysavač a i když to na první pohled možná není zřejmé, jedná se ve skutečnosti o důmyslné stroje za desítky milionů dolarů a v žádném případě to nejsou pouze rovery jak je často mylně prezentováno.
Pomyslným „hřebíčkem do rakve“ celého projektu by však nakonec mohly být raketové nosiče, které jak dobře víme, jsou velmi drahé a to i ve srovnání s možnou výhrou. Týmy si k vynesení svého nákladu vybraly různorodé společnosti a opravdu zajímavý by mohl být například start amerického týmu Moon Express na nové raketě Electron společnosti Rocket Lab, která slibuje premiérový start tohoto nosiče již velmi brzy. Bližší sdělení však zatím nejsou k dispozici. Nebo start týmu Synergy Moon, ti se rozhodli využít raketu Neptun L- 1000 méně známé společnosti Interorbital Systems, která je součástí tohoto týmu. Prototyp nosiče lze vidět na tomto videu:
Raketa Neptun L- 1000 má být schopná vynést jednu tunu nákladu na nízkou oběžnou dráhu a 190 kg nákladu na dráhu únikovou a na Měsíc pak asi 70 až 90 kg. Nosič vypadá celkem zajímavě, ale osobně mám ohledně Neptunu L- 1000 největší pochybnosti. Co však musím ocenit je odvaha, kterou lidé okolo Synergy Moon mají. Ostře sledovaný bude jistě i start týmu SpaceIL (pokud k němu dojde), který si vybral silný nosič Falcon 9 společnosti SpaceX. Start je zatím naplánován na konec roku. Poslední zatím nasmlouvanou raketou je spolehlivá Indická PSLV o kterou se společně podělí Indický a Japonský tým. Zde známe již i předběžné datum plánovaného startu.
Není žádným tajemstvím, že mnozí pochybují o všech startech v rámci soutěže Lunar X Prize v tomto roce. Nicméně jde prý definitivně o poslední šanci, jak je možné získat cenu. Naše redakce bude samozřejmě celé klání i nadále sledovat a jakmile se objeví další zajímavé informace, budeme Vás samozřejmě informovat. Nechme se tedy překvapit jak to celé dopadne a jestli se nakonec opravdu dočkáme vítěze.
Projekty zapojené do výzvy Google LunarX Prize. Zdroj: Autor
Psáno pro Kosmonautix a osel.cz
Zdroje informací:
https://www.xprize.org/
https://lunar.xprize.org/
https://www.spaceil.com/
https://www.moonexpress.com/
https://www.synergymoon.com/
https://www.teamindus.in/
https://team-hakuto.jp/en/
https://futurism.com/
Zdroje obrázků:
https://lunar.xprize.org/…/panopoly_image_original/public/thewheel.jpg?itok=k8LdfEtI
https://futurism.com/images/the-ultimate-race-is-on-finalists-of-googles-lunar-x-competition/
