Když v roce 1519 dorazil do Mexika španělský conquistador Hernán Cortés, tak tam žilo asi 25 milionů obyvatel. O století později vládli v Mexiku Španělé a lidí tam zůstal sotva 1 milion. Španělští dobyvatelé sice rozhodně nebyli žádní andílci, tolik lidí by ale ze světa sprovodit nedokázali. Obyvatele Mexika v polovině 16. století zmasakrovala série brutálních epidemií, které náležejí k nejhorším ve známé historii. Podle nové studie, která se před pár dny objevila na preprintovém serveru bioRxiv, by viníkem masakru Aztéků mohly být salmonely.
Dvě nejvýznamnější epidemie zahájily své zkázonosné tažení v letech 1545 a 1576. Zahynulo během nich 7 až 18 milionů lidí, převážně ve výše položených oblastech Mexika. V aztéckém jazyce Nahuatl se jim říká cocoliztli neboli morová, zhoubná nákaza. Františkánský historik, který se stal svědkem nákazy v roce 1576, popisuje, jak v mexických městech kopali velké příkopy, a celé dny je od úsvitu do soumraku plnili mrtvolami.
Původce epidemií cocoliztli ale zůstával záhadou. Odborníci se dohadovali, jestli Aztéky a další obyvatele Mexika vyhladily patogeny spalniček, pravých neštovic nebo tyfu. V roce 2002 navrhli badatelé mexické National Autonomous University of Mexico (UNAM), že to mohla být nějaká virová krvácivá horečka, k jejímuž rozšíření mělo přispět katastrofální sucho.
Do pátrání po původu děsivých epidemií se pustil tým odborníků, které vedl evoluční genetik Johannes Krause z Max Planck institutu pro vědu o lidské historii v německé Jeně. Vytáhli a přečetli DNA ze zubů 29 lidí, kteří byli pohřbeni ve vysočině státu Oaxaca v jižním Mexiku. Většina z nich zemřela při první epidemii cocoliztli, mezi lety 1545 a 1550. Badatelé získali sekvence DNA tehdejších bakterií a ty následně porovnali s databází více než 2 700 moderních bakteriálních genomů.
Krauseho tým přečetl další kusy sekvencí, analyzoval je, a pak rekonstruoval dva genomy, které náležejí ke kmeni salmonel Salmonella enterica, známému jako serovar Paratyphi C. Tyhle bakterie známe jako původce paratyfu, onemocnění podobného tyfu, ale s mírnějším průběhem. Objevuje se většinou v méně rozvinutých zemích. Neléčenému paratyfu obvykle podlehne 10 až 15 procent nemocných Jak se zdá, původní obyvatele Mexika vyhladil paratyfus, který podle dostupných informací mohl docela dobře pocházet z Evropy.
V dnešní době jsou salmonely Paratyphi C dost vzácné. Na preprintovém serveru bioRxiv se ale před pár dny objevila studie týmu mikrobiologa Marka Achtmana, který s kolegy izoloval a přečetl bakteriální DNA z pozůstatků mladé ženy, pohřbené kolem roku 1200 na hřbitově norského Trondheimu. Shodou okolností jde o genom salmonely typu Paratyphi C. Je to nejstarší doklad tohoto typu salmonel, a pozornému čtenáři jistě neuniklo, že se salmonely Paratyphi C tím pádem v Evropě vyskytovaly nějakých 300 let předtím, než epidemie cocoliztli masově zabíjely Aztéky. Není to sice neotřesitelný důkaz evropského původu cocoliztli, ale bylo by to zcela přijatelné vysvětlení. Někteří nemocní s paratyfem netrpí příznaky a fungují jako bacilonosiči. Pokud byl takový bacilonosič mezi španělskými conquistadory, tak se pak paratyfus mohl mezi poraženými Aztéky bez přirozené odolnosti rozšířit jako strašlivá povodeň.
Podle dánského specialisty na dávnou DNA Hannese Schroedera z Přírodovědného muzea Dánska v Kodani je to super-cool výzkum. Paratyfus je podle něho naprosto reálným vysvětlením. Pokud nejde o omyl, tak Krause a spol. objevili první genetický důkaz patogenu, který může být zodpovědný za likvidaci původních obyvatel v důsledku evropské invaze. Jak to v podobných případech bývá, ne všichni souhlasí (především badatelé z konkurenčních týmů). Evoluční genetička María Ávila-Arcos z UNAM není přesvědčená a stále prý nevylučuje možnost, že tehdejší obyvatele Mexika pozabíjel nějaký virus. Časem bychom měli vědět víc.
Video: Johannes Krause: Ancient European Population History
Literatura
Nature News 16. 2. 2017.