Zavádění dronů v Dubajské taxislužbě by nemělo být kachnou. Agentura AFP získala informace od představitele dubajského dopravního úřadu. Měl by jím být Matar Al Tayer. Jeden z vysoce vlivných představitelů Dubaje s funkcí předsedy společnosti DEWA (Dubai Electricity and Water Authority).
Matar Al Tayer, kromě toho nejdůležitějšího – energie a vody s funkcí představitele pojišťovny Oman Insurance Company a jako bývalý tajemník na ministerstvu dopravy a spojů, si měl ponechat vliv i na Dubai Taxi Corporation. Podle některých pramenů měl (má?) ještě „vedlejšák“ v ředitelování Union National Bank PJSC.
I kdyby něco z toho už neplatilo, má tento fanda do droní přepravy, možnost se v případě nouze obrátit na své čtyři bratry. Jeden je ministrem financí. Druhý místopředsedou Bankovní asociace Emirátu a ředitel university, třetí je předsedou Bank of Chartúm a místopředsedou Dubajské Islámské banky.
Snad jen ten poslední z bratrů, jehož zájmy a funkce jsou spojeny s automobilovým sportem a jezdectvím, by mu v záležitosti prosazování taxi-dronů moc „píchnout“ nejspíš nemohl. I když kdo ví. I ve Velké ceně Abu Dhabi automobilů F1 se točí dost peněz.
Z vyjádření Al Tayera vyplývá, že čínské „dron-taxi“ již ve městě testovali. Nejspíš to budou stroje Ehang 184, které budou křižovat dubajskou oblohu. Poprvé byl prototyp veřejnosti představen na loňském veletrhu CES International v Las Vegas.
Včera výrobce (společnost z Guangzhou) předvedl Ehang 184 také návštěvníkům World Government Summit, který se konal v Dubaji.
Z dostupných materiálů vyplývá, že stroj bude jakýmsi taxi bez řidiče a pasažér si sám bude zadávat místo, na které se bude chtít dostat. Pravdou je, že nám to jako samořiditelné auto moc nepřipadá. Spíše jako jednomístná kabinka lanovky bez lan. I proto, že (alespoň v začátku) má jít jen o několik předem naprogramovaných tras a že vše bude monitorovat řídící středisko.
Pro nás, kteří s autopilotem máme zkušenost, jen když jsme ve slabé chvilce svěřili levé sedadlo své hezčí polovičce a to ještě s rukou poblíž ruční brzdy a volantu, je představa proletět se v „multikopti“ hodně frustrující. Jediné, co nám stroj dovolí, je korigovat klimatizaci a při nočním letu možná ještě směrovat reflektor. Ale ani to není ve městě jisté.
Co by čekalo ty odvážnější, dává představu video na stránkách výrobce. Jen s tím rozdílem, že let Dubají by nebyl o volné přírodě, ale okolo Burdž Chalífa. nejvyššího mrakodrapu světa, který do Dubaje v loňském roce přilákal více návštěvníků, než kolik má naše republika obyvatel (14,9 milionů).
Pokud se náhodou na mrakodrap také chystáte, jeden z jeho 57 výtahů vás dopraví tak vysoko, že se na létající taxi budete moci dívat pěkně z patra. Létajícím taxi má být vymezen koridor do tří set metrů. To je méně, než kam vozí běžné návštěvníky Burdž Chalífa. I jen to 124. patro je o celých 150 metrů výš. Pokud jste VIP s tučným kontem, můžete si nechat zatočit hlavu ve výšce 828 metrů.
Ale i jen jako pasažéři multikoptery bez diamantové kreditky se nemusíte cítit zahanbeni. Pokud by se vám podařilo řízení čínského stroje nějak hacknout, materiál v ceně pět až osm milionů korun by vás měl se svými osmi bezkartáčovými elektromotory dostrkat až do výšky tři a půl kilometru, což by i na snoby v těch nejvyšších patrech mohlo udělat dojem.
Jak to tak vypadá, Dubaj si v knize rekordů bude moci na své konto brzo připsat další prvenství. K nejrychlejším výtahům na světě (18 m/s, tj. 65 km/h), nejvýše položené mešitě (ve 158. patře), nejvýše položeným bazénem (v 76. patře), přibude taxi-služba zajišťovaná multikoptérami. Někteří odborníci kvůli robustsnosti těchto strojů (hmotnost 200 kg) a nosností 100 kg prosazují termín megakoptéry.
Na kolik takové expresní doručování pasažéra megakoptérou přijde, zatím nebylo zveřejněno. Jistou představu o nastavení droních turbotaxametrů ale mohou poskytnout ceny tamních apartmánů. U těch lepších noc vyjde zhruba na půl milionu korun. Po skončení intervence Českou národní bankou by to mělo být méně.
Pro zvláště velké šetřílky uvádíme odkaz na přítele Google. Ten mrakodrapem Burdž Chalífa (údajně jako jedinou budovou), provádí po chodbách hotelu zadarmo a z vybraných pater nás nechá službou „Street View“ nahlédnout dolů také zcela zadarmo (zde). Mlhavou představu, jak by mohl vypadat prolet „taxi-letem“, podává výrobce Ehangu 184 (zde).
I když existuje projektů létajících přemísťovadel celá řada, například i slovenský aeromobil Štefana Kleina (zde), nejrychleji si cestu k zákazníkovi razí megakoptéry. Za jejich průkopníka bývá považován projekt e-volo z Karlsruhe. I když evropské řešení, jako má stroj VC200, by bylo v případech selhání některého z motorů (má jich osmnáct) méně rizikové, Dubaj se zhlédla v riskantnější čínské variantě čtyřramenného dronu s dvojicemi elektromotorů s protiběžnými vrtulemi.
Důvodem přiklonění se k čínskému pojetí byla nejspíš skladnost stroje. Ramena se dají po přistání sklopit a v zaparkovaném stavu stroj zabere na parkovišti místo jako malý osobní automobil.
Není to tak dávno, co Kanaďan Paul Sandner Moller, vizionář a vynálezce létajícího stroje přezdívaného „aerobot“, vtipně formuloval zásady, které musí létající náhrada auta splňovat, aby se u veřejnosti prosadila. Řízení takového stroje by měl zvládnout každý, kdo má řidičský průkaz. Mělo by s ním jít přistát na zahrádce za domem i v noci. Nemělo by to budit sousedy, ani jim to strhat prádlo ze šňůry na sušáku.
Zatím se ale žádný z výtvorů k této uznávané definici nepřiblížil. Stále jsou to jen kombinace špatného letadla se špatným autem. S multikopterami se ale začíná nyní blýskat na lepší časy. I když zatím jen v Dubaji a jen na půl hodiny provozu. A protože v Dubaji je prý zvykem smlouvat, ale ne vtipkovat, tak nejspíš dojde i na další slova Matara Al Tayera: „Pomocí taxi-dronů budeme do roku 2030 zajišťovat čtvrtinu všech městských taxi služeb“.
Video o vzniku čínského dronu i s návodem, jak si navolit místa na trase, které si chceme prohlédnout a lokalitu, kde hodláme přistát: