Na oslovi jsme projektu již psali psali, ale sonda tehdy ještě neměla název. Používali jsme proto různá opisná pojmenování, nebo jsme říkali, že je založena na původním konceptu Europa Clipper. Ale nyní se sonda označuje jako Europa Multiple Flyby Mission (EMFM). Dnešní článek se ovšem podívá podrobněji na lander, který byl od loňského roku zvažován součástí celé mise.
NASA totiž nyní získala posudek potenciálních vědeckých objevů a rozšíření obzorů, které by takový lander mohl přinést. Kosmická agentura proto začíná pracovat na rozšíření vědecké komunity zapojené do projektu, aby se o něm začalo více diskutovat.
Ale vraťme se trochu do historie – na začátku oku 2016 začala na tomto posudku vědecké přínosnosti landeru pro Europu pracovat Divize planetární vědy při NASA, přičemž samotná agentura tuto fázi označuje jako pre-A, čímž dává najevo, že jde opravdu o velmi raný koncept. NASA takové studie realizuje poměrně běžně a na starosti je má takzvaný Science Definition Team (SDT). Jejich práce začíná dlouho před spuštěním samotné mise a má za cíl vytyčit základní pochopení nejrůznějších výzev, proveditelnosti a vědeckého přínosu nadcházejících misí.
V červnu 2016 NASA svolala 21 členný tým vědců, kteří vytvořili tým SDT. Od té doby tito specialisté důsledně vyhodnocovali všechny momentálně dostupné informace a sestavovali realizovatelný a očekávatelný soupis vědeckých úkolů a měření pro základní koncept celé mise. Jejich práce byla za několik měsíců hotová a 7. února tento dokument dostala NASA.
Celkem specialisté vybrali tři hlavní vědecké cíle. Mezi nimi nemůže chybět cíl,který napadl asi každého – ano, lander bude mít za úkol hledat důkazy přítomnosti života. Další dva úkoly jsou vědecky také hodně zajímavé – prověřit příhodnost povrchu Europy pro přítomnost života tím, že lander provede chemickou analýzu materiálu na povrchu. Třetí úkol je prověřit povrch a podpovrchové vrstvy, což má být předstupněm budoucích robotických sond, které by zkoumaly Europu a její oceán. Ve zprávě se hovoří i o některých přístrojích, které by byly nezbytné (a dají se tedy na landeru očekávat), aby mise mohla navržené úkoly splnit.
Vědecká komunita zastává názor, že důkazy pro existenci života na Europě jsou poměrně silné. Tento relativně malý jupiterův měsíc má globální oceán slané vody, který se ukrývá pod ledovou krustou. V minulých letech udělali vědci velké pokroky a podařilo se jim odhalit hned několik míst ve sluneční soustavě, kde se nachází podpovrchové oceány – ať už nyní, nebo v minulosti. Europa a saturnův měsíc Enceladus jsou jediná dvě místa, kde se předpokládá, že je oceán v kontaktu s kamenným dnem. Tyto vzácné parametry dělají z Europy jeden z primárních cílů pro hledání života mimo Zemi.
SDT měl za úkol vypracovat strategii pro hledání života na Europě, což není snadný úkol. Naposledy se o něco podobného snažily na Marsu sondy Viking před téměř 40 lety. Zpráva tedy obsahuje řadu doporučení co se počtu a zaměření vědeckých přístrojů týče. Odborníci se snažili doporučit takové nástroje, která by byly schopné odhalit přítomnost života ve vzorcích, které se podaří odebrat z povrchu.
Specialisté při návrhu spolupracovali i s inženýry, aby navrhli systém, který bude schopný přistát na povrchu, o kterém toho víme jen velmi málo. Jelikož Europa nemá žádnou atmosféru, museli návrháři zapomenout na tepelný štít, nebo padáky. To jsou technologie, které se většinou starají o dostatečné zpomalení sondy před přistáním, ale neobejdou se bez atmosféry.
Důležité je, že koncept landeru začíná být oddělován od projektu sondy Europa Multiple Flyby Mission. Na jednu stranu je to možná zklamání, ale na druhou stranu jde o složitý projekt, který se nedá uspěchat. Lander by letěl zřejmě při nějaké budoucí misi, která by ale těžila z poznatků EMFM. Tato sonda, která by mohla startovat na začátku 20. let možná i na raketě SLS, by nekroužila přímo kolem Europy, ale byla by na oběžné dráze Jupitera. Tato dráha by ale byla přesně vypočítána tak, aby sonda jednou za dva týdny celkem 45× prolétla nad různými místy ledového měsíce.
Sonda EMFM by tak měla s pomocí svých přístrojů (viz článek zde) prověřit její příhodnost pro život, zmapovat její povrchové složení, určit charakteristiky podpovrchového oceánu i ledové krusty a zlepšit naše znalosti tamní geologie. Jelikož sonda ponese výkonné kamery, pořídí detailní fotky povrchu Europy, což se bude hodit příštím misím, které na povrchu tohoto měsíce přistanou.
Pokud byste chtěli celou vědeckou právu o přínosech landeru prostudovat, máte možnost. Je totiž k dispozici online. Celý pdf soubor má téměř 40 MB a připravte se na 264 stránek. Zpráva je pochopitelně v angličtině a vzhledem k jejímu rozsahu ji proto doporučujeme jen vážným zájemcům o tohle téma.
Psáno pro Kosmonautix a osel.cz
Zdroje informací:
https://solarsystem.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/nh-europa-lander-concept_0.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/nh-europa-mosaic-combo.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/Europa_Mission_Spacecraft_-_Artist%27s_Rendering.jpg
