Pokud máte nějaké to jitro půdy nebo alespoň květináč, můžete si koupit osivo geneticky modifikované kukuřice MON810 či některé ze sedmnácti odrůd, které byly z této linie kukuřice vyšlechtěny a zasít si je. Nemusíte se bát, že by vám vaše rostliny zničil zavíječ kukuřičný. Tahle kukuřice si díky genetické modifikaci vyrábí tzv. Bt-toxin. Jakmile se jí housenka zkusí nažrat, spolehlivě se otráví. Vy si ale můžete dopřávat kukuřice, co hrdlo ráčí. Důkladné testy prokázaly, že tahle kukuřice škodí právě jen housenkám motýlů. Člověku ani zvířatům neubližuje ani v nejmenším. Spíš naopak. Když není kukuřice prožraná zavíječem, tak se do ní nepouštějí plísně a rostlina díky tomu neobsahuje plísňové aflatoxiny. Ty jsou na rozdíl od Bt-toxinu skutečně nebezpečné, protože jejich konzumace je spojena kromě jiného se vznikem rakoviny jater.
Bt-toxin je jed odhalený počátkem 20 století v bakterii Bacillus thuringiensis. Už desetiletí se používá v podobě sušených spor bakterií jako ekologický pesticid, kterým se "práškují" rozsáhlé plochy, například  Kanaďané s ním chrání lesy napadené housenkami bekyně. V bakterii je vyráběn v netoxické formě. Na toxickou se mění až ve střevu hmyzu, kde vládne zásadité prostředí. Své účinky může projevit teprve po vazbě na receptor, který má ve střevní stěně jen vybraná skupina organismů. Dneska je k dispozici široké spektrum Bt-toxinů, které mají specifický účinek - některé zabírají na housenky motýlů, jiné na brouky, další na háďátka, atd. Obvyklé insekticidy takovou specificitu nevykazují a berou to na polích a záhonech všechno šmahem. Padni komu padni. Díky tomu nenarušuje pěstování tzv. Bt-kukuřic biodiversitu polí. Naopak, na polích s geneticky modifikovanou Bt-kukuřicí žije pestřejší společenství organismů než na polích s tradičními geneticky nemodifikovanými odrůdami kukuřice. Prokázaly to výzkumy ve Velké Británii a potvrdila to pro naše středoevropské podmínky i studie Entomologického ústavu Akademie věd.
U nás by se mohly geneticky modifikované Bt-kukuřice prosadit především v oblastech, kam se rozšířil zavíječ kukuřičný. Tenhle celkem teplomilný motýl už pronikl až na Šumavu. Ještě před pár lety představoval problém nejvýš na jižní Moravě (u nás v Uhříněvsi u Prahy ho máme na polích s kukuřicí taky).
Takže jsme celkem nenápadně absolvovali "velkou premiéru" - poprvé tu máme geneticky modifikovanou odrůdu zemědělské plodiny, která je povolena pro pěstování (pro dovoz a konzumaci ale nikoli pro pěstování jsme měli povolenu třeba sóju nebo jiné kukuřice) v celé Evropské unii. Zajímavé je ticho po pěšině, které vládne kolem této převratné události v našich veřejnoprávních sdělovacích prostředcích. Letní kampaně odpůrců GMO se velmi ochotně ujala třeba Česká televize a za peníze našich koncesionářských poplatků (jež bychom snad měli platit i v případě, že nevlastníme rozhlas či televizor) odvysílala nadnárodní skupině profesionálních ekologických aktivistů celou řadu propagačních pořadů  - a to dokonce v hlavní zpravodajské relaci v nejsledovanějším čase. Na otevřený dopis, v němž  řada českých biologů protestovala proti takto jednostrannému informování a matení veřejnosti, reagovala ČT více méně taktikou "mrtvého brouka". Inu, co chcete od lidí, kterým nejde pod nos právě "hmyzomorná" Bt-kukuřice. Zdá se, že protest vědců je vyloženě otrávil.
Ekologičtí aktivisté už se nechali slyšet, že budou proti rozhodnutí EU protestovat. Možná se tedy český daňový poplatník dozví o povolení Bt-kukuřice MON810 alespoň v souvislosti s jejich protestem.

Endotoxin bakterie Bacillus thuringiensis zabíjí spolehlivě vybrané skupiny hmyzu a desetiletí byl používán jako ekologický insekticid. Jeho použití v geneticky modifikovaných rostlinách je ale trnem v oku odpůrců biotechnologií.

A tady je producent toxinu osobně - Bacillus thuringiensis.

Postřik sušenými sporami bakterie Bacillus thuringiensis. Kultura bakterií není vždy úplně čistá a tak se v ní sejdou obvykle různé typy bakterií s toxiny působícími na různé skupiny hmyzu. Postřik musí být proveden ve správný čas, aby jej nesmyl z napadených rostlin déšť a hmyz jej zkonzumoval. Při genetické modifikaci tyto problém odpadají - specifický  Bt-toxin je v geneticky modifikované rostlině "vždy připraven".

Modře je na rostlinách znázorněno místo napadené hmyzem. Zatímco vlevo je obyčejný tabák, který housenkám celkem chutná, vpravo je geneticky modifikovaný tabák obsahující díky přenosu genů bakteriální gen pro produkci Bt-toxinu. Jak vidět, housenky si na něm dvakrát nepošmáknou.

Zavíječe kukuřičného není snadné zničit - jeho housenky se brzy zavrtají do rostliny a jsou tam dokonale chráněny před vším, co na poli podnikáme.

Šest plesnivých zrn z kukuřice napadené zavíječem obsahuje dost aflatoxinu, aby nám to způsobilo zdravotní potíže.

Rozdíl v poškození zavíječem a plísněmi mezi geneticky modifikovanou Bt-kukuřicí (vpravo) a tou "obyčejnou" (vlevo) je výmluvný.

Některým lidem se to ale těžko vysvětluje.

A ti budou protestovat, ničit pokusná pole a strašit nás. Všimněte si, že protestující aktivista má na sobě ochrannou kombinézu. Inu je na poli, kde jsou rostliny s cizím genem v dědičné informaci a mohlo by na něho asi "něco přelézt". Pokud by byly jeho obavy oprávněné, nesměl by chodit asi nikam, protože všude jsou nějaké organismy s nějakou dědičnou informací. Právě z toho je vidět, že v při podobných protestech jde především o manipulaci s veřejným míněním. Celkem se to odpůrcům daří - s vydatnou podporou sdělovacích prostředků včetně veřejnoprávních.