V roce 2016 sociální média naplno ukázala svou odvrácenou tvář. Nešíří jenom fotky z dovolených, roztomilá zvířátka, neškodné tlachy nebo směšnou propagandu, ale cíleně konstruované prolhané zprávy (anglicky fake news), jejichž účelem je tvářit se zcela seriózně a přitom útočit na jednotlivce, instituce nebo i celé státy. Prolhané zprávy často pocházejí z webových stránek, které záměrně matou čtenáře napodobováním jména, loga nebo i vizuálního zpracování zavedených médií či institucí. Na začátku roku 2017 jsou už prolhané zprávy konečně vnímány jako závažný problém a odborníci horečnatě hledají nějaká řešení.
Se zajímavým nápadem nedávno přišel sociální psycholog Sander van der Linden z University of Cambridge. Van der Linden a jeho spolupracovníci vyšli z toho, jak se v medicíně zachází s viry. Antibiotika jak známo na viry neúčinkují a antivirotika v podstatě žádná účinná nejsou. Proto se proti nebezpečným virovým infekcím používají vakcíny, které vhodným způsobem nabudí imunitní systém očkovaného, aby byl proti dotyčným virům odolný. Ofenzivní prolhané zprávy mají s viry mnoho společného. Snadno pronikají naší obranou, zneužívají média ke své replikaci, šíří se mezi lidmi jako požár a konvenční prostředky proti nim příliš neúčinkují. Sociální psychologové věří, že by proti destruktivním prolhaným zprávám mohlo pomoci mediální očkování.
Takové očkování samozřejmě není úplnou novinkou. Podobné věci se objevují už dlouho, často i mezi roznašeči konspiračních teorií, kteří se navzájem zocelují proti nepříjemným faktům. Rozhodně ale stojí za pozornost, už jenom kvůli propojení mediální vědy a tvrdé biologie. A když na to přijde, biologové mají v zásobě celou řadu prostředků proti virům, tak proč je také nepoužít na prolhané zprávy? Takové imunitní atrapy nebo vykuchané ochočené viry by si své uplatnění jistě našly. Podle dostupných informací jde o jedno z vůbec prvních použití mediálního očkování v reálné, navýsost zpolitizované situaci. Cílem autorů studie bylo vyzkoušet, jestli je možní posílit odolnost čtenářů proti dezinformacím, aby až se s nimi příště setkají, byli vůči nim více imunní.
Sander van der Linden se dal dohromady se specialisty na komunikování globální změny klimatu, takže se jejich studie, na které ukazují mediální očkování, týká právě prolhaných zpráv o změně klimatu. To je samozřejmě problematické, ať už si o globálním oteplování, jeho příčinách, důsledcích a možných řešeních myslíme cokoliv. Věda o oteplování totiž není prostá ideologie a do značné míry se zabývá věštěním budoucností. Výroky jako „Za sto let stoupne hladina oceánů o sto metrů“ prostě a jednoduše nelze ověřit – rozhodně ne dřív, než za sto let. Naproti tomu například tvrzení, že Trumpovu inauguraci navštívilo nejvíce lidí v historii vesmíru, lze ověřit velmi snadno (je to bohapustá lež). Ale budiž. Co tedy van der Linden a spol. zjistili?
Ve své studii, kterou uveřejnil časopis Global Challenges, porovnali reakce na mainstream vědy o klimatické změně a na populární „dezinformační“ klimatickou kampaň. Pokud jsou lidem oba materiály předloženy v tomto pořadí, tak „dezinformace“ vyruší předešlé mainstreamové klimatické tvrzení. Pak vědci přidali k mainstreamovému klimatickému tvrzení očkování – malou dávku dezinformace, s krátkým osvětlením toho, jak taková dezinformace vzniká a funguje. Postupovali vlastně velmi podobně, jako když lékaři připravují vakcínu z oslabených virových částic. A mediální očkování pomohlo. V dalších kolech experimentu si pokusné osoby udržely pohled blíže vědeckému mainstreamu, i když byly vystaveny působení prolhaných zpráv.
Van der Lidnenův tým nejprve zjišťoval, jaká klimatická dezinformace momentálně nejvíc letí u reprezentativního vzorku Američanů. Vítězem se stala petice více než 31 tisíc amerických vědců „Oregon Global Warming Petition Project“, podle nichž neexistují důkazy, že lidský oxid uhličitý otepluje planetu, a která tvrdí, že mezi vědci není konsenzus. Podle odhadů časopisu Scientific American z roku 2001 je mezi podepsanými cca 200 klimatických vědců, kteří na tomto tvrzení trvají – což je sice malé, ale nikoli přehlédnutelné číslo. Proti této „dezinformaci“ vědci postavili tvrzení, podle něhož 97 procent vědců sdílí názor, že se otepluje kvůli lidským aktivitám.
Pak van der Linden a spol. uspořádali experiment, v němž testovali více než 2 tisíce dobrovolníků z USA, různého věku, vzdělání, pohlaví a politických názorů. Použili k tomu online platformu Amazon Mechanical Turk. Pokud účastníci experimentu viděli jen mainstreamová fakta o konsenzu mezi klimatickými vědci, tak u nich stoupl souhlas s tím, že existuje takový konsenzus v průměru o 20 procent. Pokud viděli pouze věci z „Oregonské petice“, tak jejich souhlas s existencí konsenzu poklesl v průměru o 9 procent. U těch, kteří viděli nejprve mainstreamová data a pak „Oregonskou petici“ „dezinformace“ vynulovala účinek původní informace a souhlas s konsenzem se nijak zvlášť nezměnil.
Nakonec přišlo na řadu očkování. Badatelé použili dvě varianty vakcíny. „Obecné“ očkování bylo prostě varováním, že politicky motivované skupiny matou veřejnost, „detailní“ očkování cíleně rozebíralo „Oregonskou petici“ s tím, že mezi signatáři jsou Charles Darwin nebo Spice Girls, a že signatáři jsou celkově problematičtí. A očkování zabralo. Obecné očkování vedlo k posunu názorů směrem k existenci vědeckého konsenzu o oteplování o 6,5 procenta, navzdory vystavení „dezinformaci“, u detailního očkování to bylo dokonce 13 procent.
Velmi pozoruhodné bylo, že mediální očkování v amerických poměrech fungovalo jak na republikány, tak i na nezávislé a demokraty. To je velice důležité, protože stranickost a s ní prožívané emoce představuje intenzivní štít proti rozumným argumentům. A klima je teď v USA dost stranickou záležitostí. Nečekaně příznivé prý bylo i to, že mediální očkování nevedlo k návratu účastníků ke konspiračním teoriím. Stali jsme se teď svědky vzniku mediální imunologie? To ukáže čas. Mediální očkování sice podle všeho funguje, stoprocentně ale nebude všelékem na všechny neduhy s prolhanými zprávami a hoaxy. Důležité rovněž bude, aby vědci nebyli zpupní, přemoudřelí, nesrozumitelní, nekomunikativní, a aby se nebáli o svém výzkumu a vědě vůbec natáčet vtipná videa a tvořit příspěvky pro sociální média.
Video: Sander van der Linden: The Psychology of Consensus
Sander van der Linden - Behavioral Science and the Environment
Literatura
University of Cambridge 23. 1. 2017, Global Challenges 2017, 1600008 (volně dostupné), Wikipedia (Fake news website, Oregon Petition).