Soudruhům v Číně už ale přestává stačit, že jejich nejvýkonnější superpočítač je více než 5x výkonnější než nejvýkonnější počítač USA a tak si do následující pětiletky do roku 2020 naplánovali, že překonají svůj výkon z předchozí pětiletky z roku 2010 rovnou 200 krát.
Tento plánovaný drobek má zvládnout exaflopy. Pro ty, kteří nekoukají celý život do počítače, by stálo za to objasnit, že FLOP - floating point operation (per sec), je takový fetiš, kterým si superpočítačové velmoci poměřují, která ho má většího. Je to poněkud přezíravé k mikropočítačům, které nemají instrukce k počítání s desetinnými čísly, kde raději rychlost uvádíme v MIPS (mega instructions per sec). Rozdíl je pouze ve specializaci procesorů, co do výkonu vyjadřuje MIPS zhruba totéž, zo mega FLOPs. Teda až na tu strašidelnou předponu exa, která značí milion milionů mega FLOPs. Pokud vás zajímá srovnání, můžete si změřit výkon vašeho stroje například programem Sandra (ke stažení zde).
Současný nejrychlejší čínský superpočítač mající přes deset milionů jader má být překonán desetinásobně. Leckterého scifistu pak napadne, že Číňané snad staví terminátora. Podíváme-li se na věc z pohledu čisté kvantity, pak lidský mozek má prý něco kolem 100 miliard neuronů. Současné procesory obyčejných počítačů mají jednotky miliard tranzistorů. Zatímco tranzistory v procesorech fungují hlavně jako spínače mající funkcí blízko k bipolárním neuronům s jedním axonem a jedním dendritem, v kortikálních neuronech tvořívají desítky tisíc synapsí, což posouvá složitost o čtyři řády výše. Současný čínský superpočítač s 40.960 uzly, každý o 5,4 miliardě tranzistorů už ale obsahuje řádově téměř tolik tranzistorových spojení, kolik je synapsí v lidském mozku.
Jednou z hlavních překážek k terminátorovi je odvod tepla: výkon dnešních superpočítačů je řádově 10.000 žehliček (10 kž), což je podstatně více než u člověka (100 mž) a hlavní důvod, proč jsou superpočítače ve specializovaných barácích a ne v krabici od bot (velikostně srovnatelná s lidskou hlavou).
Nakonec ty FLOPy nejsou až tak určující pro myšlenkové operace: dnes jsou výkony superpočítačů a nejlepších šachistů zhruba srovnatelné, přestože člověk provádí něco kolem 1 FLOP za pár sekund, a to ještě jak kdy. Náš mozek nemá a nepotřebuje tyto specializované instrukce.
Šachové stroje vyhodnocují tisíce až miliony tahů za sekundu. Člověk vyhodnotí nejvýše 10 tahů za sekundu. Počítačové vyhodnocení tahu je sice na nižší úrovni, ale hrubou silou se dokázaly člověku vyrovnat.
Přestože tedy v Číně velmi pravděpodobně neplánují konstrukci terminátora, je jen otázkou času, než počítače člověka přechytračí. Zatím přes padesát let podivuhodně přesně platí Moorův zákon: pravidlo, že každých 18 měsíců se počet tranzistorů integrovatelných do čipu zdvojnásobuje. Tisícinásobného navýšení tedy dosahujeme zhruba každých 15 let. Kolem roku 2035 tedy nejspíš budeme mít stroje s tisícem tranzistorů na každou synapsi v lidském mozku. Bude to jako hrubá síla stačit na porážku lidského myšlení? Možná. Už dnes si počítače troufají na blafování: tento týden superpočítač Bridges vyzývá čtyři profesionální hráče na poker.
Turnaj umělé a lidské inteligence začal 11. ledna a 19 dnů bude ještě pokračovat. Hraje se o 200 000 dolarů (aby prý lidská část turnaje byla motivována stroj porazit). V době vkládání článku mírně vedl počítač. Přímý přenos můžete sledovat zde:
