Za vznik nového atlasu vděčíme nejen „děsivě zastaralým“ materiálům, ale i fantazii umělců, kteří se na dřívějších obrázcích lidského embrya snažili uplatnit věci, které viděli u embryí zvířat a výsledkem bylo umístění orgánů, jaké je u například u myší, ale s člověkem moc společného neměly.
Nový 3-D atlas si vyžádal naskenováním patnácti tisíc snímků embryí z Carnegie sbírky. Plná verze atlasu dovoluje uživateli volbu věku, například 51 až 53 dnů po početí a pak s obrazem manipulovat, aby získal detail části, která ho zajímá. Také dovoluje volit úhel pohledu, skutečnou velikost v porovnání k rozměrům ruky, zvětšit požadovanou lokalitu, samozřejmostí je také ubírání jednotlivých vrstev s orgány nebo nervovým a oběhovým systémem či oběhovou soustavou, nebo jejich přidávání v libovolné posloupnosti. Atlas by měl sloužit jako referenční zdroj studia růstu a vrozených vad.
Lepší představu než další slova dá demo verze 3D rekonstrukce lidského embrya 9,5 týdnů po početí. Kredit: Bernadette de Bakker, MD akademického Medical Center v Amsterdam
Literatura: B. S. de Bakker et al. An interactive three-dimensional digital atlas and quantitative database of human development, Science (2016). DOI: 10.1126/science.aag0053