No, není. Neplatí to přinejmenším pro období od 9. do 11, století a pro severní Evropu – tedy pro území dnešní Velké Británie, Islandu, Norska, Švédska a Dánska. Jak dokázal svými výzkumy raně středověkých pohřebišť Richard Steckel z Ohio State University, v té době se pohybovala průměrná výška lidí kolem 175 cm. V 17. a 18. století měřili lidé v téže oblasti v průměru o plných 7 cm méně. Z tohoto „zakrslictví“ se vzpamatovali teprve ve 20. století.
Překvapivá výška lidí v raném středověku souvisí s příhodným klimatem. Teploty byly tehdy o 2 až 3 stupně vyšší než po roce 1300. Lidské populace byly malé a měly dost půdy na to, aby si vypěstovaly dostatek potravin. Zároveň byly izolované skupiny chráněny před šířením infekcí. Podle Steckela není náhoda, že se morové rány šířily Evropou až ve 14. století, kdy se začal rozvíjet obchod a bariéry izolující jednotlivé menší populace díky tomu padly.
A jak je to s těmi maličkými brněními? Mnohá z brnění, která dnes vidíme vystavena, prý nikdy nebyla určena k praktickému používání. Byly to dekorace a jako takové nebyly vyráběny v životním měřítku.
Raně středověcí obyvatelé severní Evropy by se do většiny středověkých brnění asi nevešli. Na to byli příliš urostlí.