Adelobileus, rekonstrukce podle fosilizované lebky nalezené v Texasu. Je považován za společného předka všech moderních savců, nebo blízký příbuzný společného předka. Kredit: Nobu Tamura (https://spinops.blogspot.com)

Morganucodon, konec Triasu a raná Jura. Místa nálezu Čína, Evropa (Wales), Amerika Kredit: Michael B. H. Wikipedia

Celý průlomový poznatek zveřejněný v časopisu „Royal Society Open Science“  by se dal  inteligentně vměstnat do jedné věty. Ale protože by se letos Osel už nemusel dostat do červených čísel a koncem roku by se vyplácelo od počtu znaků, přidám hodně vaty.

Inteligence

Testujeme ji, mnozí se jí honosí, ale nikdo neví, co to vlastně je. Měla by sídlit v mozku, ale jak už jsme zde kdysi psali, učit se dovedou i hlenky. Ty žádnou centrální nervovou soustavu nemají.

Spustit video

Hadrocodium

Definice inteligence je ošemetná věc. Snažil se o to snad každý kdo má … řekněme pod čepicí a tak je definic tolik, že se jim raději vyhneme a budeme se tvářit, že všichni víme o čem je řeč.

Roger S. Seymour, vedoucí výzkumného kolektivu, profesor na University of Adelaide

Pomineme-li vševědoucnost, tak se nejspíš všichni shodneme na tom, že to s inteligencí nejdál dotáhli obratlovci. Konkrétně savci.  Z čehož plyne, že to také u nich někde muselo začít. Většina z nás si představí éru po dinosaurech, nebo k jejich konci.  Ale to by bylo špatně. Množí se totiž fosilní nálezy o nichž paleontologové prohlašují, že náleží savcům a že pamatují „Všezemi“ s jejími „strašnými ještěry“. Řeč je o Pangei a „deino sauros“. Dinosauři se na zmíněném superkontinentu objevili ve středním triasu tedy někdy před 235 miliony let.

Lebky v lidské evoluci. Zleva doprava: Australopithecus afarensis, Homo habilis, Homo ergaster, Homo erectus a Homo neanderthalensis. Kredit: Roger Seymour. Pořízeno v South Australian Museum.

Prozatím nejstarší savčí titěrnost velikosti rejska, nazvaná Adelobasileus, zkameněla na území dnešního Texasu ve vrstvě, která se datuje do pozdního Carnianu. Přítel Google nám napověděl, že to je nejstarší stupeň období pozdního Triasu a že ten je zase první geologické údobí druhohor. Přeloženo do lidštiny to znamená, že náš předek prasavec se už před 225 miliony let motal prvním dinosaurům pod nohy. 

Otvory pro krční tepny – ony se staly důkazem rostoucích potřeb mozku, rychlosti metabolismu a kognitivních schopností. Obrázky zhtovil: Edward Snelling. Lebky poskytla sbírka Raymonda Darta, School of Anatomical Sciences, Faculty of Health Sciences, University of the Witwatersrand.

Zpočátku se tuto jednotlivost dařilo vyznavačům kreace zpochybnit. Pak ale přišly nálezy prasavců  z dalších koutů zeměkoule a pozadu v tom nezůstala ani stará dobrá Anglie. To už ale mluvíme o Hadrocodiu, jehož nejzachovalejší exemplář je z Číny. Z jen několik centimetrů velkých tvorečků se dobře zachovaly lebky a vypovídají o rozměrném mozku s mohutným čichovým lalokem. A také třemi sluchovými kůstkami, jako máme my - lidé. Soudě podle velkých nadočnicových oblouků u tvorečka velkého jako malíček, se jednalo o noční hmyzožravce. Jenže lovit v době, kdy už nesvítí sluníčko, není jen tak. Kromě potřeby mít zahřáté svaly a bystré smysly to vyžaduje také nakrmit velký mozek aby příval dat zvládal vyhodnotit. To vyžadovalo jak více energie, tak i s ní lépe hospodařit. Cestou byla srst a teplokrevnost. To všechno zřejmě už čínská „myška“ tehdy měla a tehdy někdy to u zvětšeného čichového laloku u našeho prapředka, všechno začalo. Těžko mít nyní příslušníkům nejlidnatější zemi na světě se supervelmocenskými ambicemi, za zlé, že o východní Asii mluví jako o kolébce savců i inteligence.

Průtok krve mozkem v centimetrech krychlových za sekundu v průběhu tří milionů let. (R. Seymour et al., 2016). Obrázek ve větším rozlišení zde

Napadlo to Rogera Seymoura: Když na mozku chceme aby oplýval inteligencí, musíme ho lépe zásobovat kyslíkem a živinami. A čím je mozek metabolicky aktivnější, tím by měla růst jeho potřeba životodárné tekutiny. A to by se mělo odrazit na průměru tepen přivádějících krev. Hadičky o větším průměru vždy musejí mít větší „průchodky“, co takhle zkusit změřit otvory ve fosilních lebkách? Jenže, kde je vzít? Kde jinde, než v člověčí kolébce - Africe. Tak začala spolupráce Australanů s Jihoafričany na University of the Witwatersrand.

Všichni jsme se na škole učili , že lidský mozek se vyvíjel a postupně se stával větší a větší. Tím byl pochopitelně jeho provoz energicky nákladnější a je logické, že nyní na fosilních lebkách, respektive na změně velikosti otvorů na spodině lebeční, kudy prochází do mozkovny tepny, se to potvrdilo. Tedy, že nároky na přísun krve rostly. Jenže problém je v tom, že nerostly tak, jak by se na jeho zvětšování slušelo. On začal po krvi doslova lačnět. 
Zatímco za dobu lidské existence se náš mozek zvětšil o 350 %, tak průtok krve mozkem za stejnou dobu vzrostl o 600 %. Jak říká vedoucí studie Semyour: „Právě to rozhodlo -  uspokojování potřeb mozku v souvislosti s jeho rostoucími potřebami, které vyžadovaly tvořící se spoje mezi nervovými buňkami. To je to, co nám umožnilo rozvoj komplexního myšlení.“

Počet slov článku byl naplněn, zde je slíbený závěr:

Teorie hlásající, že evoluce lidské inteligence souvisí s velikostí mozku, z větší části padla. Nesouvisí! S čím ale souvisí, to je zásobování mozku krví.

Osel: Nic nového pod sluncem. Každý to víme, že na velikosti nezáleží. Australsko – africký tým jen doplnil, že v případě otvorů, se teorie může mýlit.

Literatura

Roger S. Seymour, Vanya Bosiocic, Edward P. Snelling.: Fossil skulls reveal that blood flow rate to the brain increased faster than brain volume during human evolution. Published 31 August 2016.DOI: 10.1098/rsos.160305