V době končící křídy obývali neptačí dinosauři stále ještě velkou část světových kontinentů, konglomerát tropických ostrovů, dnes zvaný Evropa, nevyjímaje. Kromě bohatých nálezů ze Španělska známe pozdně křídové evropské dinosaury také z východní Evropy, zejména z území současného Rumunska. Pojmem je již delší dobu především fauna tzv. ostrova Hațeg (či Hatzeg), velkého a dávno zaniklého ostrova v moři Tethys, který zřejmě existoval v době geologických stupňů kampán a maastricht (před 84 až 66 miliony let). Své jméno získal podle města Hațeg v rumunské žumpě Hunedoara, odkud pocházejí nejlepší fosilie živočichů této oblasti. Ostrov vznikl tektonickým zdvihem v průběhu počínající alpínské orogeneze, a to z důvodu pohybu jaderské desky severním směrem skrz tzv. Piemontsko-ligurský oceán.

V současnosti neexistují přesné klimatické nebo topografické analogy tohoto pradávného ostrova, nejblíže by snad mohl být čínský Chaj-nan. Nejpřesnější odhady rozlohy ostrova v době maastrichtu (před 72 – 66 miliony let), kdy zde žily i početné populace neptačích dinosaurů, činí asi 80 000 km², tedy zhruba stejně jako má Česká republika. Jeho tehdejší poloha odpovídala rovníkovému pásu, činila asi 27° s. s. Ostrov Haţeg se zřejmě nacházel nejméně 200 kilometrů od nejbližší pevniny a byl obklopen hlubokým mořem. Pro nás je zajímavé, že jednou z blízkých pevninských mas byl v severozápadním směru tzv. Český masív. Paleoklimatologický výzkum odhalil, že podnebí zde bylo na konci křídy subtropické, s průměrnými ročními teplotami mezi 20 a 25°C. Střídaly se zde vlhké a suché roky, přesto byla vegetace převážně tropického rázu. Zdejší dinosauří faunu proslavil již na počátku minulého století maďarský baron Franc Nopcsa, který také správně odhalil pravý důvod malých rozměrů většiny zdejších druhů (tím je ostrovní nanismus). O jaké dinosaury a jiné druhohorní obratlovce se tedy jedná? Zde je výčet těch nejzajímavějších i s odkazy na anglickou verzi Wikipedie:

 

Balaur bondoc, eumaniraptor

Bradycneme draculae, alvarezsaurid

Elopteryx nopcsai, troodontid

Eurazhdarcho langendorfensis, azdarchid

Hatzegopteryx thambema, azdarchid

Magyarosaurus dacus, titanosaur (saltasaurid nebo nemegtosaurid)

„Megalosaurus hungaricus„, teropod nejasného systematického postavení

Paludititan nalatzensis, titanosaur

Rhabdodon priscus, rhabdodontid

Struthiosaurus transylvanicus, nodosaurid

Telmatosaurus transylvanicus, hadrosaur

Theriosuchus sympiestodon, atoposaurid (krokodýlovitý plaz)

Zalmoxes robustus, rhabdodontid

Z dalších obratlovců fauny ostrova Hațeg stojí za zmínku také enantiornitinní praptáci, multituberkulátní savci, krokodyliformové, ještěři, želvy, žáby, hadi apod. Objeveny zde byly také četné fragmenty skořápek vajec dinosaurů i jiných plazů. Z dominantní dinosauří fauny pak stojí za zmínku zejména trpasličí formy sauropodů, ornitopodů a ankylosaurů, stejně jako naopak obřích ptakoještěrů (zejména gigantický rod Hatzegopteryx). Ostrovní nanismus dinosaurů zde ale nebyl pravidlem, jak ukazují i překvapivé objevy poměrně velkých titanosaurních sauropodů. Za zmínku stojí také legenda o obřích křídových sovách, dnes již patřící tak trochu do folklóru či dějin paleontologických kuriozit. Zajímavé také je, že až do relativně nedávné doby byla místní fauna v rámci některých vrstev hornin zcela špatně datována, a to do období kenozoika, konkrétně paleogénu (před 66 – 33 miliony let) nebo dokonce do „mladotřetihorního“ miocénu (23 – 5,8 mil. let). Teprve podrobný palynologický rozbor pylových zrn a objevy nezpochybnitelných dinosauřích fosilií stanovil geologické stáří s dostatečnou jistotou. Dnes tedy bezpečně víme, že před asi 72 – 66 miliony let obývalo ostrov Hațeg hned několik chronologicky oddělených faun, které se v mnoha detailech výrazně lišily. Žádný jednoduchý trend typu jednotné „trpasličí ostrovní populace“ zde tedy rozhodně nelze vysledovat. Přesto jsou rumunské svrchnokřídové lokality v župě Hunedoara velmi významným příspěvkem pro lepší představu o podobě posledních milionů let období dinosaurů na území současné východní Evropy.

———

Prameny:

Benton, M.J., Csiki, Z., Grigorescu, D., Redelstorff, R., Sander, P.M., Stein, K., and Weishampel, D.B. (2010). „Dinosaurs and the island rule: The dwarfed dinosaurs from Haţeg Island.“ Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology, 293(3-4): 438–454.

Brusatte, S. L., Vremir, M., Csiki-Sava, Z., Turner, A. H., Watanabe, A, Erickson, G. M. & Norell, M. A. 2013a. The osteology of Balaur bondoc, an island-dwelling dromaeosaurid (Dinosauria: Theropoda) from the Late Cretaceous of Romania. Bulletin of the American Museum of Natural History 374, 1-100.

Brusatte, S. L., Vremir, M., Watanabe, A., Csiki-Sava, Z., Naish, D., Dyke, G., Erickson, G. M. & Norell, M. A. 2013b. An infant ornithopod dinosaur tibia from the Late Cretaceous of Sebeş, Romania. Terra Sebus. Acta Musei Sabesiensis 5, 627-644.

Buffetaut, E., Grigorescu, D. & Csiki, Z. 2002. A new giant pterosaur with a robust skull from the latest Cretaceous of Romania. Naturwissenschaften 89, 180-184.

Csikia, Z.; M. J. Bentonb (2010). „An island of dwarfs — Reconstructing the Late Cretaceous Hațeg palaeoecosystem“. Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology 293 (3–4): 265–270. doi:10.1016/j.palaeo.2010.05.032.

Grigorescu, D. (2005). „Rediscovery of a ‚forgotten land‘: The last three decades of research on the dinosaur-bearing deposits from the Hațeg Basin“. Acta Palaeontologica Romaniae 5: 191–204.

Psáno pro Dinosaurusblog a osel.cz