Když letí motorové letadlo ve výšce cca 8 až 12 kilometrů v prostředí s dostatečnou vlhkostí vzduchu, tak za sebou zanechává kondenzační stopy. To jsou takové ty nádherné čáry, které letadla kreslí na obloze. Kondenzační stopu tvoří kapičky vody nebo krystalky ledu, které vznikají jako důsledek promíchávání studeného vzduchu a horkých spalin paliva letadla. Vznik kondenzačních stop a jejich výdrž na obloze závisí na celé řadě faktorů. Ovlivňuje to vliv teplota, vlhkost vzduchu, atmosférický tlak, pohyby vzdušných mas a další.
Jenže podle konspirátorů jsou tu ještě chemtrails, česky přeloženo řekněme „chemické stopy“. Jsou to také čáry na obloze, rovněž je vypouštějí letadla, ale jsou jiné, děsivé. Obsahují nepěkné chemikálie, rafinovaně geneticky modifikované mikroorganismy anebo něco neméně zlověstného. Účelem těchto zlovolných chemických stop je měnit klima tajným geoinženýrstvím, trápit obyvatelstvo dýchacími obtížemi a nemocemi dýchacího ústrojí, ovládat početnost lidských populací anebo, ještě hůř, dělat z lidí hlupáky.
V dnešní době je sexy být politicky nekorektní – čili vyjadřovat se jako hulvát a očekávat za to potlesk od ohromeného publika. Politicky nekorektně řečeno by to bylo úplně jednoduché. Autor komentáře by prostě napsal, že lidé, co věří, že je hnojí letadla z oblohy, jsou idioti. Ale vědci ne. Ti na to musejí rafinovaněji. Badatelé z Kalifornské univerzity v Irvinu (UCI), Carnegie Institution for Science a neziskovky Near Zero, na to šli vyloženě vědecky. Oslovili 77 významných atmosférických chemiků a geochemiků, vysvětlili jim, že je nechtějí zesměšnit po celém světě, a pak se jich zeptali, jestli se někdy setkali se sebemenšími důkazy o existenci tajného programu pro kropení veřejnosti chemikáliemi.
Stevena Davise z UCI a jeho kolegy k tomuto výzkumu inspiroval nedávný mezinárodní průzkum, podle něhož 17 procent dotázaných věří na hnojení lidí z letadel. Aby ale nedošlo k mýlce – jenom naprostý idiot by si myslel, že je možné přesvědčit kovaného konspirátora, aby změnil názor na svou milovanou konspiraci. To by bylo jako vzít malému děcku nejmilejšího plyšáka a pak plyšákovi veřejně ubližovat. Výsledek by byl úplně stejný. Děs v očích, zrudnutí, slzičky a možná by došlo i na nějakou tu ránu pěstí. Jejich studie nemá ambice přesvědčit pravověrné konspirátory – šlo jim o to, aby se měli o co opřít lidé, kteří v této záležitosti věří vědeckému pohledu na svět. Prostě aby se pořád nepsalo jenom o nějakých bláznivých chemtrails – což je zcela chvályhodné. A také proto, že na tohle téma podobný odborný článek ještě nevznikl.
A jak to dopadlo? 76 ze 77 oslovených nejpovolanějších vědců prohlásilo, že chemtrails jsou naprostý nesmysl. Ten jeden zbývající zmínil, že narazil na neobvyklý obsah barya v atmosféře nad odlehlou oblastí – ten však může mít i méně dramatické vysvětlení, nežli globální spiknutí pilotů a letušek proti lidstvu. Oslovení specialisté se shodli, že veškeré kondenzační stopy na obloze prostě jsou – kondenzační stopy na obloze.
Příběh o chemtrails pochází z devadesátých let, kdy ho kvůli nedorozumění rozšířili ne zcela úplně seriózní novináři. Podle Davise je úplně snadné vysledovat souvislost mezi konspirací s chemtrails a bouřlivým rozvojem internetu, kde dodnes bují množství webů oslavujících konspiraci chemtrails. Nad podobnými věcmi bývá nejlepší mávnout rukou. Problém je ale v tom, že víra v chemtrails podrývá vztah k elitám a institucím – zlé elity s vládou hnojí nešťastné obyvatelstvo – což není dobré brát úplně na lehkou váhu.
Navzdory své očividné šílenosti bajky o chemických stopách na obloze bují dál. Letadla létají čím dál víc a čím dál výš, kde se kondenzační stopy vytvářejí s větší pravděpodobností, takže konspirátory děsí víc a víc čar na obloze. Dokonce prý celou záležitost zhoršuje globální oteplování, díky němuž vydrží kondenzační čáry na obloze déle. Konspirátoři to mají vlastně hrozně těžké, někdy se kvůli obloze počmárané od letadel ani pořádně nevyspí. Kdo by chtěl být v jejich kůži?
Literatura
University of California Irvine 12. 8. 2016, Environmental Research Letters online 10. 8. 2016.