Bylo to v zimě, když na experimentu aLIGO detekovali historicky první gravitační vlny. Teď už je jaro v plném rozpuku, a jak se zdá, přelomový moment s gravitačními vlnami stále ještě nedává spoustě lidí spát. Mainstreamový názor praví, že gravitační vlny zaznamenané na aLIGO vznikly při splynutí dvou černých děr hvězdných velikostí. V březnu se ozval Avi Loeb z Harvardu s tím, že gravitační vlny sice doopravdy vytvořila srážka dvou černých děr, došlo k ní prý ale v nitru zcela monstrózní hvězdy o velikosti několika set Sluncí. A teď se objevila ještě fantasknější hypotéza.
Jak Pani a spol. zdůrazňují, nemají problém se samotným zachycením gravitačních vln experimentem aLIGO. Domnívají se ale, že nešlo o splynutí svou černých děr. V gravitačních vlnách z aLIGO lze, v souladu s teorií o splývání černých děr, rozlišit tři fáze. Během první z nich (inspiral) se splývající objekty přibližují k sobě a přitom dochází ke změně frekvence gravitačních vln. Pak dojde k vlastnímu splynutí černých děr (merger), což vede ke zvýšení intenzity i frekvence gravitačních vln. Nakonec přijde náhlý pokles signálu gravitačních vln (ringdown), když se vytvoří nová, větší černá díra.
B. S. Sathyaprakash z Univerzity v Cardiffu, který je členem týmu LIGO, potvrzuje, že by zachycené gravitační vlny mohly být jak od černé díry, tak i od objektu, jako je gravastar. Chtělo by to prý zachytit gravitační vlny ze splynutí větších anebo bližších objektů. Pak by bylo jasnější, jestli šlo o dvojici černých děr nebo něco exotičtějšího. Pani sebekriticky přiznává, že vysvětlení s černými děrami asi nakonec vyhraje. Gravastary jsou jenom okrajovou záležitostí pro úzký okruh příznivců a nemají se moc v lásce s Occamovou břitvou. Nicméně, Pani se svými kolegy rád sehraje roli ďáblových advokátů, aby vítězství černých děr bylo zasloužené. A kdyby se přece jenom na detektorech gravitačních objevily gravastary, tak tím lépe.
Literatura
NewScientist 4. 5. 2016, Physical Review Letters 116: 171101, Wikipedia (Gravastar).