Pokud jste v početném mezinárodním týmu Velkého hadronového srážeče LHC, tak jistě netrpíte nudou. Na nejúžasnějším přístroji planety se vlastně neustále něco děje a my v okolním světě mnohdy jenom zíráme, co se tam všechno může stát. Tak třeba nejnovější patálie s kunou skalní (Martes foina).
Kuny, jak známo, jsou subtilní šelmičky z čeledi lasicovitých. Normálně loví malá zvířata, mají ale i jednu, řekněme speciální zálibu. Nesmírně je baví zalézat do zaparkovaných vozidel, kde je příjemné teplo. A tam okusují, ohlodávají a žvýkají. Nejčastěji jim padnou za oběť kabely elektroinstalace, izolace a někdy i brzdový či chladící systém vozidla. Není nic smutnějšího, než když se řidič nemůže ráno rozjet protože mu kuna ohryzala kabely zapalování. Zní to úsměvně, ale škody na jednom autě jdou do tisíců a jen ve střední Evropě se cena za kuní choutky vyšplhá na miliony eur ročně.
Obrana proti kunám je svízelná. Je možné je odpuzovat pachem, například mýdlem, deodorantem, psími, kočičími i lidskými chlupy, případně tygřím exkrementem, pokud ho někdo sežene. Existují i elektronické odpuzovače kun. Kuny jsou ale sofistikovaní predátoři a mohou podobným nástrahám čelit. Například si všimnou, že nemáte opravdového tygra, a na nepříjemné pachy a zvuky si prostě zvyknou.
Zpět do CERNu. Finesy nezbytné pro boj s kunami si teď osvojují i lidé z obsluhy LHC. Jedna z místních kun totiž před pár dny pohrdla motorovými vozidly a namířila si to do jednoho z transformátorů, které z povrchu zajišťují provoz Velkého hadronového urychlovače. LHC sice nemá kabely zapalování, které by bylo možné ohlodat, ale vlezlá kuna se nechala v transformátoru usmažit, přičemž vyvolala zkrat. Kdyby kuny měly teroristickou organizaci, namířenou proti částicovým fyzikům, tak by tohle byl jejich majstrštyk. Obsluha totiž musela celý LHC vypnout. Sebevražedná kuna Velký hadronový urychlovač nezničila, ale opravy si vyžádají několik dní, možná přes týden. Proto nevyhnutelně dojde k posunu plánovaných experimentů, na které se velice těší celá částicová fyzika. Na LHC se totiž už nějakou dobu rýsují velké věci a mnozí odborníci neskrývají nervozitu.
Jak jsme již na OSLU několikrát psali, jde o neočekávaný nadbytek párů vysokoenergetických fotonů v proton – protonových srážkách, který objevily detektory CMS a ATLAS. Podle výpočtů by fotony mohly vznikat rozpadem doposud neznámé částice o klidové energii 750 GeV. Takovou částici nikdo nečekal. Od ohlášení její možné existence se už objevily desítky, ba i stovky odborných článků, které se s částicí pokoušejí nějak vyrovnat. Těch článků je ve skutečnosti tolik, že se hroutí redakce časopisů částicových fyziků.
Robert Garisto, jeden z editorů prestižního časopisu Physical Review Letters, nedávno v editorialu popsal, jak se v jejich časopise rozhodli z velkého množství nabídnutých článků vybrat a publikovat čtyři, které dle názorů redakce reprezentují hlavní okruhy hypotéz, vysvětlující záhadné dvoufotonové srážky na LHC.
1. Christoffer Petersson ze švédské Chalmers University of Technology a Riccardo Torre ze švýcarského Institut de Théorie des Phénomènes Physiques navrhují, že dvoufotonové srážky na LHC mají na svědomí bosony, které jen velmi slabě interagují s okolím. Mohlo by prý jít o supersymetrické partnery stále hypotetických fermionů zvaných goldstina, kterým se říká sgoldstina. A goldstino, to je jeden z kandidátů na temnou hmotu, ať už jako nejlehčí supersymetrická částice (teorie, kde je supersymetrie globální symetrií) anebo jako komponenta gravitina, jenž mu poskytuje hmotnost (teorie, kde je supersymetrie lokální symetrií).
2. Trio vědců, které nezapře spojitost s japonskem, čili Yuichiro Nakai, Ryosuke Sato a Kohsaku Tobioka, má podezření, že by v případě dvoufotonových srážek mohlo jít o bosony podobné pionům, částice skládající se z exotických kvarků. Taková částice by byla mimo Standardní model a mohla by souviset s novým typem silné jaderné síly.
3. Jeden čínský tým vysvětluje dvoufotonové srážky jako projevy existence nového bosonu blízkého Higgsovu bosonu. Podobné hypotézy se v této souvislosti objevují nejčastěji. Nejvíce odborníků věří právě nějaké variantě Higgsova bosonu.
4. Čtvrtý vybraný článek, který sepsali korejští a američtí fyzici, se od předešlých tří významně liší. Pozorované páry fotonů jsou podle něj jen stopami destrukce velikých částic a představují součást trosek po jejich rozpadu.
Až LHC zase najede, tak všichni budou usilovně hledat vysvětlení dvoufotonových srážek. A taky shánět tygří trus. Na co si vsadíte vy?
Video: The LHC restart in one minute
Literatura
Phys.org 21. 4. 2016, AFP 30. 4. 2016, AFP 2. 5. 2016