O chování neptačích dinosaurů máme napříč geologickým časem pouze nepřímé a velmi omezené svědectví v podobě ichnofosilií nebo známek zranění na kostrách. Některé aspekty rituálního či obranného chování lze také odhadovat na základě tvaru některých tělních orgánů nebo tělesného pokryvu. Jen málokdy ale dojde k objevu, který by mohl osvětlit tak delikátní a záhadnou věc, jakou je podoba namlouvacích rituálů některých dinosaurů. Vědecká studie publikovaná v lednu tohoto roku však právě takový nový svěží pohled na delikátní aspekty života pohlavně dospělých teropodních dinosaurů nabízí. Zdá se totiž, že velcí draví dinosauři se i v tomto ohledu do značné míry podobali svým současným ptačím příbuzným. Martin Lockley, který je uznávaným odborníkem na fosilní stopy a působí jako profesor geologie na Coloradské univerzitě v Denveru, je vedoucím výzkumu, na němž se podílelo množství výzkumníků ze Spojených států, Číny nebo třeba Polska. Celkem patnáct jmen je tak podepsáno pod vědeckou studií, která z pozoruhodného výzkumu vzešla a byla otisknuta začátkem roku v periodiku Scientific Reports. Výsledkem tohoto vědeckého výzkumu je mimo jiné i pravděpodobné potvrzení důležité úlohy pohlavního výběru v evoluci dinosaurů, stejně jako fakt, že námluvní a reprodukční chování neptačích dinosaurů se vyvinulo již před více než 100 miliony let a do značné míry se podobalo rituálnímu chování dnešních ptáků (zejména těch, kteří hnízdí na zemi). Již v období rané křídy tedy teropodní dinosauři vykazovali relativně moderní a složité chování nejen v době námluv. Mohli přitom také vyluzovat hlasité zvuky a provádět složité a komplexní pohyby? To s jistotou nevíme, možné to ale určitě je. Co tedy Lockley a jeho tým zjistili?
Cílovou lokalitou bylo v tomto případě naleziště zvané Dakota sandstone nedaleko města Delta v západním Coloradu. Celkem objevili vědci na lokalitě o rozloze kolem 750 čtverečních metrů na šedesát „rýh“ v sedimentu, které podle jejich názoru poukazují na dinosauří samce, ryjící zde drápy na noze do bahnitého podkladu. Podobně jako u dnešních ptáků mělo jít o imitaci hnízdního chování (vyrývání imaginárního hnízda) jako součást namlouvacího rituálu. Podobných rýh objevil tým vědců v okolí více, ty největší byly přitom velké jako koupelnová vana (délka asi 2 metry). Podle Lockleyho jde o vůbec první fyzický důkaz jakéhosi rituálního namlouvacího místa, kde se nejspíš teropodí samci takto předváděli před potenciálními partnerkami (mimochodem, vzhledem k velikosti a geologickému stáří některých otisků byl za jejich možného původceoznačen obří Acrocanthosaurus). Možná zde dinosauři předváděli i složité rituální tance, ty už ale nejspíš zůstanou pouze záležitostí naší vlastní fantazie. Jde každopádně o vůbec první doklad pohlavního výběru u dinosaurů, kdy si samičky k páření nejspíš vybíraly zdatnější, silnější nebo šikovnější (v rytí do země?) samce. Podobné fosilní otisky objevil Lockley také v lokalitě Dinosaur Ridge západně od Denveru. Zdá se, že fosilní rýhy podobného druhu se pak nacházejí také v Číně i jiných významných místech na současné paleontologické mapě. Vědci nemohli vyřezat a přemístit otisky z těžké a tvrdé horniny bez nebezpečí jejich zničení, proto pořídili jejich přesné trojrozměrné mapy metodami fotogram metrie. Vyrobili také přesné gumové odlitky a sklolaminátové modely ichnofosilií, které jsou nyní uloženy v denverskémMuseum of Nature and Science. Celkově tento výzkum významně přispívá k lepšímu pochopení dinosaurů jako živých, zcela reálných bytostí, které kdysi nebyly jen smontovanými kostrami v zaprášených muzejních sálech.
Odkazy:
https://www.sciencedaily.com/releases/2016/01/160107094108.htm
https://www.iflscience.com/plants-and-animals/meat-eating-dinosaurs-danced-mates
Martin G. Lockley, Richard T. McCrea, Lisa G. Buckley, Jong Deock Lim, Neffra A. Matthews, Brent H. Breithaupt, Karen J. Houck, Gerard D. Gierliński, Dawid Surmik, Kyung Soo Kim, Lida Xing, Dal Yong Kong, Ken Cart, Jason Martin, Glade Hadden. Theropod courtship: large scale physical evidence of display arenas and avian-like scrape ceremony behaviour by Cretaceous dinosaurs. Scientific Reports, 2016; 6: 18952 DOI:10.1038/srep18952
Psáno pro Dinosaurusblog a osel.cz