Tradiční klimatologický obřad „ohřívání dat“ se nakonec nevyhnul ani satelitům. Satelitní kompozit RSS jeho autoři Mears a Wentz nedávno škrtem pera ohřáli, takže teď ukazuje trend oteplování ne 0,078°C za deset let, ale najednou dvakrát tolik, konkrétně 0,125°C . Což je ale pořád mnohem méně než 0,2°C, které předpovídaly modely (viz graf 2). (Zdroj)
Na tyto manipulace jsme už zvyklí a málokdo je bere vážně. Nicméně jsou tu jiné satelitní údaje, nad kterými mávnout rukou nejde. Jde o data od Roye Spencera z UAH (University of Alabama in Huntsville), který patří k tvůrcům metody satelitního měření globálních teplot. V roce 1994 za to dostal medaili NASA za přínos vědě. (Exceptional Scientific Achievement Medal). Jeho teplotní údaje hrají důležitou úlohu, protože jsou jediné, u kterých si můžeme být jisti, že nepodléhají záměrnému ohřívání. Roy Spencer je totiž známý klimaskeptik. Jestliže Roy Spencer a jeho kolega John Christy říkají, že letošní klimatický jev El Niňo způsobil v lednu-únoru 2016 výrazné oteplení, můžeme to brát jako důvěryhodnou informaci. Teploty se vyrovnaly rekordu z roku 1998 a možná ho i překročily.
Závěr
Pauza v globálním oteplování byla skutečná. Existenci pauzy nedávno přiznali i přední alarmisté jako Michael Mann. Viz zde: https://www.osel.cz/8719-vedci-se-postavili-proti-popirani-existence-pauzy-v-oteplovani.html … Pauza trvala 18 let.
V letech 1998 až 2016 koncentrace CO2 v atmosféře stoupla o 30 ppm, což je celá čtvrtina celkového nárůstu CO2 od počátku průmyslové revoluce. Přesto celou jednu generaci teploty nestoupaly.
Uvidíme, zda po odeznění El Niňo bude pauza v oteplování pokračovat. Anebo se teploty ustálí na vyšší hladině (jako se to stalo po roce 1998).
Oteplování je pomalejší než modely očekávaly. To dává za pravdu názoru klimaskeptické klimatické komise NIPCC, která uvádí, že samotné zdvojnásobení CO2 by vedlo jen k oteplení o 0,3°C – 1,1°C. Viz zpráva Climate Change Reconsidered II (2013), str. 4.
Zpráva Roye Spencera o rekordním El Niňo oteplení v únoru 2016 (zde) je zajímavá zejména pro lidi, kteří pokládali skeptiky za „popírače globálního oteplování“. Nyní se jasně ukazuje, že skeptici popírači nejsou. Pokud je oteplení dosti velké (statisticky významné) a data jsou z důvěryhodného zdroje, nemáme důvod oteplení zpochybňovat. Vědecký skepticismus přece není o popírání oteplení. Je to kritický postoj vůči politizaci vědy a manipulaci dat.
Otázka zní, zda máme být rádi či neradi, když se oteplí. Svůj názor na současné El Niňo řekl i Leonardo di Caprio, když nedávno přebíral Oskara za film Revenant: Zmrtvýchvstání. Tento angažovaný a „uvědomělý“ umělec se dal totiž úředníky OSN najmout jako „klimatický velvyslanec“, aby šířil „poselství“ mezi veřejností.
DiCaprio: „Změna klimatu je skutečností. Probíhá právě nyní. Je to nejnaléhavější hrozba, které celý náš druh čelí.“
Hercova slova bohužel znějí, jako by vůbec nečetl scénář k filmu, ve kterém hrál. Hrdina uvízne v divočině počátkem 19. století a kvůli útrapám kruté zimy málem zahyne. V jedné scéně si musí nahý zalézt do ještě teplé mršiny koně, aby neumrzl. Příběh se odehrává na konci tzv. malé doby ledové a demonstruje, jak je chladné klima pro člověka nehostinné. To je argument pro oteplování, pane DiCaprio.
Klima se mění neustále už po miliardy roků a jistě bude dál. Oteplení vyžaduje adaptaci a změnu některých našich zvyků, jako každá změna klimatu. Pokud ale někdo věří, že teplé klima ohrožuje civilizaci, nelze mu nepřipomenout, že prakticky všechny civilizace minulosti zahynuly naopak na ochlazení.