Když se to tak vezme, šimpanzi jsou dost nebezpeční. Pro naprostou většinu lidí by rozhodně nebyl dobrý nápad pořídit si je domů. Jenže šimpanzi jsou také neuvěřitelně zajímaví. Jako naši nejbližší žijící příbuzní nastavují zrcadlo, ve kterém se můžeme prohlížet bez obvyklých předsudků. Šimpanzi se také významně podepsali na rozbití ulity božské výjimečnosti, kterou jsme si kolem sebe vybudovali. Ať už si o nich myslíme cokoliv, v mnoha ohledech jsou šimpanzi jako my. Někdy z toho až mrazí. Nedávno se objevila zpráva, že šimpanzi mají něco, co lze popsat jako posvátné stromy, k nimž se vztahují neobvyklými rituály.
Laura Kehoe z berlínské Humboldtovy univerzity a její spolupracovníci studovali šimpanze v západoafrické Guinei. Rozhodli se, že na lokalitě Sangaredi nainstalují kamerové pasti ke stromům, které byly zvláštním způsobem poškrábané. To co pak zjistili, prý Kehoeové přivodilo pořádnou husí kůži. Ukázalo se, že šimpanzi záměrně ukládají do dutin stromů kameny a také do nich těmito kameny buší. Stejné chování, tedy házení kamenů na hromady ve stromech, odborně anglicky „accumulative stone throwing“ badatelé objevili u šimpanzů z Mt. Nimba v Libérii, Boé v Guinea-Bissau a Comoé v Pobřeží slonoviny, vesměs v jedné oblasti západní Afriky. Na všech těchto lokalitách žijí šimpanzi, kteří bývají řazeni do poddruhu Pan troglodytes verus, tedy šimpanzi hornoguinejští. Právě tihle šimpanzi si získali proslulost nejedním unikátním chováním. Loví s oštěpy, přebývají v jeskyních, putují v noci, potápí se ve vodě a očividně si ve vodě hrají. A teď ještě posvátné stromy.
O co těm šimpanzům jde? Možná je to jistá forma komunikace. Házení kamenů do dutých stromů bývá poměrně hlučné. Anebo to je ještě víc symbolické. Kehoeová si na svém blogu poznamenala, že možná objevili první důkaz o šimpanzích svatyních, a že by mohlo jít o posvátném stromy šimpanzů. Šimpanzi bohužel nemluví a jinak s nimi moc komunikovat neumíme, takže se jich nemůžeme přímo zeptat, jak to s jejich posvátnými stromy vlastně je. Hromady kamenů v dutých stromech jsou ale každopádně dost divné. Zapadají do celé řady objevů takových typů chování, jaké jsme donedávna považovali za naprosto specificky lidské. Už víme, že šimpanzi loví komby pomocí oštěpů a pak si pochutnávají na jejich mozcích, vedou mezi sebou války, úkladně se vraždí a hrají si s panenkami. Když to tak člověk pozoruje, už by ani nebylo příliš divné, kdyby šimpanzi provozovali svatyně s posvátnými stromy.
O náboženství šimpanzů se vlastně uvažuje už delší dobu. Jejich legendární dešťové tance a před pár lety v Senegalu pozorované ohňové tance lze jenom dost obtížně a násilně vysvětlit jiným způsobem, než že jde o rituál. Podle Jill Pruetzové z Iowa State University, která v roce 2006 pozorovala ohňový tanec, tohle chování působí dojmem, že šimpanzi vnímají oheň podobně jako my. Stejně tak působí jejich tance u vodopádů. Jakoby svým způsobem vyjadřovali respekt fenoménům, které dostávají i nás. Cítíme to na vlastní kůži.
Podle Pruetzové šimpanzi využívají bušení kameny do dutých stromů ke komunikaci. Šimpanzi rádi tlučou do stromů s deskovými kořeny. Ne vždy jsou ale takové stromy po ruce a v takovém případě přijdou kameny vhod. A šimpanzi si zvykli hromadit kameny v dutých stromech. Pruetzová v tom vidí naplnění definice proto-rituálního chování. Duté stromy by pro šimpanze mohly fungovat jako zásobárny kamenů a svatyně v jednom.
Jak už to chodí, ne každý s tímhle vysvětlení do puntíku souhlasí. Pro kognitivní psycholožku primátů Laurie Santosová z Yale je pozorování posvátných stromů šimpanzů rozhodně cool. Zároveň se ale obává, že zatím nejsme s to tohle chování důsledně interpretovat. Podle Santosové je u primátů vcelku obvyklé komunikovat zvuky o hlubokých tónech. Zároveň je prý ale předčasné v tomhle případě mluvit o proto-rituálním chování. Santosová by uvítala další pozorování a pokud možno i nějaké experimenty, aby se ukázalo, jak s těmi posvátnými stromy vlastně je.
To všechno je jistě pravda. Na druhou stranu, i náboženství muselo nějak vzniknout a nepochybně tedy má vlastní evoluci. A když se to tak vezme, i náš druh si očividně libuje ve skládání kamenů na hromady. Stačí se podívat na místa oblíbená turisty, přes kamenné skřítky tam není k hnutí. Bylo by fascinující, kdyby jsme potvrdili, že i náboženství jsme společně s válkami, úkladným vražděním, panenkami a dalšími vymoženostmi zdědili od společného předku lidí a šimpanzů.
Video: Chimpanzee accumulative stone throwing Kühl et al (2016)
Literatura
NewScientist 4. 3. 2016, Scientific Reports 6: 22219.