Entomoložka Michelle Harveyová ze Západoaustralské university presentovala na právě probíhajícím  entomologickém kongresu v australském Brisbane výsledky svého bádání. A pokud nejste zrovna otrlými patology, nebo máte před obědem, klikněte raději na jiný článek.

Ve většině míst na Zemi si můžete být jisti, že pokud zemřete, tak v rozmezí od deseti minut do čtyř hodin vás najdou masařky. Jsou neodolatelně lákány pachy, které vycházejí z poraněných míst a z také z našich tělních otvorů. U mrtvol, které jsou starší než 72 hodin, se nejpřesnější metodou zjištění času smrti oběti, stává vyšetření larev, které tělo oběti zamořily. Entomologové mohou určit čas úmrtí podle délky larev, ale nedílnou součástí je jejich přesné zatříděním k patřičnému druhu. Co druh, to v konkrétních podmínkách jiná růstová schopnost.
Doposud bylo prakticky nemožné zjistit k jakému druhu červi patří. Čekat na vylíhnutí dospělých much z jejich larev celou metodu prodlužovalo. Problémem získaných larev bylo i to, že pokud larvám policisté patřičně nepodstrojovali, larvy uhynuly a kýženého výsledku se nikdo nedočkal. To vše vedlo k tomu, že metoda se v praxi uplatňovala jen výjimečně.

Problém jak rozpoznat jednotlivé larvy, které si jsou podobné jak vejce vejci je, jak se zdá,  nyní vyřešen. Výzkumnice Harveyová cestovala a schraňovala  mouchy, které sedají na mrtvoly a kladou do nich svá vajíčka.  Utřídění zlatavého hmyzu dalo v jejích rukou vznik jedinečné kolekci sestávající se z exemplářů řady lokalit z několika kontinentů. Z rozšmelcovaných těl jednotlivých masařek Harveyová  izolovala  vzorky jejich  DNA a u těch zjistila pro ně charakteristické nukletidové sekvence.  Díky tomu dnes mají vyšetřovatelé a soudní znalci k dispozici katalog mitochondriální DNA masařek z velké části světa.
Harveyová tvrdí, že ze zbytků larev, nebo jen z nakladených vajíček masařek, je v určitých případech schopna  určit například i to, v které lokalitě k úmrtí došlo a zda s  mrtvolou někdo manipuloval a převezl ji na jiné místo. Rozbor mitochondriální DNA masařek tak může dát odpověď nejen na otázku kdy k úmrtí došlo, ale i na otázky které by od much čekal jen málo kdo.

Kolekce larev masařek by se měla v krátké době rozrůst o další exempláře z Asie, Afriky, Ameriky, Nového Zélandu, ale i Evropy. Kdo ví, možná, že masařky přispějí k vyššímu procentu objasnění násilných činů i mordpartám v Česku.

Larvy hostující na rozkládajícím se těle mohou dát přesnou odpověď na otázku, kdy osoba zemřela (Foto: Michelle Harvey)

Masařek existují stovky druhů. Jejich larvy jsou jedna od druhé většinou k nerozeznání. Každý z druhů a podruhů je pro určitou lokalitu typický a má charakteristickou skladbu mitochondriální DNA. Genetický rozbor muší DNA může dát odpověď i na otázku kde k vraždě došlo.

Prameny: ABC Science on line