Červenky vypadají mile a neškodně, ale zdání klame. Ve skutečnosti jsou to úporní rváči. V zimě, kdy jsou potravní zdroje omezené, má každá červenka své teritorium, které urputně brání. Teprve na jaře se vytvářejí páry, jež vydrží jen po nezbytně nutnou dobu hnízdění. Boje o zdroje bývají tvrdé, každá desátá červenka, která se dožila prvního hnízdění, zahyne při obraně teritoria. Ani tvorba páru není úplně idylická. Samička oznamuje světu svoji připravenost k páření zvláštním hlasem a samci pak nezbývá, než ji intenzivně krmit a hlídat, aby si pojistil otcovství mláďat, o která se bude později starat.
Samička staví hnízdo ze starého listí, vláken, kořínků a chlupů, přičemž využívá nejrůznějších dutin a prohlubní, které v okolí najde. Jediným limitem je výška nad zemí, většinou se červenkám nechce létat výš než dva metry. Využívají děr po vylomených větvích, prohlubní v pařezech nebo jen v zemi mezi listy či kořeny, ale nepohrdnou ani starou botou, zapomenutým květináčem nebo kapsou pověšeného kabátu. Základním požadavkem na místo je, aby bylo pokud možno kryté a aby samička, která sedí na vajíčkách sama, byla co nejvíce nenápadná. V době stavby či snášení vajíček může samička při vyrušení hnízdo snadno zcela opustit (hnízda červenek, pokud je vůbec najdeme, bychom tedy měli kontrolovat velice opatrně).
Jakmile však samička zasedne na dokončenou snůšku, sedí velice pevně a odlétá až v poslední chvíli. Nejčastěji najdeme červenčí hnízdo tehdy, když nám takřka pod nohama neočekávaně vyletí červenka a zmizí v blízkém keři. Na blízkost hnízda nás mohou upozornit i varovné hlasy dospělých – i proto je důležité se je snažit naučit. Hnízdění probíhá rychle. Dva týdny sedí samička na vajíčkách, další dva týdny krmí oba rodiče mláďata.
Po vyvedení se o mláďata často stará jen samec, zatímco samička hned začíná další snůšku. Ještě rychlejší je nový začátek, pokud se hnízdění nepovede a počasí nebo dravci jej zmaří. Téměř všechny červenky započnou v našich podmínkách alespoň dvě hnízdění, polovina začíná třikrát za sezonu a celá pětina zakládá snůšku dokonce pětkrát. Průměrný počet vajec postupně klesá od 7 v prvních snůškách po 4 v pátých snůškách. Jeden pár (nebo lépe jedna samice) tak díky opakovaným hnízděním v případě nezdaru vyvede průměrně 6 až 7 mláďat za jednu hnízdní sezonu.
Očekávaná délka života je u vyvedených mláďat jen něco málo přes jeden rok. Proto můžeme použít mnemotechnickou pomůcku a říci, že červenky zpívají smutně, protože brzy zahynou. Kritický je ale první rok a ty šťastné, které ho úspěšně přežijí, žijí většinou alespoň několik dalších let. Nejvyšší prokázaný věk je úctyhodných 19 let. Kampaň Pták roku organizuje Česká společnost ornitologická Současně s vyhlášením vychází i speciální číslo časopisu Ptačí svět – Pták roku, obsahující základní informace o životě vybraného druhu, o ohrožení, kterým je vystaven, i o možnostech jeho ochrany. Celý text a podrobnosti o kampani ZDE.
A takto jí poznáte po hlase: