Dnes se na světě vyskytuje přibližně 400 psích plemen. Pes je tak mnohotvárný druh zvířete, že na určení jeho původu klasickými metodami, které vycházejí z anatomické a fyziologické podobnosti, si vylámal zuby nejeden učenec. Teprve až poznatky molekulární genetiky  dvou posledních let umožnily porovnat podobnost přečtených úseků DNA a stanovit strom příbuznosti jednotlivých plemen. Strom má čtyři základní větve (podrobnosti viz dřívější příspěvek na Oslovi: „Genetické tajemství psích plemen“), ale jen jedna z těchto větví sahá až do dávné minulosti před několika tisíci lety. K této nejstarší větvi patří  psi z Asie a jejich blízký příbuzný pes dingo.
Ačkoliv je dingo silně pronásledován farmáři, žije dosud na většině australského území. Většina z těchto dingů již není čistokrevná, protože se kříží s moderními domácími psy. Chovatelé ovcí a drůbeže je považují za škůdce a za jejich zastřelení  vyplácí odměny

Řád: Carnivora – Šelmy,   Podřád: Fisipedia - Pozemní šelmy,   Nadčeleď: Cynofeloidea, Čeleď: Canidae - Psovití  Rod: Canis.

Australský pes dingo pochází z domestikovaných psů, které lidé z jihovýchodní Asie s sebou přivedli při osídlování Austrálie před nějakými pěti tisíci lety. Genetické studie naznačují, že v případě importu těchto psů se jednalo o jednorázovou záležitost  a že všichni dnešní australští dingové mají původ jen v malé skupince o velmi malém počtu jedinců.  

Na původ  australského psa dingo existovaly dvě základní hypotézy. Jedna tvrdila blízkou příbuznost s psem indickým.  Jasno udělalo až srovnání DNA.

Příběh dingů začal když několik domestikovaných psů původem z východní Asie skočilo z člunu na australský břeh. Bez ohledu na to, ze které strany do Austrálie vstupujete, musíte přes otevřené moře. I při nejkratší variantě tato cesta představuje 50 km. Žádné z větších domestikovaných zvířat takové cesty, bez asistence člověka, není schopné. A tak je namístě se domnívat, že  prapředek dinga doprovázel se sem dostal, když doprovázel člověka na nějakém plavidle.

Studie prokázala, že dingo byl geneticky izolován nejméně 3500 let a tím se stalo, že vznikl unikátní pozůstatek po původním domestikovaném psu. Výsledek  studie dal odpověď na otázku, která trápila několik pokolení výzkumníků – co je vlastně ten žlutý australský pes zač?

Pes dingo (Canis dingo). Tělesná stavba:  délka hlavy a těla: 150 cm, délka ocasu: 35 cm,  Hmotnost: 20 kg. Zvířata pohlavně dospívají ve 2 letech, březost fen trvá 63 dní a ve vrhu je zpravidla 8 štěňat.  Zvířata se dožívají až 14 let.

Podobnost indického psa s australským dingem zmátla řadu odborníků. Analýza DNA ale prokázala, že toho společného mají jen málo.

Nejnovější genetická studie odhalila, že polovina vzorků DNA od psů dingo je prakticky shodná. Zbylá půlka se odlišuje jen v jednotlivostech. Tyto nepatrné rozdíly ve skladbě DNA podporují teorii, že prapředek dinga se objevil na australském kontinentu před 5000 lety a že k mísení s novou krví nedošlo, nebo bylo extrémně omezené.
Nejpodobnější s dingem jsou si psi z jihovýchodu Asie. To svědčí o tom, že dingo byl při příchodu na Australský kontinent domestikován a pak teprve znovu zdivočel. Podobnost k východoasijským psům vyvrátila teorii, která předpokládala na základě anatomické a barevné podobnosti, že dingo vznikl z psa indického.     

Dingo jako druh  poprvé popsal Blumenbach v roce 1780. Nejstarší archeologický nález dinga na australském kontinentu je starý 3500 let. Záhadou bylo, že dingo se vyskytuje v Australii a Nové Guineji, ale nikdy se nevyskytoval v Tasmánii. Dnes už se ví, že je to proto, protože se  Tasmánie od Austrálie odtrhla před 12 000 lety, tedy v době, kdy lidé ještě do Australie psy nepřivlekli. Podle nálezu nejstarší kostry dinga a zmíněného odtržení Tasmánie se psi do Australie dostali v časovém úseku před 3500 až 12 000 lety. Tento časový úsek velmi dobře  koresponduje s výsledky genetiků, kteří na základě nárůstu změn způsobených přirozenými mutacemi, spočítali dobu příchodu předka dinga do Austrálie na dobu před 5 000 lety. Tato doba zapadá i do dalšího dějového rámce dávné historie neboť se jedná právě o dobu, kdy pra-Číňané kolonizovali souostroví kolem Austrálie.

Za odhalení původu dinga vděčíme Peteru Savolainenovi a jeho spolupracovníkům z Královského technologického institutu ve Stockholmu, kteří odebrali DNA  211 dingům a její složení srovnávali s DNA od více než 600 domestikovaných psů a vlků. Jimi zjištěné údaje nevypovídají pouze o příbuznosti jednotlivých plemen, ale i o tom před jakou dobou se jednotlivé druhy a rasy od sebe začaly oddělovat a dokonce i ve kterém období  došlo k jejich zavlečení do Austrálie.

Prameny:
Proceedings of the National Academy of Sciences of the USA
The Australian Dingo Conservation Association Inc.
Swedish Research Council