O.S.E.L. - Objevena první série stop tyranosaura
 Objevena první série stop tyranosaura
…aneb Kudy chodil T. rex na špacír

https://cdn.phys.org/newman/csz/news/800/2016/1-universityof.jpg
Otisk tříprsté stopy velkého dravého dinosaura, pravděpodobně nedospělého exempláře druhu T. rex. Objev série tří stop pochází ze sedimentů souvrství Lance u městečka Glenrock ve Wyomingu. Kredit: Scott Persons
Je zajímavé, jak nové objevy často nečekaně korespondují s tématem článku z předchozího týdne. Tak je tomu i dnes, kdy týden po publikování příspěvku o riziku pádu pro běžícího tyranosaura doplnilo toto téma publikování studie o objevu vůbec první nezpochybnitelné série stop tyranosaura (Tyrannosaurus rex). Není přitom podstatné, že v tomto případě nejde o dospělého jedince a zároveň se jedná pouze o velmi krátkou sérii tří otisků. Důležité je, že máme k dispozici první doklad o dynamice a rychlosti chůze příslušníka nejpopulárnějšího dinosauřího druhu vůbec. Do dnešní doby bylo objeveno několik fosilních otisků stop velkého pozdně křídového teropoda, který nejspíš patří druhu T. rex (zejména se jedná o ichnotaxon Tyrannosauripus pilmorei z Nového Mexika). Přesto jsou tyto nálezy velmi vzácné a proto i vědecky cenné. Všechny dosavadní objevy daného druhu představují pouze izolované otisky, podle některých vědců známe dokonce jen dva akceptovatelné exempláře. Nový objev ze souvrství Lance ve Wyomingu je tedy více než zajímavý. Fosilní otisky byly objeveny u malého města Glenrock a jsou známé již delší dobu. Jako jeden z prvních je zde údajně viděl paleontolog Scott Persons z kanadské Univerzity v Albertě, když ještě jako třináctiletý chlapec navštívil zdejší skromnou instituci Glenrock Paleon Museum. Kurátor muzejních sbírek Sean Smith mu tehdy stopy ukázal a možná se i podílel významnou měrou na dalším směřování Personsovy vědecké kariéry (dnes je postdoktorálním studentem paleontologie na zmíněné univerzitě). Persons na otisky nezapomněl, a když se do Glenrocku po letech vrátil, nabídl Smithovi možnost podrobného vědeckého výzkumu a publikování výsledků v odborném periodiku. A to se právě nyní stalo, když byly stopy vědecky popsány v paleontologickém časopiseCretaceous Research (v doslovném překladu „křídový výzkum“). Čím je tedy nová studie, resp. objekt jejího zájmu, tolik významná?

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/af/Philmont_Scout_Ranch_Tyrannosaurus_footprint.jpg/1024px-Philmont_Scout_Ranch_Tyrannosaurus_footprint.jpg
Pravděpodobně největší známá stopa tyranosaura, označovaná jako Tyrannosauripus pilmorei. Byla objevena roku 1983 v Novém Mexiku a má délku 83 cm a šířku 71 cm. Kredit: Rufous-crowned Sparrow, Wikipedia

Již na první pohled je zřejmé, že poměrně velké tříprsté stopy s otisky drápů (nejlépe zachovaná stopa dokonce odhaluje otisk malého čtvrtého prstu) byly vytvořeny velkým teropodním dinosaurem. Vzhledem k souvrství a stáří sedimentů je jediným možným původcem takto velké stopy právěTyrannosaurus rex (znovu se ale objevila snaha o „legalizaci“ již obecně opuštěného vědeckého jména Nanotyrannus lancensis, takže pokud jde o vědecky platný taxon, představoval by druhou možnou variantu). Trojice stop se nachází na pískovcovém bloku a jejich příslušnost k tyranosauridům je nezpochybnitelná. Pozoruhodná série stop několika tyranosauridů již byla v nedávné době objevena v Britské Kolumbii, nepatřila ale samotnému tyranosaurovi. V tomto případě už téměř s jistotou jde o doklad dávné procházky populárního teropoda. Před 66 miliony let se na tomto místě procházel subadultní jedinec tyranosaura nebo snad dospělý nanotyranus a zanechal po sobě trojici otisků dostatečně kvalitní, aby na ně bylo možné aplikovat i známý vzorec pro výpočet rychlosti pohybu. V tomto případě bylo propočteno, že dravý dinosaurus kráčel rychlostí mezi 4,5 – 8 km/h (1,2 – 2,2 m/s). To zhruba odpovídá rychlé chůzi nebo pomalému běhu člověka.Nepochybně přitom nešlo o „spěchající“ zvíře, ostatně na takto měkkém podkladu by zřejmě ani nemohl vyvinout podstatně vyšší rychlost. Ačkoliv tedy nejde o důkaz, že se tyranosauři dokázali rychle pohybovat, i série stop kráčejícího tyranosaura nám může mnoho napovědět. Je totiž evidentní, že šlo o kurzoriálního tvora, schopného v případě potřeby na pevném podkladu výrazně zrychlit. Délka kroku navíc napovídá, že i při relativně klidné chůzi dokázal dinosaurus urazit větší vzdálenost svižnějším tempem než většina býložravých dinosaurů žijících ve stejném prostředí. A jak známo, dravec nepotřebuje být nejrychlejší ze všech. Úplně postačí, když je rychlejší, než jeho nejpomaleji se pohybující kořist.

 

Odkazy:

https://phys.org/news/2016-01-track-tyrannosaur-trail.html

https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0195667115301452

Sean D. Smith, W. Scott Persons IV & Lida Xing (2016) A tyrannosaur trackway at Glenrock, Lance Formation (Maastrichtian), Wyoming.Cretaceous Research 61: 1-4 doi:10.1016/j.cretres.2015.12.020

Psáno pro Dinosaurusblog a osel.cz


Autor: Vladimír Socha
Datum:19.01.2016