Proč právě průhlednost

Průhlednost vody je limitujícím faktorem pro výskyt ptáků zejména během hnízdního období, kdy potřebují krmit svá mláďata. To platí zvláště pro potápku černokrkou, ptáka roku 2015, která se při lovu potravy orientuje pomocí zraku. Potápka černokrká byla vyhlášena ptákem roku především z důvodu katastrofálního úbytku početnosti – a ten se naneštěstí netýká jen potápek. Nízká průhlednost vody neškodí jen ptákům – v zakalené vodě mají ztížené podmínky pro život rostliny, bezobratlí či obojživelníky.

Sníženou průhlednost vody v rybnících má u nás na svědomí zejména nepřirozeně vysoká obsádka komerčně chovaných kaprovitých ryb. Příliš vysoký počet nasazených ryb dokáže zcela zlikvidovat drobné vodní bezobratlé (zooplankton), což má za následek přemožení drobných řas (fytoplankton) a následnou sníženou průhlednost vody. Kapři při hledání potravy ryjí v bahně na dně, čímž ničí vodní rostliny a zároveň dále zvyšují zákal vody.

Typický rybník s neprůhlednou vodou. Foto autorka textu

Co říká Secchiho deska o našich rybnících

Průhlednost vody v nádržích v Česku se v roce 2015 pohybovala od maxima 410 cm na Kolovském rybníce v okrese Karlovy Vary (který si zachoval nadprůměrně vysoké hodnoty průhlednosti až do konce sezony), po téměř nulovou průhlednost na více lokalitách koncem srpna. Průměrná průhlednost podle očekávání s postupem vegetační sezóny v jednotlivých měsících klesala, a to od hodnoty 87 cm v dubnu, 77 cm v květnu, 64 cm v červnu, 48 cm v červenci až po 41 cm v srpnu.

Výsledky jednotlivých měření i souhrnné výsledky po okresech jsou k dispozici na stránce voda.birds.cz.

Jaké bylo zapojení

Průhlednost vody jsme měřili od dubna do srpna, s důrazem na hnízdní období. Celkem se za loňský rok sešlo 686 samostatných měření z 353 různých lokalit po celé republice. Mezi nejlépe pokryté regiony patří okresy Rokycany, Karlovy Vary, okolí Prahy, Jindřichohradecko, Českobudějovicko, okres Nymburk, okolí Velkého Meziříčí či Moravskoslezský kraj. Do akce se zapojilo 56 samostatných měřicích skupin, od jednotlivců až po kolektivy s více než 20 členy. Na nejpodrobněji sledovaných lokalitách je k dispozici až 13 měření za sebou (rybníky Karásek a Labutinka, vodní nádrž Klabava a Ejpovické jezero, všechny v okrese Rokycany).

Typický rybník s neprůhlednou vodou. Foto autorka textu

Koordinátorku kampaně Katarínu Slabeyovou z ČSO těší zájem lidí, který vyplývá z nasbíraných čísel. „Díky zapojení dobrovolníků máme velké množství údajů ze všech koutů republiky. Bez aktivní účasti veřejnosti by bylo velmi obtížné a nákladné sesbírat podobný soubor informací. I touto cestou bychom chtěli poděkovat všem zúčastněným za jejich přínos,“ říká Slabeyová.

Souhrn

Jsme světoví

Podobné projekty, jako bylo naše loňské měření, existují i jinde ve světě. „Nejslavnější, největší a nejstarší projekt tohoto druhu byl založen r. 1994 v Kent State University, Ohio, USA a jmenuje se „Secchi Dip-in“. Měření dobrovolníků z USA a Kanady ukazují nejširší veřejnosti dlouhodobé trendy v průhlednosti Severoamerických jezer,“ přibližuje Daniel Fiala z Výzkumného ústavu Vodohospodářského T. G. Masaryka. „Za dvacet let se podařilo vytvořit unikátní databázi měření z více jak 13 000 jezer, z nichž asi 2 000 jsou sledovány dlouhodobě. Do projektu se za dobu trvání zapojily tisíce lidí a k roku 2010 naměřili přes 41 000 záznamů,“ dodává Fiala. Důležitost sledování stavu vod zdůrazňují i závěry loni vydané Zprávy o stavu přírody v EU, která přímo uvádí „Poškození přírodních podmínek bylo nejpodstatnějším ohrožením pro ptáky, kteří žijí na sladkovodních stanovištích, pravděpodobně kvůli snížení dostupnosti míst pro hnízdění a krmení“.

A co bude dál?

V současné době probíhá ve spolupráci s odborníky z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy vyhodnocování výsledků z měření i ve vztahu k výskytu a početnosti vodního ptactva.

„S našimi partnery plánujeme v kampani pokračovat i v příštím roce a přibude i několik novinek. Zájemci se vše brzy dozvědí na stránce voda.birds.cz,“ uzavírá Slabeyová.

Kontakty

Katarína Slabeyová, ČSO, ochrana mokřadů, slabeyova@birdlife.cz, 777 330 710

Daniel Fiala, hydrobiolog, VÚV T.G.M, daniel_fiala@vuv.cz, 220 197 348

Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO, verm@birdlife.cz, 773 380 285