Jak praví Wikipedia, Velký alpský zlom je linie vytvářející hranici mezi Australskou deskou a Tichomořskou deskou, o délce asi 500 kilometrů. Probíhá přes podstatnou část Jižního ostrova Nového Zélandu a má velký vliv na jeho podobu, což lze pozorovat i z oběžné dráhy. Podle geologů tento transformní zlom (čili zlom s horizontálním pohybem) vznikl asi před 25 miliony let, a je to geologicky pořádně dramatické místo. Tichomořská deska se tu podsunuje pod Australskou desku, čímž dochází k růstu pohoří Jižní Alpy rychlostí asi 7 milimetrů ročně. Na Jižním ostrově dochází k intenzivním zemětřesením, a v oblasti se také vylévá magma, které živí sopky na Severním ostrově Nového Zélandu. Pokud víme, tak se tu v průměru jednou za 330 let odehraje dramatické zemětřesení o síle kolem 8. stupně Richterovy škály.
Podle odborníků je tento zlom nebezpečný. Badatele mezinárodního projektu Deep Fault Drilling Project (DFDP), který zahrnuje 90 vědců z celkem 12 zemí, ovšem nenapadlo nic lepšího, než začít vrtat přímo do srdce Velkého alpského zlomu. Jak se říká, kdo se bojí, nesmí dělat vědu na hranici tektonických desek. Těžko říct, jestli je to spíš láska k výzkumu anebo šílenství, ale každopádně se do toho pustili. A nakonec rozhodně nelitovali. Své pozoruhodné výsledky prezentovali minulý týden na setkání Americké geofyzikální unie v kalifornském San Franciscu.
Rupert Sutherland z novozélandské vládní organizace GNS Science a Univerzity ve Wellingtonu, a jeho spolupracovníci, se dostali do hloubky 893 metrů. Ke svému úžasu v hloubce 830 metrů naměřili teploty přes 110 stupňů Celsia. Pro takovou hloubku je to doopravdy výjimečné horko. Peklo pod zemí. Sutherland a spol. se ale čertů nebojí. Jsou nadšeni a těší se, že by se jim mohlo podařit dostat se vůbec poprvé v historii přímo do nejnebezpečnější části zlomu. Tedy do míst, kde se rodí velká zemětřesení a kde se uvolňuje velká část jejich energie. Takové zóny zlomů jsou obvykle natolik hluboko, že nejsou soudobými technologiemi dostupné. Překvapivá data z vrtu do Velkého alpského zlomu ale ukazují, že právě tady by zmíněná zóna mohla být v mnohem menší hloubce. Bylo by naprosto fascinující se do ní podívat.
Deep Fault Drilling Project za 2 miliony amerických dolarů není jediným, který se snaží vrtat do aktivního zlomu. Od podobných pokusů v Číně, na Tchajwanu, v Japonsku nebo ve Spojených státech se liší v tom, že nezapočal po velkém zemětřesení. V oblasti se naopak velké zemětřesení očekává, někdy kolem roku 2047, a projekt DFDP se tudíž snaží zmapovat situaci před velkým zemětřesením.
Když lidé projektu Deep Fault Drilling Project začali v srpnu 2014 vrtat, tak plánovali, že se dostanou do hloubky 1300 metrů. Nakonec se za 5 měsíců provrtali do hloubky 893 metrů, kde jim série problémů zabránila v dalším postupu.
Sutherland s kolegy odhadují, že se dostali nějakých 100 až 200 metrů od samotného zlomu. I tak to ale považují za velký úspěch. Odebrali vzorky hornin z bezprostřední blízkosti zlomu a instalovali tam zařízení založené na optickém kabelu, které může měřit teplotu a funguje i jako seismometr.
Naměřená teplota 110 stupňů Celsia v hloubce 830 metrů je vážně podivuhodná. Za normálních okolností totiž teplota hornin stoupá zhruba o 30 stupňů za jeden kilometr hloubky. Jenže ve vrtu Velkého alpského zlomu to je asi tak 150 stupňů Celsia za kilometr. Podle geologů je to vážně síla. O to víc jsou teď všichni žhaví na nové vrtání.
Video: Alpine Fault Open Hole Drilling Gear
Video: The Next Alpine Fault Earthquake in New Zealand
Literatura
Nature News 17. 12. 2015, Wikipedia (Alpine Fault).