Co že to autoři míní pod pojmem „pseudo-profound bullsh*t“, který jsme zde přeložili jako „volovina“? Ve své studii to definují jako nesmyslná prohlášení typu: Víte, jeden přítel na Facebooku tvrdí, že „Pohoda vyžaduje zkoumání. Přestoupit toto poslání znamená ztotožnit se s ním.“ "Skrytý význam transformuje neparalelní abstrakt.“ Že z toho nejste nijak moudří? Právě o to v pokusu šlo. Vymyslet ptákoviny a pak zjišťovat, zda v náhodně vybraných slovech, pospojovaných do něčeho, co se na venek tváří dodrženou syntaktickou strukturou, dává lidem nějaký smysl.
Psychology na myšlenku zkoumat studentům analytické myšlení tak poťouchlým způsobem, přivedlo brouzdání po internetu. Konkrétně rostoucí obliba v přeposílání kolujících nesmyslů. Gordon Pennycook se svými kolegy z University of Waterloo v Kanadě zkusili prověřit jak moc takovým věcem jejich studenti „věří“.
Jen pro zajímavost, v jejich odborném textu recenzovaného časopisu se slovo hovadina ( bullsh*it ) objevuje 200 krát. U vědecké práce to je zcela jistě zralé na zápis do Guinessovy knihy rekordů. Nejspíš je hned tak někdo nepřekoná :)
Víru lidí ve smysluplnost předkládaných slátanin vyráběných generátorem náhodných spojení, prověřovali na téměř třech stech studentech. Vždy jim dávali za úkol význam předkládaných „frází“ oznámkovat. Volit mohli mezi jedna až pět, přičemž čím smysluplnější dojem na ně fráze udělala, tím vyšší číslo jí měli přidělit.
Výsledek autory až zarazil. Průměr udělených známek za smysluplnost textů činil 2,6. Což jak sami jistě uznáte, v totálních blábolovinách bez logiky nacházet tolik duchaplnosti, je docela síla. Ještě znepokojivější na tom všem je, že 27 procent účastníků ohodnotilo předkládaný text známkou 3 a vyšší. V překladu to znamená, že více než čtvrtina dotazovaných si ani nepřipustila, že slátaniny by nemusely dávat žádný smysl.
Nezůstalo jen u jednoho testu. V dalším vědci například do již zmíněných náhodně generovaných „vět“ jemně nadhodili zmínku „Deepak Chopra“ (spiritistického léčitele osobnostního rozvoje). To stačilo, aby pokusní lidští králíci vygenerovaným pitomostem hned lépe porozuměli. Další pokus si zase posvítil na to, jak študáci „věty“ chápou, když se jim dají na srozuměnou, že nepůjde o duchovní záležitost, ale světskou. U některých se hned známkování výrazně změnilo. K horšímu
Pochopitelně, že všichni účastníci si prošli též rozsáhlými poctivými kognitivními testy. Ty je prokleply co do schopnosti vyjadřovacích schopností, rozsahu slovní zásoby, úsudku, matematických schopností, ale i ohledně vztahu k víře, názoru na nadpřirozenost, důvěru v alternativní medicínu a sklon věřit konspiračním teoriím typu „Američani na Měsíci nikdy nebyli“.
Výzkumníci z výsledků vyčetli, že ti studenti co lépe "chápou význam oslovin", mají v průměru v kognitivních testech signifikantně horší výsledky. Je mezi nimi více nábožensky založených a věřících v nadpřirozeno. Častěji inklinují k alternativní léčbě a užívání homeopatik. Také více tíhnou k metafyzice a konspiračním teoriím.
Autoři jsou toho názoru, že jejich poznatky by mohly přispět k lepšímu poznání, proč jsme náchylní věřit pochybným prohlášením, ať už se týkají klimatu, škodlivosti vakcinace či jiného "bullsh * tu". A možná i nějak přispět ke zlepšení situace. Emily Willinghamová, píšící pro časopis Forbes, po svých zkušenostech s vyvracením kolujících bludů založených na Seraliniho podvodech škodlivosti GMO kukuřice, optimismus autorů okomentovala skepticky. Nějaké zlepšení situace vbrzku nepředpokládá. Na adresu nás všech dodává: „Nebuďme na děti pro jejich víru příliš tvrdí, nejsou si vědomy toho, co činí.“
Literatura
University of Waterloo
Pennycook, G., Fugelsang, J.A., & Koehler, D.J. Everyday consequences of analytic thinking. Current Directions in Psychological Science.