Motion capture technologie, neboli snímání pohybu skutečného objektu a převod tohoto pohybu na digitální model se využívá ve filmové a reklamní produkci, v herním průmyslu, v medicíně a sportu, v trenažerech, jak sportovních, tak vojenských, při vyhodnocování designových návrhů a jejich funkčnosti. Dalších způsobů využití této technologie by se jistě našla celá řada. Výhoda zaznamenat pohyb lidského těla a poté ho důkladně analyzovat či využít v aplikaci je k nezaplacení. Bohužel pro někoho je k nezaplacení doslova.
Způsobů jak převést pohyb lidského těla na digitální model je několik. Díky filmovým trhákům a marketingovým kampaním okolo nich se do obecného povědomí dostala optická motion capture technologie, díky které dokázali filmoví a trikoví mágové změnit jinak vcelku sympatického Andyho Serkise na Gluma v Pánovi prstenů, či King Konga v poslední verzi stejnojmenného filmu. Taková technologie vyžaduje jednak vcelku štědrý prostor, k tomuto účelu speciálně upravený a samozřejmě také technologii skládající se zejména z množství kamer. Že nejde o ledajaké kamery je zřejmé z pohledu na jejich parametry. Aby kamera neztratila malý reflexní bod umístěný na těle herce, potřebuje jednak vysoké rozlišení, které u moderních systémů dosahuje pěkných 16-ti megapixelů a také vysokou snímkovou frekvenci aby se při rychlých pohybech nestala z reflexního bodu roztomilá rozmazaná šmouha. Kamery proto fungují s frekvencí až 460-ti snímků za sekundu. Při pravidlu které říká, že čím více kamer okolo herce umístíme, tím kvalitnější výsledek dostaneme, je i pro laika zřejmé, že taková technologie rozhodně nebude z nejlevnějších. Po světě a naší republiku nevyjímaje je několik studií, kde lze toto zařízení pronajmout, nicméně za den v tak specializovaném studiu velmi jednoduše utratíte roztomilou sumičku.
Poptávka po levnější a skladnější alternativě na sebe nenechala dlouho čekat. Odezvou byl vznik systému Inerčního, v česku nazýván gyroskopický. V tomto případě jsou data o pohybu těla získávána a následně interpretována, ze senzorů připevněných na klíčových místech těla. Senzory ovšem nejsou pasivní, ale obsahují gyroskopy, akcelerometry a magnetometry, díky kterým poskytují informace o orientaci, rychlosti a směru pohybu. Nic na světě bohužel není ideální a tedy i inerční systém má své nedostatky. Oproti optickému systému, kde kamery sledují pozici jednotlivých reflexních bodů v prostoru, funguje tento systém přírůstkově, nemá ponětí o absolutní pozici jednotlivých částí těla v prostoru, ale vypočítává rozdíly hodnot v orientaci a pohybu jednotlivých senzorů vůči počáteční kalibrované poloze. To také vyžaduje vcelku přesné přeměření a „zkalibrování” herce, bez kterého by systém nedokázal určit délku končetin, či výškovou polohu pánve nad zemí během pohybu. Přírůstková metoda bohužel kumuluje chyby v měření, takže herec, který vyjde z místa a po chvíli hereckého výkonu se vrátí zpět, se díky tomuto nedostatku nevrátí v digitální podobě na přesně původní pozici jako v reálu. Nepřesnosti vyžadují více postprodukční práce, než u optického systému, nicméně výhody jsou nezanedbatelné. Jde zejména o fakt, že k použití není třeba speciálně určený a vybavený prostor. Inerční systém lze použít kdekoli. Senzory mohou být pod běžným oblečením, odpadá starost, zda mezi hercem a kamerou není vizuální překážka, celou technologii lze jednoduše přenášet ve středně velkém kufru a počáteční kalibrace zabere slabých 5 minut. Inerční motion capture se tak stal běžnou technologií, že jí používají společnosti a instituce s omezenými finančními zdroji, popřípadě ty, které potřebují využívat systém i mimo relativně stísněné, předem připravené prostory. Pořizovací cena je sice výrazně nižší, než u optického řešení, ale pro někoho stále nedosažitelná.
A zde se našel prostor pro Perception Neuron. Tato společnost sídlící v Pekingu v úspěšné crowdfundingové kampani slibovala vytvořit mimořádně kompaktní a levný inerční systém. V těchto dnech je systém dodáván prvním zákazníkům. Inženýrům v Perception Neuron se podařilo vtěsnat odolný gyroskop, akcelerometr a magnetometr do krabičky o velikosti 12.5mm x 13.1mm x 4.3mm při zachování kvality parametrů dražších produktů. Zákazník tak dostane funkční systém, který sice stále obsahuje nedostatky, nebo chcete-li omezení inerční technologie, nicméně cena blížící se průměrné české měsíční mzdě tyto nedostatky zcela vyvažuje a ospravedlňuje. Podle prvních ohlasů je to konečně zcela dostupná technologie, která produkuje dostatečně kvalitní data.
Zdroj: Animation Magazine, December 2015 Tech Review, Nov 29th, 2015