Profesorka Elizabeth Deane z Macquarie University v australském Sydney nyní zjistila, jak to vačnatci dělají, že dokáží svá mláďata před hrozícími infekcemi ochránit.
Běžně se biologové setkávají s tím, že vaky koal jsou suché a že obsahují hnědý materiál, který je na povrchu je ztvrdlý. Vzezřením tato látka připomíná zbytky výkalů a je za ně často považována. Dosud jen málo kdo měl možnost pozorovat koalí vak v době porodu, kdy se hnědá ucpávka odloupne a vak se změní k nepoznání. Kůže se stává lesklou vlhkou a průsvitnou. Do vaku lze snadno „vstoupit“ a lze v něm nalézt kapičky čiré látky. Tyto mikrokapičky jsou zřejmě klíčem k vysvětlení toho, jak je možné, že nepatrná mláďata vačnatců dokáží přežít dobu, kdy nemají vyvinutý vlastní imunitní systém. O tom, že koalí mláďata jsou vystavena zvýšenému nebezpečí infekce není nejmenších pochyb - těsně po porodu musí z překonat infikované vnější porodní cesty, přelézt po srsti matky až do vaku. Do vaku se tedy mláďata dostávají obalena choroboplodnými zárodky. To vše v době, která není delší než měsíc po početí a kdy jejich organismus je velikosti fazole a kdy nemá vyvinutou aktivní imunitní obranu. Jejich možnost bojovat s infekcí, podle toho co o tom dosud víme, je velmi malá.
Koaly rodí jedno mládě. Novorozenec měří 1 cm a váží méně než půl gramu.
Co chrání mladé vačnatce?
Z teorií, které Deaneová se svým týmem prověřovala, se jeví nejpravděpodobnější ta, která předpokládá, že matka vytváří ve svém vaku sekret s antimikrobiálními účinky. Této možnosti nasvědčuje i fakt, že i ostatní savci dokáží v určitých místech na kůži a ve střevě produkovat antimikrobiální proteiny.
Pozorování Deaneové, kromě zjištění produkce zmíněného mysteriózního sekretu, přineslo ještě jeden poznatek. Zavrhlo po desetiletí tradovaný omyl, že koalí matky před porodem čistí svůj vak lízáním. I když takové lízání vlastního vaku dělají klokani (proto se soudilo, že koaly čistí svůj vak obdobně), koaly k tomu nejsou uzpůsobeny. Anatomická stavba jejich těla takovou očistu neumožňuje, prostě si tam jazykem nedosáhnou.
Antimikrobiální proteiny
Výzkumníci u sekretu z koalího vaku zjistili to co se dalo předpokládat – sekret má antimikrobiální účinky. Zatím se neví které proteiny to mají na svědomí. Výzkum je teprve ve fázi, kdy se zjišťuje které z přítomných proteinů tyto ochranné účinky vykazují a prověřuje se jejich aminokyselinová skladba. Vědci se pokouší zjistit, zda nalezené proteiny jsou podobné známým proteinům, které se vyskytují u savců. Žádný z dosud zkoumaných koalích proteinů ale v savčích antimikrobiálních látkách svůj protějšek nemá. Je pravděpodobné, že u vačnatců vědci odhalí nové, jedinečné proteiny s ochranným účinkem, které bude možné využít při léčbě lidí. Že ale tento výzkum nemusí přinést objev nového léku hned zítra si uvědomíme, když vezmeme v úvahu, že k výplachu vaku používají výzkumníci jen pouhý jeden mililitr sterilní vody (to aby neohrozili vyvíjejícího se potomka), a z takového jednoho výplachu získají jen nepatrné množství žádoucí proteinové směsi. Na to, aby mohli zjistit to o čem zde nyní referujeme, tedy aminokyselinovou skladbu jen malé části přítomných proteinů, museli výzkumníci vyplachovat koalám vaky po dobu tří let!
O koalách se tradovalo, že si svůj vak čistí podobně jako mámy klokanů - lízáním. Tradovaný mýtus nyní padl. Anatomická stavba jejich těla to neumožňuje. Jak si koalí mámy udržují svůj vak v čistotě je do značné míry záhadou ale velkou roli při tom hraje sekret, který jejich vak produkuje.
Mládě koaly je při narození slepé, hluché a zadní nohy teprve začínají dostávat svůj tvar. První věc, kterou musí mládě udělat je co nejrychleji se dostat do mámina vaku. Má k tomu silně vyvinuté přední končetiny. Většinou to zvládne během pěti minut po porodu. Ve vaku se přisaje k jedné ze dvou bradavek a stráví zde dalších šest měsíců. Sekret, který matka ve vaku produkuje, umožňuje koalím mláďatům přežít aniž by onemocněla infekcemi. Vědci doufají, že zde naleznou nové antimikrobiální látky, které bude možno použít v humánní medicíně.
Snad se jim to podaří dříve, než jim vykácíme zbytky jejich eukalyptových hájů a než koaly jako druh vyhynou.
Další zajímavosti z koalího života
-
Mezi šestým a sedmým měsícem věku mladá koala na krátký čas vyleze ze svého vaku a začne konzumovat výkaly své matky, které v tu dobu jsou řídké a připomínají kašičku. Tímto počínáním si mladá koala správnými bakteriemi infikuje svůj zažívací trakt, aby byl schopen trávit jedovaté eukalyptové listy.
-
Ve věku 8 měsíců je mladá koala na svůj vak velká a stěhuje se matce na záda. Koaly se osamostatňují, když jim je jeden rok.
- Když má koala strach, vydává zvuk podobný pláči dítěte.
-
Zkamenělé zbytky zvířat podobných koalám, které se vědcům podařilo nalézt, jsou zhruba 25 miliónů let staré. Přesto se odborníci domnívají, že koaly obývaly oblast Austrálie ještě o dalších 20 miliónů let dříve.
-
V jazyce domorodců znamená koala „žádné pití“. Není ji totiž téměř možné spatřit, jak pije. Většinu vody získává zároveň s potravou - listy blahovičníku.
-
Nejaktivnější jsou v noci, za soumraku a za svítání. Lidé se dříve domnívali, že příčinou dlouhého spánku (prospí 18 až 20 hodin denně) je omámení z eukalyptových listů, které jsou pro mnohá zvířata extrémně jedovaté. Ukázalo se, že tyto listy mají jen velmi malou výživnou hodnotu a to je také pravý důvod, proč medvídci většinu dne prospí. Potřebují šetřit s životní energií. Se stromů sestupují v podstatě jen tehdy, když se chtějí přesunout na jiný strom.
-
V rozmezí let 1908 až 1927 bylo zabito více než dva miliony koal bylo. Jejich nynější populace je odhadována na 20 až 80 tisíc jedinců.
Prameny: Zooboks Magazine , Lone Pine Koala Sanctuary, Jesmond Road, Fig Tree Pocket, Brisbane, AUSTRALIA, World Wide Web: https://www.koala.net, ABC Science Online, Macquarie University a další.