O Velkém hadronovém srážeči (LHC) v CERNu už byl sepsáno mnoho superlativů. A samozřejmě právem. Největší urychlovač, nejdražší vědecký projekt na Zemi, a tak dále. Jak se ale zdá, LHC nezůstane rekordním urychlovačem navěky. V CERNu přemýšlejí o tom, že postaví Future Circular Collider (FCC), ultimátní srážeč nové generace a své záměry nezakrývá ani Čína.
Ať už si o Číně a jejím politickém systému myslíme cokoliv, tak je nejspíš pravda, že teď prožívá epizodu náramného vědeckého a technologického rozvoje, která ji dovoluje věnovat část prostředků na ambiciózní vědecké projekty. Jeden takový projekt by měl v dohledné době potěšit komunitu fyziků. Podle agentury AFP státní čínská média oznámila úmysl Číny zahájit v roce 2020 stavbu obrovského srážeče částic, slovy titulku této zprávy „super supersrážeče“.
Podle dostupných informací by tento gigasrážeč měl být minimálně dvakrát větší než LHC a měl by srážet částice o několikanásobně vyšší energii. Šéf Institutu fyziky vysokých energií (IHEP) Čínské akademie věd Wang Yifang prohlásil v rozhovoru pro China Daily, že intenzivně pracují na finálním konceptu designu tohoto zařízení, který by měl být hotový koncem příštího roku. Pokud se to povede a Evropa významně nezrychlí přípravu srážeče Future Circular Collider, tak se Čína zřejmě dostane do vedení.
Logo Institute of High Energy Physics (IHEP)
Čínští fyzici vědci očekávají, že na jejich gigantickém srážeči uvaří miliony Higgsových bosonů, mnohem víc, než kolik zvládne Velký hadronový srážeč. Slibují si od toho, že se o těchto populárních částicích dozvědí daleko více zajímavého. Tak jak je v současnosti plánovaný, by čínský velesrážeč měl srážet protony se sedmkrát vyšší energií, než jak to umí Velký hadronový urychlovač. Jeho výkon kolem 100 TeV by měl být srovnatelný s plánovaným srážečem Future Circular Collider, pokud ho ovšem Evropa postaví. Takové srážky by nám měly ještě daleko více pootevřít dveře do světa přízračných částic, které tušíme za hranicemi možností dnešních přístrojů.
Wang si nebere s LHC v CERNu servítky a podotýká, že tenhle srážeč už narazil na strop. Podle něj není reálné, že by v CERNu na stávajícím zařízením mohli ještě dramaticky navýšit energii srážek částic. Žijeme v době, kdy mnohé rozvinuté země omezují výdaje na vědecké projekty, zvlášť pokud jde projekty, které neskýtají záruky okamžitých a dramaticky úspěšných aplikací. Čína teď ale utrácí spoustu peněz jak v praktické, tak i v teoretické vědě. Netají se přitom svými ambicemi stát se globálním lídrem v mnoha vědeckých oborech, od biologie až po kosmologii.
Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze slaví 60 let od svého založení. Při této příležitosti přichystala fakulta ve spolupráci s Ústavem jaderné fyziky AV ČR, v.v.i. na 2. listopadu 2015 řadu akcí. Na neformálním setkání s promítáním videí, experimentů a expozice všech kateder, se bude v době mezi 15:30 až 18:00 možné setkat s nakladatelem a autorem knihy Fukušima I poté (knihu bude jen za nakladatelskou cenu).
V Číně začali plánovat stavbu ohromného srážeče částic v několika variantách v roce 2013, brzy po intenzivním zážitku globálních oslav objevení Higgsova bosonu na LHC. Vhodným místem pro takovou stavbu by prý mohlo být přístavní město Čchin-chuang-tao v severozápadní Číně, které je mimo jiné i výchozím bodem Velké čínské zdi. Pro fyziky vysokých energií je příhodné svými geologickými poměry a v neposlední řadě také místními vinicemi.
Stávající růst čínské ekonomiky a velké zdroje Číny podle Wanga nabízejí unikátní příležitost k rozsáhlým investicím do základního výzkumu. Za Evropany doufáme, že jim v dnešní turbulentní době jejich elán a ekonomický růst vydrží. Byla by škoda přijít o tak ambiciózní projekt. Jak poněkud pateticky říká Wang, nebude to stroj jen pro Čínu, ale pro celý svět. A fyzici podle něj budou mít možnost přijet do Číny a na projektu gigantického srážeče částic se osobně podílet. Kolem roku 2020 uvidíme.
Literatura
AFP 29. 10. 2015.