Vesmírný teleskop NASA Kepler si už získal nehynoucí slávu jako lovec exoplanet. Počíná si přitom vlastně docela jednoduše. Kepler sleduje nepatrné poklesy jasnosti více než 150 tisíc hvězd ve vybraném zorném poli a z těchto změn lze usoudit, že mezi námi a dotyčnou hvězdnou něco obíhá. Jinými slovy, Kepler hledá tranzity exoplanet přes kotouč hvězdy a zjišťuje tak, že tam nějaké exoplanety jsou. Dokonce může odečítat některé vlastnosti takových objektů, například velikost nebo také jejich tvar. U exoplanet tak nějak automaticky předpokládáme, že mají tvar koule. Jenže, co kdyby Kepler pozoroval něco, co tvar koule nemá? Přesně to se nedávno stalo a v odborných kruzích propukla vřava.
Dotyčné pozorování se týká hvězdy KIC 8462852, žlutobílého trpaslíka spektrální třídy F ze souhvězdí Labutě, asi jedenapůlkrát většího než Slunce a vzdáleného od nás 1 480 světelných let. Pozorování dočasného poklesu jasnosti této hvězdy, tedy její tranzitní signál, je velice exotické. Podle astronomů a dobrovolných vědců programu Planet Hunters došlo během mise Kepler u hvězdy KIC 8462852 ke dvěma nesmírně divným, nepravidelným a mohutným poklesům jasnosti, v největším extrému až o celých 20 procent jasnosti hvězdy.
Podle Tabethy Boyajian z Yale a jejího týmu nejde o chybu. Kepler pečlivě sbírá data o každé hvězdě, kterou pozoruje, tedy i data o KIC 8462852. V tomto případě jde o dva velmi odlišné poklesy jasnosti hvězdy, jeden mezi 788. a 795. dnem mise teleskopu Kepler a pak mezi 1 510. a 1 570. dnem. Badatelé vyloučili všechny pravděpodobné závady, chybu v přenosu dat, nezamýšlený pohyb teleskopu, ale nepomohlo to. Prý je to unikátní a velice bizarní záležitost. V systému KIC 8462852 zjevně pozorujeme něco doopravdy zvláštního a navíc monumentálního. Pokles jasnosti hvězdy o desítky procent, to se jen tak nevidí.
Co nám to tedy stíní záři hvězdy KIC 8462852? Boyajianová a spol. se nejdřív pochopitelně snažili najít nějaké vysvětlení, které by zahrnovalo známé přírodní mechanismy. Postupně vyloučili suť po srážce planet, planetární prstence i hvězdné skvrny a nakonec jim zbyl pořádně veliký shluk komet. Právě shluk komet by snad mohl být hledaným vysvětlením, jenže ani tahle exokometární hypotéza prý není zrovna moc uspokojivá.
Exokomety u cizích planet jsme už sice viděli, ale nikdy nic podobného, jako je tohle. Pokud by hejno exokomet mělo podstatně zastínit naplno rozjetou hvězdu spektrální třídy F, muselo by být ohromné a muselo by být ve správný čas na správném místě. Jinými slovy, takové pozorování exokomet, byť teoreticky možné, by muselo být naprosto bláznivou náhodou. Poblíž KIC 8462852 je sice hvězda, která by velice šťastnou souhrou okolností tohle snad mohla svým přiblížením způsobit, není to ale vůbec jisté. Když to ale nejsou exokomety, tak co tedy?
Debata kolem KIC 8462852 nabrala na obrátkách, nikdo ale zatím hlasitě nepropaguje vysvětlení, která by nezahrnovala známé přírodní mechanismy. Vyjádření jsou vesměs opatrná, diplomatická. Nicméně, Boyajianová a spol. při veškeré střízlivosti operují i se scénářem, že u hvězdy KIC 8462852 visí ohromná struktura umělého původu. Ostatně, právě Kepler by mohl podobné stopy cizích vesmírných civilizací doopravdy odhalit. Jestlipak mají lidé kolem Keplera domluveno, jak v takovém případě budou postupovat?
Co teď s tím? Bohužel, k dispozici je jen velmi málo dat. Hlavní mise teleskopu Kepler skončila a my máme zmíněná dvě zvláštní měření poklesu jasnosti hvězdy KIC 8462852. Nic víc. SETI může zkusit lovit rádiové vlny v této oblasti, stále více lidí si ale myslí, že odposlouchávání rádiových vln je k ničemu. Proč by je vůbec někdo vysílal? Ať je ale v soustavě KIC 8462852 hejno exokomet anebo konstrukce civilizace blízké druhému stupni Kardašovovy škály rozvoje civilizací, vesmír je každopádně plný dobrodružství.
Literatura
Discovery News 15. 10. 2015, Wikipedia (KIC 8462852).