O největších sauropodních dinosaurech, kteří zároveň bez nejmenší pochyby představují největší suchozemské živočichy všech dob, jsem na blogu již psal mnohokrát (viz například zde, nebo zde, případně zde). Redukovat ale vjem z gigantických rozměrů dinosaurů pouze na tuto skupinu plazopánvých by bylo krátkozraké a zavádějící. Prakticky každá větší skupina teropodů, tyreoforů, marginocefalů nebo ornitopodů měla své obry a fosilní záznam, jakkoliv je zatím neúplný a pro dokonalý přehled nedostatečný, nám již o nich vyjevil své miliony let staré tajemství. Podívejme se tedy na představitele největších zástupců jednotlivých skupin, od kolosálních sauropodů až po podstatně „skladnější“, přesto však neméně zajímavé tyreofory nebo ceratopsidy. Třídění na dané skupiny je samozřejmě poněkud nepřirozené, ale pro představu o různorodosti a jakýsi obecnější vhled postačí. Je také třeba poznamenat, že jde o přehled aktuální k tomuto datu (září 2015), vzhledem k poměrně rychlé obměně informací však může brzy dojít ke změnám, které budou řešeny případnými dodatečnými aktualizacemi článku. Důvodem častých obměn není ani tak objevování nových obřích druhů (které je poměrně vzácné, dochází k němu v průměru jednou za několik let), ale spíše přehodnocování velikosti nebo systematické příslušnosti již známých „rekordních“ taxonů.

SAUROPODA (Sauropodi)

Vědecké jméno: Argentinosaurus huinculensis

Popsán: Bonaparte a Coria, 1993

Místo objevu: Provincie Neuquén, Argentina

Doba výskytu: Svrchní křída (cenoman), před 97 – 94 mil. let

Zařazení: Titanosauria, Lithostrotia, Antarctosauridae

Rozměry: Délka 35 – 40 m (?), hmotnost 70 – 100 tun (?)

 

 

Zřejmě největší známý dinosaurus, z něhož se nám dochoval poněkud kompletnější (byť stále velmi fragmentární) fosilní záznam. Byl objeven koncem 80. let minulého století farmářem jménem Guillermo Heredia, který na svém pozemku nalezl něco, co vypadalo jako fosilizovaný kmen stromu. Později však přivolaní paleontologové odhalili, že se ve skutečnosti jedná o 1,5 metru dlouhý fragment holenní kosti. Další obří kostní elementy, jako 1,59 metru vysoký obratel nebo 155 cm dlouhá kost lýtková ukázaly, že se jednalo o skutečně kolosálního titanosaurního sauropoda, který nejspíš dosahoval délky výrazně přes 30 metrů a hmotnosti možná až ke stovce metrických tun. Tím pádem dosahoval Argentinosaurus hmotnosti srovnatelné s 15 dospělými slony. Podle některých odhadů v době fází rapidního růstu nabírali tito giganti asi 40 – 55 kilogramů váhy denně! Nedávno oznámený objev zhruba stejně velkého sauropoda by mohl znamenat změnu na první příčce velikostní tabulky, což ostatně platí i o druhu Puertasaurus reuili. A nezapomínejme také na dva enigmatické „internetové“ megasauropody, druhy Amphicoelias fragillimus aBruhathkayosaurus matleyi!

THEROPODA (Teropodi)

Vědecké jméno: Spinosaurus aegyptiacus

Popsán: Stromer, 1915

Místo objevu: Egypt, Maroko, Niger

Doba výskytu: Svrchní křída (alb – cenoman), před 112 – 97 mil. let

Zařazení: Spinosauria, Spinosauridae, Spinosaurinae

Rozměry: Délka 13 – 18 m (?), hmotnost 7 – 21 tun (?)

 

 

Tento ohromný teropod byl objeven roku 1912 německými paleontology, pracujícími v Egyptě, a o tři roky později vědecky popsán. Fosilie holotypu byly bohužel zničeny o tři desetiletí později při válečném bombardování Mnichova, naštěstí se ale od té doby podařilo objevit množství nových nálezů na mnoha místech severní Afriky. Již původní objevy obratlů s výběžky o výšce 1,65 metru naznačovaly, že se jednalo o kolosálního predátora, který mohl směle soupeřit s o deset let dříve popsaným druhem Tyrannosaurus rex. Dnes víme, že spinosauři mohli dosahovat délky přes 15 metrů (T. rex necelých 13 metrů), jejich lebka byla dlouhá přinejmenším 175 cm a hmotnost nejspíš přesáhla 10 tun. V roce 2014 však přišlo velké překvapení s popisem nově získaného materiálu z Maroka, které ukázalo, že šlo vlastně spíše o po čtyřech se pohybujícího obojživelného teropoda, který trávil většinu času částečně ponořený pod vodní hladinu. Tak hledal svoji obvyklou kořist v podobě obřích třímetrových ryb rodu Mawsonianebo osmimetrových pilounovitých paryb rodu Onchopristis. Zřejmě však nepohrdl také suchozemskou kořistí, pokud měl příležitost ji ulovit.

 

 

ORNITHOPODA (Ornitopodi)

Vědecké jméno: Shantungosaurus giganteus

Popsán: Hu, 1973

Místo objevu: Provincie Šan-tung, Čína

Doba výskytu: Svrchní křída (kampán – maastricht), před 70 mil. let

Zařazení: Hadrosauridae, Euhadrosauria, Saurolophinae

Rozměry: Délka 15 – 18 m (?), hmotnost 10 – 23 tun (?)

 

Zdaleka největší z ptakopánvých dinosaurů zřejmě překonával hmotností i největší spinosaury a blížil se velikostně středně velkým sauropodům. Největší dochované stehenní kosti dosahují délky 1,7 metru a kost pažní měří až 97 cm. V lebce dlouhé kolem 163 cm nalezneme baterii s 1500 zuby, kterými tito býložravci zpracovávali tuhou rostlinnou potravu. Šantungosauři dosahovali délky přes 16 metrů a pokud do tohoto rodu můžeme zařadit i nejistý druhHuaxiaosaurus aigahtens, popsaný roku 2011, pak se délka největšího jedince pohybuje dokonce kolem 18,7 metru. Ačkoliv je hmotnost průměrně vzrostlých dospělců odhadována asi na 8 – 12 tun (což odpovídá dvěma velkým slonům), obří exempláře mohly dokonce přesáhnout i hranici 20 metrických tun. Tím pádem byli dokonce masivnější, než někteří velcí sauropodi, jako třebaDiplodocus. První fosilie šantungosaurů byly objeveny v čínské provincii Šan-tung v 60. letech, roku 1973 pak byl dinosaurus vědecky popsán. Mezi jeho nejbližší příbuzné patří další „ploskolebý“ hadrosaurid Edmontosaurus ze západu Severní Ameriky. Do rodu Shantungosaurus pak zřejmě patří i další čínský gigant Zhuchengosaurus.

 

MARGINOCEPHALIA (Marginocefalové)

Vědecké jméno: Eotriceratops xerinsularis

Popsán: Wu et al., 2007

Místo objevu: Provincie Alberta, Kanada

Doba výskytu: Svrchní křída (maastricht), před 68 – 67,6 mil. let

Zařazení: Ceratopsidae, Chasmosaurinae, Triceratopsini

Rozměry: Délka 9 – 12 m (?), hmotnost 8 – 13 tun (?)

Když byl tento zajímavý ceratopsid roku 2007 vědecky popsán, uvažovalo se na základě velikosti lebky o délce až 13 metrů a hmotnosti asi 13 tun. Dnes jsou odhady dospělé velikosti tohoto příbuzného slavnějšího triceratopse poněkud nižší, a to navzdory kolosální třímetrové lebce s 80 cm dlouhými nadočnicovými rohy. Tento druh, objevený v sedimentech souvrství Horseshoe Canyon v kanadské Albertě žil zhruba o milion let dříve než jeho populárnější následovník, jenž může být zároveň i jeho vývojovým potomkem. Eotriceratopszřejmě dosahoval délky kolem 9 metrů, podobně jako největší zástupci triceratopse, a hmotností se zřejmě blížil dvěma dospělým slonům (přes 8 metrických tun). Extrémně odrostlí jedinci snad mohli přesáhnout i desetimetrovou délku a rovněž desetitunovou hranici. Vzhledem k tomu, že neznáme celou kostru, zůstávají ale přesnější proporce tohoto dinosaura neznámé. Podobných rozměrů kromě obou druhů rodu Triceratops (T. horridusi T. prorsus) nejspíš dosahoval i Torosaurus latus a Titanoceratops ouranos. Tito ceratopsidi nejspíš dosahovali také délky kolem devíti metrů, takže o absolutním „rekordmanovi“ zatím nelze s jistotou rozhodnout.

 

THYREOPHORA (Tyreofoři)

Vědecké jméno: Ankylosaurus magniventris

Popsán: Brown, 1908

Místo objevu: Montana, Alberta

Doba výskytu: Svrchní křída (maastricht), před 68 – 66 mil. let

Zařazení: Ankylosauridae, Ankylosaurinae, Ankylosaurini

Rozměry: Délka 6,2 – 9 m (?), hmotnost 6 – 10 tun (?)

Zřejmě nejmohutnější a nejtěžší ankylosaurid a zároveň i příslušník rozsáhlé skupiny zvané Thyreophora („nosiči štítů“) je právě sám Ankylosaurus magniventris. Fosilie tohoto pozdně křídového „obrněného“ dinosaura byly objeveny expedicí AMNH (Amerického přírodovědeckého muzea v New Yorku) do souvrství Hell Creek v Montaně roku 1906. O dva roky později byl dinosaurus vědecky popsán. Některé dřívější odhady velikosti byly přehnané (uváděla se délka i přes 11 metrů a hmotnost kolem 12 tun). Dnes se délka největších jedinců odhaduje asi na 6,2 – 9 metrů a hmotnost přes 6 tun. Při pohledu seshora byl ankylosaurus asi 1,5 metru „široký“ a v nejvyšším bodě hřbetu byl vysoký 1,7 metru. Největší známá lebka je téměř 65 cm dlouhá a 75 cm široká.

 

Ačkoliv měl tento „živý tank“ proporčně krátké končetiny, jeho stehenní kost dosahovala délky téměř 70 cm. Podobně velkým rodem ankylosaura mohla být i Cedarpelta bilbeyhallorum z Utahu nebo mongolská Tarchia gigantea. Celkově delšími tyreofory pak mohli být také velcí stegosauridi, například Stegosaurus ungulatusa Dacentrurus armatus s délkou kolem devíti metrů.

 

Psáno pro DinosaurusBlog a osel.cz