Je to jen něco přes deset let, co vědeckou a laickou veřejnost vzrušil nález floreského člověka, tzv. hobita. Nejenže byl malý, ale především měl mimořádně malý mozek; přitom používal bohatou škálu kamenných nástrojů a prokazatelně organizovaně lovil. Dodnes není interpretace tohoto objevu uzavřena a nabízí velmi odlišné závěry od tvrzení, že se jedná o jedince Homo sapiens s dědičnou chorobou, po úvahy o jeho prastarém původu z dob raných příslušníků rodu Homo. Antropologové mají v bezprostřední paměti ještě novější a velmi starobylý nález z Ledi-Geraru v Etiopii (2,8 miliónu let), který vykazuje znaky jak raného člověka, tak předcházejících australopitéků.
Nyní přichází další mediální hvězda, ale tentokrát z Jižní Afriky ze známé a paleontologicky bohaté oblasti Dinaledi Chamber poblíž Johanesburgu. Z dosavadních zdejších nalezišť jsou bezesporu nejznámější Sterkfontein, Swartkrans a Kromdraai, odkud jsou popsány klasické nálezy australopitéků. Poblíž nich v jeskynním systému Rising Star v nepřístupném místě byly nalezeny ostatky minimálně 15ti jedinců s neobvyklou kombinací znaků, které jihoafrické vědce vedlo k popsání nového samostatného druhu člověka Homo naledi (slovo naledi v místním jazyce znamená hvězda). První kontakt antropologů z Jihoafrické republiky s našimi předky proběhl již před dvěma lety, ale vyzvednutí a základní vyhodnocení trvalo až do dnešních dnů. Podrobný popis kosterních ostatků uvedl na internetovém portálu elifesciences.org (eLIFE) tým vědců z různých univerzit Jihoafrické republiky a z USA pod vedením Lee E. Bergera. Téměř okamžitě po zveřejnění nyní v září vyvolal „hvězdný člověk“ celou řadu polemik a úvah. V čem je tento nález zajímavý a diskutabilní?
V prvé řadě je to tělesná stavba s celou řadou znaků jednoznačně lidských, ale současně s mnohými primitivními rysy připomínajícími australopitéky. Především ruka je adaptována na složitou manipulaci. Také noha ukazuje jasně na lidský pohyb. Na druhou stranu horní část stehenní kosti a pánev a dále rameno připomínají starší formy. Tělesná výška odpovídá necelému 1,5 metru. Lebka včetně čelisti vykazuje v mnoha jednotlivostech odlišnosti jak od australopitéků, tak i od nejstarších zástupců rodu Homo (H. habilis, H. rudolfensis a dalších), ale celková stavba lebky i chrupu se blíží pokročilejšímu stavu. Zcela zásadní je však malá velikost lebeční dutiny 466 cm3 (a tedy i mozku), která odpovídá australopitékům, resp. současným lidoopům. Tím tento nález připomíná již zmíněného Homo floresiensis s tím rozdílem, že velikost mozku floreského člověka je stanovena vlastně jen na základě jediné zachovalé lebky, kdežto u Homo naledi jsou zachovány alespoň dvě kalvy (horní části lebky) – malý mozek je tedy u něj zcela nezpochybnitelný!
Geologický kontext, okolní naplaveniny a paleozoologické nálezy v jeskynním prostředí ukazují na zřejmě velké stáří. Zatím však nebylo datování stanoveno, resp. autoři se opatrně této otázce vyhýbají. Jistě se dá brzy očekávat zveřejnění i tohoto důležitého údaje, který pomůže lépe porozumět postavení Homo naledi. Určení nižšího stáří, např. na méně než milión let, by dokazovalo koexistenci více forem člověka.
Mimořádnost nového objevu z Jižní Afriky je veliká. Uvědomme si například, že geografická oblast evoluce nejstarších zástupců lidí (rod Homo) se tímto nálezem – a také na začátku připomenutým nálezem z Etiopie – rozšiřuje na celé území, kde se vyskytovali původně australopitéci. Tímto nálezem se také rozšířila škála možných mozaikovitých kombinací progresivních a starobylých znaků u našich předků, což podporuje představu relativně samostatného (asynchronního) vývoje jednotlivých funkčních celků, zvl. mozku a končetin.
Literatura:
Berger, L.R. et al.: Homo naledi, a new species of the genus Homo from the Dinaledi Chamber, South Africa. eLife 2015;4:e09560. DOI: 10.7554/eLife.09560.
Dirks, P. et al.: Geological and taphonomic context for the new hominin species Homo naledi from the Dinaledi Chamber, South Africa. eLife 2015;4:e09561. DOI: 10.7554/eLife.09561.