Milovníci pravěkých moří jistě znají kyjonožce, podivuhodné mořské členovce ze skupiny Eurypterida. Byli to klepítkatci, vzdáleně příbuzní dnešním ostrorepům a pavoukovcům. Většinou měřili pod 20 centimetrů, ale najdou se mezi nimi i dvou a půl metrové příšery, jako třeba Jaekelopterus, vůbec největší členovec, jakého jsme kdy našli. Z takových už bývají noční můry.
Paleontologové teď v Iowě vykopali úplně nejstaršího eurypterida a není to žádný drobeček.
Nový objev se jmenuje Pentecopterus decorahensis a Derek Briggs z Yale ho s kolegy popsal z nedávno objeveného fosilního naleziště v meteoritickém kráteru u řeky Horní Iowa v severovýchodní Iowě. Na místě, které se objevilo po dočasném přehrazení řeky, vědci objevili spoustu fosilií, včetně výjimečně pěkně zachovalých mláďat i dospělých pentekopterů. Díky tomu, že Briggs a spol. měli k dispozici různá životní stadia pentekopterů, tak mohli vytěžit spoustu zajímavých dat o jejich vývoji.
Dospělí pentekopterové měřili téměř 2 metry, měli dlouhé hlavové štíty a mohutné končetiny, s nimiž chňapali po kořisti. Fosilie pentekopterů pocházejí z doby před 467 miliony let, čili ze středního ordoviku. Jejich objev posouvá vznik kyjonožců zhruba o 10 milionů let dál do minulosti.
Podle Briggse je objev dotyčné lokality jménem Winneshiek doopravdy výjimečný. Zdejší fosilie byly uchovány v jemných mořských sedimentech, které se naplavily do meteoritického kráteru o průměru přes 5 kilometrů.
Odborníci jásají, že ve fauně z Winneshieku je spousta doposud neznámých druhů živočichů, včetně pentekopterů, obývajících mělké a zřejmě jen mírně slané vody. Takové prostředí totiž podle všeho nebylo obyvatelné pro typické mořské druhy. Klidné vody uvnitř kráteru po meteoritu, v nichž byla nouze o kyslík, zařídily vznik luxusně zachovalých fosilií.
Objev fosilií z Winneshieku přináší pozoruhodný pohled na ordovické moře, velmi odlišný, než jaký nabízejí běžná mořská společenstva ordoviku.
Literatura
Yale University 31. 8. 2015
BMC Evolutionary Biology 15: 169.
Video: Fossils Show Big Bug Ruled the Seas 460 Million Years Ago